Líbej mě až k smrti

Silně váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, podle mě bych klidně mohla dát i dvě i pět. Tak rozporuplně na mě tento film působil. Chvílemi jsem si říkala - vynikající film, kde každý druhý ječí, každý třetí umře a úplně každý dostane do držky. Ale dost mi vadil neslaný nemastný hlavní představitel a taky to že se mi fyzicky nelíbila ani jedna herečka. To je asi na osobním vkusu, ale podle mě by aspoň jedna měla být krásná. A ta co se jmenovala myslím Gabriela a měla se správně jmenovat Pandora, tak ta mi připadala dokonce trochu na hlavu. No a ten konec? Co to sakra bylo? (17.03.2015)

Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru (24.11.2021)

Hrdina s vizáží nadopovaného Kevina Costnera kosící nepřátele jako na běžícím pásu, Tarantinův brakový kufřík, Spielbergova zářící Archa, psychicky labilní a polonahé blondýny, černovláska s očima jak moje bývalá a italské komediální motoristické vsuvky. Kašlete na ty kvanta scénáristických oslích můstků, protože tohle je černá pecka, která musí dostat každého, kdo má aspoň kousek ďábla v těle. (08.02.2007)

Vynikajúca prvá tretina, kapánek nudná a (aspoň zdanlivo) schematická druhá a nakoniec GENIÁLNA, napínavá a prekvapivá posledná, ktorá to na tých päť hviezd vytiahla a kvôli ktorej si Kiss Me Deadly ešte určite minimálne raz pozriem. Mike Hammer síce postráda sarkastickú sympatickosť a trhanský šarm Phila Marlowa, ale vďaka drsnosti a celkovej "bad motherfucker" povahe je rovnako funkčným a zaujímavým noirovým (anti)hrdinom. Zatiaľ je to poctivých 9 / 10, uvidíme, čo dá druhé zhliadnutie... (08.05.2008)

Film Noir se objevuje v Americe začátkem 40. let s divácky úspěšnými filmovými adaptacemi románů tzv. drsné školy, vyznačujícími se společnými prvky (především osamělý hrdina (detektiv, očko) a osudová žena, motiv zločinu, šílené lásky, komentování děje vypravěčem, retro sled událostí, literárně stylizované dialogy...). Přestože jej nelze označit jako samostatný žánr, jenž právě v první polovině 50. let vrcholí množstvím žánrových podob a jejich kombinacemi (krimi, detektivka, gangsterka, melodrama, docudrama, boxerský film, novinářský film a jejich vzájemné fůze) a jeví se tedy jako mezižánrový filmový styl, lze u něj vysledovat určité konvenčně zastoupené znaky (šerosvit, low-key svícení, subjektivní kamera, extrémní úhly záběru ad.), ovšem v závěru je hlavním pojítkem filmů Noir jejich originální atmosféra. Aldrichův Kiss Me Deadly je detektivka s klasickým hrdinou, soukromým očkem Hammerem (vytvořeným brakovým spisovatelem Mickey Spillanem), který na vlastní pět rozplétá "od lana k provázku, od provázku k nitce..." souvislosti nenáhodných úmrtí, vedoucí k podivnému objektu Pandořiny skříňky a nakonec se dočká i jejího fatálního otevření. Bombastické finále je pak předzvěstí nejen mýtického zničení civilizace, ale i centrálních znaků koncepce Filmu Noir, který tímto snímkem, coby filmovým mezníkem, dosahuje svého vrcholu. Va-va-vům! (13.03.2006)