Zrodenie národa

Jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejkontroverznějších filmů v dějinách. V době svého vzniku to musela být neskutečná bomba. Přestože se jedná o více než tříhodinový němý snímek, i dnes - bezmála po 100 letech od své premiéry je bez problémů koukatelný. Vděčí za to monumentální výpravě, důmyslné režii, autentickým kostýmům a bitevním scénám i podmanivé hudbě. Jedná se také o historicky první epický velkofilm, který používá rozličné střihové techniky. Na druhé straně nelze přehlédnout, že je to celé vlastně jedna velká rasistická a xenofobní propaganda, oslavující teroristickou organizaci Ku-klux-klan a nadřazenost bílého muže. Mám s tím podobný problém jako v případě starých sovětských snímků typu Křižník Potěmkin. Po řemeslné stránce tomu nemůžete nic vytknout, ale z ideologického hlediska je to hnus. Čestné místo v kronikách světové kinematografie nicméně Griffithově opusu můžeme jen stěží upřít. (21.02.2014)

Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. (09.05.2006)

O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. (17.01.2014)

Dodíval jsem se na to, ale popravdě řečeno - příliš velká bžunda to nebyla. Baví mne studovat dějiny kinematografie, ale koukat tři hodiny na poškrábaný, přeskakující obraz plný rasistické propagandy a dusného patosu je nad moje síly. Chápu a uznávám obrovský dopad, jaký mělo toto dílo na vývoj moderního filmu, jsem ale rád, že mám tento studijní úkol za sebou a mohu se věnovat záživnějším věcem. Plný souhlas s komentářem Chlupis. (07.03.2010)

Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům. (24.09.2006)