Reklama

Reklama

VOD (1)

Tento dvojdielny epos na motívy románu Thomasa Dixona The Clansman (1905) sleduje vplyv občianskej vojny na dve rodiny: Stonemanovcov na severe a Cameronovcov na juhu, pričom každá z nich stojí na inej strane konfliktu. Prvá polovica filmu sa odohráva od vypuknutia vojny po zavraždenie prezidenta Abrahama Lincolna, záverečná časť sa zaoberá chaosom v období rekonštrukcie po občianskej vojne. Režisér D. W. Griffith spôsobil revolúciu v mladom filmovom umení svojím veľkorozpočtovým a umelecky ambicióznym zobrazením rokov občianskej vojny. Tento prelomový nemý film, uvedený v roku 1915, sa stal prvým hollywoodskym trhákom. Bol to najdlhšie premietaný a najvýnosnejší film produkcie tých čias a umelecky najvyspelejší film svojej doby. Zabezpečil budúcnosť hraných filmov a akceptovanie filmu ako seriózneho média. Epos o americkej občianskej vojne (1861 - 1965) a po nej nasledujúcej ére rekonštrukcie bol dlho oceňovaný pre svoje technické a dramatické inovácie, ale aj odsudzovaný pre rasistický scenár a pozitívne zobrazenie Ku-klux-klanu (KKK). (Film Europe)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (110)

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Mno takto ... z moderneho uhla pohladu brutalne rasisticky film, kde Americki cernosi su vykresleni ako ti pohlupejsi, zaostalejsi, vytvaraju nepokoje, Ku Klux Klan naopakj zachranuje belochov pomaly pred ciernym terorom ...... s odstupom vyse 100 rokov je to silne neobjektive ... ale do vseobecnehpo prehladu film rozhodne patri a ten rozhlad treba mat . 70 % ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

První světový blockbuster. Obrovská reklama, prodej upomínkových předmětů, technické novinky (close-ups, fade-outs), a to vše aby si diváci vychutnali velkolepé bojové scény, milostné tokání, záchranu na poslední chvíli, historické postavy v historických chvílích... Z toho všeho vyplývá, že co se týče scénáristického umění, tak se Hollywood od tohoto filmu nikam neposunul. I dnes se standardizovaný scénář zaktualizuje technickými novinkami a pustí se do světa s halasnou reklamou. Takže když si odmyslíme kontroverzní pohled filmu přes rasismus, máme tu psychopatického zločince spřádajícího plány na ovládnutí země a chlípně toužícího po nevinné krásce, slabého intelektuála, který nedohlédne důsledky svého idealismu, a tak je potřeba síla a rozhodnost, kterou tu zastupuje dost pochybná organizace (ono cválat do otevřeného boje s maskou na obličeji zrovna o morálních kvalitách nevypovídá). Do toho nějaká ta romantika, cudné pohledy do očí, obětovaná nevinnost, která spustí boj... Mustru, který ustanovil Griffith v tomto filmu, se Hollywood drží už přes sto let jak klíště. ()

Reklama

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. ()

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

Režisér a priekopník americkej kinematografie David Llewelyn Wark Griffith natočil v roku 1915 trojhodinový, čienobiely, nemý snímok "Zrodenie národa". Je to výnimočné, geniálne filmárske dielo. Nádherný, úchvatný, dokonalý film. Niečo tak perfektné, veľkolepé a strhujúce som už poriadne dlho nevidel. Tento historický titul ma pohladil po duši. Je to klenot, majstrovky vybrúsený diamant. Som z neho doslova okúzlený, nadšený a ohromený. Obrovský divácky zážitok. ***** ()

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (44)

  • Griffithovo dílo vzedmulo další vlnu rasové nesnášenlivosti a ukázalo, jakou sílu může mít film. Ku Klux Klan z něj přebral zvyk zapalovat dřevěné kříže a vzedmula se taková vlna rasistických pochodů, že byl snímek nakonec stažen z kinosálů. [Zdroj: filmkult.refresher.cz] (Duoscop)
  • Celý, více než tříhodinový, film vznikal bez jakéhokoli psaného scénáře, režisér D.W.Griffith měl vše jen v hlavě, herci jednali na základě jeho pokynů. V případě černošských herců, kteří se objevují v davových scénách, se dá pochybovat o tom, že věděli, k čemu záběry, v nichž vystupují, budou sloužit. (thestral)
  • Film byl ve státě Ohio zakázán až do roku 1954. Krátkou výjimku tvořilo období mezi lety 1917 a 1918. (honzzaq)

Reklama

Reklama