Zrodenie národa

ČERNÁ HUBA, BÍLÝ NEŠTĚSTÍ - KKK. Ttohle je docela veselý film. První asi dvě hodiny jsou sice velice utahané a zase tak moc se v nich neděje, ovšem v té poslední je trpělivému divákovi vše vynahrazeno - spanilá legie bílých jezdců na bílých koních cválá po zemi bílého muže (tipuji, že zde byla asi největší spotřeba prostěradel, snad kromě pornofilmů:)) a udatně likviduje černou smrt. Nicméně doufala jsem, že té politické nekorektnosti zde bude o dost více, stopáž je skutečně velkorysá a jistě by se tam vešlo několik pěkných exekucí a ukázkového potírání černé zhouby. Takto by snímku prospěl razantní střih a rozhodně i lepší hudba, tu filmovou jsem ke konci vypnula a pustila si něco vlastního... Technická stránka i zpracování je překvapivě kvalitní a kamera zase oku příjemná. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že si pan Griffith dělal v některých pasážích spíš legraci a téměř všichni mu na to skočili. (02.12.2006)

Ačkoli jsem měla dojem, že jsem si vůči němému filmu vypěstovala celkem kladný vztah, na tříhodinovou reinerpretaci dějin pod režijní taktovkou D.W.Griffitha jsem připravena nebyla. Nekonečná táhlá nuda přejde v rychlé finále, které je extrémně dobře nasnímáno a nastříháno, takže jsem KKK podvědomě i fandila i já, ačkoli se s filmem rozhodně ideologicky se neztotožňuji. (29.12.2009)

Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si plné hodnocení prostě zaslouží. (19.02.2017)

První polovina je technicky dokonalá, velkolepá freska o dvou zpřátelených rodinách na opačných barikádách Občanské války. Druhá polovina je pak z dnešního pohledu skutečně zvrhlou obžalobou všech černochů (kteří nechtějí zůstat v moci svých bílých pánů). Ale jak říká Roger Ebert: 'The Birth of a Nation' is not a bad film because it argues for evil. Like Riefenstahl’s Triumph of the Will, it is a great film that argues for evil. To understand how it does so is to learn a great deal about film, and even something about evil. (03.12.2009)

Film s výrazně proti rasistickým vyzněním, kdy pokud si toto odmyslím, jde o celkem zajímavý počin, kdy se Griffith sice nevyhnul jeho klasickým šablonám ve vyprávění, tedy až přespříliš postav a dialogů, které většinou nemají žádný velký význam, na druhou stranu ta stopáž není až tak neúnosná jak by se mohlo jevit a snímek moc hluchých míst nemá. Jeden z těch lepších Griffithů. 65%. (31.10.2010)