Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (94)
4,5 *. Rušili ma iba drobnosti, skôr technické nedostatky a neduhy televíznych spracovaní. Ale tých bolo primálo, aby zatienili originálny a po všetkých ostatných stránkach vynikajúco spracovaný príbeh. Tento film je skutočne ženskejší ako iné filmy, ale v tej najpozitívnejšej podobe... ktorú však pochopia asi tiež iba ženy (a chce to trochu múdrosti a skúsenosti). A prečo sa tu prevažne muži znechutene oháňajú "feministickým" spracovaním? Pretože kto nechápe zložitejšie zákruty ľudskej duše a nestratil aspoň polovicu detských ilúzií, nepochopí ani tento príbeh. ()
Postavy boli jasné a odvážne a herecké výkony boli jednoducho úžasné, takmer vždy Shakespearovské vo svojej intenzite. Kamera a scenérie jednoducho ohromujúce, ako človeku so záujmom o históriu a legendy sa mi príbehová línia zdala dosť pozoruhodná a možno najlepšie prerozprávanie artušovských legiend, s ktorými som sa stretol. 6/10 ()
Film podle románu Marion Zimmer Bradley nás zavádí do dob krále Artuše. Nejde však o klasické pojetí této legendy, neboť do popředí se nám kupodivu dostávají ženy - kněžky z bájného Avalonu. Morgiana zde není zobrazena jako zlá čarodějnice, ale jako žena, která souhrou nešťastných náhod skončí v náručí vlastního bratra a počne s tím toho, kdo nakonec krále Artuše zničí. Natáčeno i v českých luzích a hájích. Velmi povedené! ()
Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()
Netradičně odvykládaný legendární příběh, ze kterého jsou trochu cítit finančně omezené realizační možnosti tvůrců. Příběh svou délkou zavání nudou a bohužel bere jakoby sám sebe příliš vážně, což je nejvíc patrné na někdy k uzoufání fádních dialozích. Co si ovšem zaslouží velikou pochvalu, je vynikající hudba... ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama