Východiskový bod

Veľmi slušný nezávislý a hlavne originálny film , ktorý podobne ako z poslednej doby napr. Take Shelter alebo Perfect Sense má šancu uspokojiť klubového aj komerčného diváka. Nie je to síce taká superpecka ako vyššie menované filmy a myšlienkovo aj konceptom je to "ber nebo nech bejt" (pretože ak divák nejde s filmom dá sa mu bez problémov vysmiať) ale ako príjemne rozptýlenie od klasickej produkcie poslúži veľmi dobre. 7/10 (28.04.2015)

Tak tu som asi niekde úplne mimo, alebo sú úplne mimo všetci ostatní. Sotva dve hviezdy (výprava a herci fajn) udeľujem filmu bez vnútornej logiky, bez uveriteľnej psychológie postáv a s neskutočne dementnými dialógmi, absolútne nepravdepodobným chovaním postáv a rádoby nezávislým cool feelingom. Radšej nejaký profesionálne natočený komerčný zábavný výplach plniaci svoju funkciu, ako pokus o niečo hlbšie, čo náhodou hrubo nevyšlo. Alebo niekomu pripadá normálne, (MIERNY SPOILER) ak matka vôbec nerieši svoje milované dieťa, ktoré má určitú vlastnosť, o ktorú tu celý čas ide a vyšle svojho manžela do sveta riešiť to isté ohľadom postavy, ktorá je mŕtva, pretože "it´s bigger than us"? Alebo sa nikto nezamyslí nad tým, čo vlastne záverečná pointa ukazuje/dokazuje a berie jednoducho ako fakt, že veci sú buď tak, alebo presne naopak? Nevadia nikomu dialógy plné boha/lorda/tvorcu, vedené tým najpriamočiarejším spôsobom? Čo tu hľadá postava Williama Maphotera a jeho veľavravný preslov vo výťahu? Žeby tušil, ako to celé skončí? Konfliktom viery a vedy sa PODĽA MŇA oveľa lepšie vysporiadal seriál LOST, ktorý mnohých sklamal, pričom lepšiu metaforu ľudskej duše by vo filmoch divák sotva našiel. Cahill sa snaží o niečo podobné, ale ja som mal bohužiaľ iba pocit že sledujem paródiu na myšlienky, ktoré sám prezentuje. (03.10.2014)

I druhý celovečerní film Mikea Cahilla je nevšední filmovou událostí. V době, kdy málokdo umí přijít s něčím opravdu originálním, se Cahill dál zabývá svéráznou modifikací proměny nezávislého filmu. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je znovu pouze odrazovým můstkem, tentokráte pro nezvyklou nadžánrovou soft-filosoficko-náboženskou hru ve stylu výtečného Schenkmanova Pozemšťana. Cahill ovšem žánry rád mixuje, a tak je celý náboženský kontext rámován opravdu hodně nevšední romantickou dějovou linkou, ve výsledku je Výchozí bod možná nejpodivnějším romantickým snímkem, jaký jsem kdy vůbec viděl. Tuhle rovinu umocňuje silně emotivní závěrečná výtahová scéna, rovinu náboženskou pak uzavírá scéna následující po skončení závěrečných titulků (u tohoto filmu se vyplatí neodcházet z kina před jejich skončením). Celý film je pak o střetávání protichůdných principů - věda versus náboženství, přístup vědecký (Ian) a esoterický (Sofi), což ovšem obé zastiňuje lidské existence přesahující láska. Vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence a v tomhle je Mike Cahill naprosto unikátní - jeho scénář je opravdu chytrý a sofistikovaný a ač jsem člověk racionální a v Boha nevěřící, nechápu ho jako dogmatickou odpověď na vlastní spirituální otázky, ale jakousi možnost rozvíjení dialogu. Emocionálně byl ovšem pro mne osobně Cahillův filmový debut Jiná země silnějším prožitkem... (06.01.2015)

I Origins je jedno z mála dramat, které se táhne víceméně v jednom stejném tempu celou stopáž, ale po vstupu závěrečných titulek má divák pocit, že toho viděl vlastně strašně hodně. Výborný Michael Pitt a Brit Marling a jejich pozvolný přerod ze striktně vědeckého myšlení odpírající duševní stránku světa na přesný opak. Zajímavé téma, dobře zvolená hudba, 2 mrazivé scény a celkový úžas nad scénáristickou kvalitou mi nedají jinak, než dát plnou pětku, protože tenhle film zanechá v divákovi nepopsatelný zážitek. (24.06.2020)

Naprosto mě nezajímá, nakolik pravdivá jsou veškerá vědecká fakta, s nimiž si film velmi obratně pohrává a brilantně slučuje s příjemnou romantickou zápletkou. Zajímá mě jedině to, že Mike Cahill zvládl svou práci natolik dobře, že film i s množstvím donekonečna opakovaných existenciálních úvah a poněkud zdlouhavým seznamovacím intrem jen tak nevyšumí do prázdna, nýbrž se zásluhou přitažlivé formy a chytře vystavěného scénáře s dojemným a filmařsky působivým finále pevně zahryzne do našeho podvědomí a nějakou dobu ho tam i rádi uchováme. Malý film, ale bez větších zaváhání či předvídatelných zvratů... 80% (17.08.2015)