Decibely lásky

Jako volné pokračování Discopříběhu špatné, stejně jako je to špatný samostatný film. Příběhově roztržité, neuspořádané a vlastně to ani nedávalo smysl. Vývoj vztahu hlavní dvojice byl na hlavu. Situace, ke kterým mezi nimi došlo, se nedočkaly rozumného řešení, ale blbého civění jeden na druhého, případně záchrany ve formě zpěvu, či tance. Ještě, že se alespoň navrátil Hrušínský, jehož příběh se zde taky rozvíjí, ale podobně hloupě. A co teprve to nahrazení Potměšila? To by bývalo bylo lepší jeho postavu úplně vynechat. Od filmu jsem si hodně sliboval a zamýšlel jít za každou cenu proti proudu zdejších ohlasů, ale nemohu. Není to sice na odpad, ale ani na ty průměrné dvě hvězdy. Po většinu sledování jsem se buď nudil, myšlenkami zacházel jinam, či vůbec nechápal, proč se děj vyvíjel tak hloupým a nelogickým směrem. SPOILER: Ten konec s Gottem to každopádně dorazil. Plýtvání hereckými esy bylo po celou dobu evidentní. 25% (14.02.2017)

Takový film jsem snad fakt ještě nikdy v životě neviděl :). A fuckt mi to stačilo. Nejen že to bylo blbý, ale dokonce to i smrdělo. Nebo vy to tak nemáte, že si představíte, jak jsou v ten kterej moment cítit třeba kucí popelářský, když si vo pauze vtrhnou zatrsat do tanečního studia? Never, never, never more. (28.10.2016)

Chtělo by se procedit skrze zuby: Kurv@ Halík..! Kvalita českých filmů je čím dál niŽŠí, NIŽŠÍ!!! Neboť jde o další naprosto zbytečný filmový propadák s panoptikální hereckou squadrou, které vévodí Janžurka s vizáží Jokera, dále nestárnoucí diblík/doktorka/dancing queen, jejíž obsazení zaručuje pro každý film „smrtící polibek“, reklamní konsolidátor půjček coby konsolidátor půjček a jako bonus překvapivě herecky zdatná bývalá kopačka coby kápo plzeňských metařů. A na závěr... sám božský Kája! Ani to však film neodpíchne ode dna, kde se v bahně českých filmových rybníčků poslední dobou tlačí čím dál více podobných počinů. A jelikož se (s ohledem na českou filmovou bídu) zdá, že brzy nebude stačit ani Bezdrev, je načase začít napouštět Orlík. (26.05.2020)

Vzhledem k tomu, že jsem dostal Decibely k Vánocům jako vtip a protože jsem masochista, narval jsem DVD do mechaniky a orgie mohly začít. Po zhruba 5 minutách jsme všichni věděli, že peklo existuje. Po asi dalších deseti, že Nebe není. Když se oprostíme od faktu, že songy Míši Davida jsou do jednoho naprosto k zblití a dobrovolně je poslouchají jenom idioti, jejichž rodiče jsou sourozenci a podíváme se na samotný film, zjistíme, že krom obrazu už tam nic jiného není. Logika, hloubka, byť i základní kostra děje, to všechno si dalo v Decibelech pohov. I tak základní věc, jako je tancování, v tomto kvazimuzikálu nebylo. Proč takové věci vznikají? Proč se u nás najde dost lidí, kteří na to jdou do kina??? PROČ?????? (23.12.2017)

Mám rád Discopříběhy, ale přestože se tvůrci od nich distancovali, podobností je dost. Nevěřil jsem tedy zdejšímu hodnocení a podíval se na film, přece nemůže být tak špatný, jak je zde popisováno. Ale byl. Už po několika minutách jsem začal litovat, že jsem se raději nedíval v TV na Supertornádo a těšil jsem se, že po skončení Decibelů budou dávat Turbotarantule na spravení chuti. Pochopil jsem také, proč je zde často zmiňován bývalý fotbalista. Hraje totiž v rámci svých schopností lépe, než mnozí profesionální herci. Těžko bych Decibely označil i za film. Je to spíše taková koláž poslepovaná ze skečů a vstupů postav, které se objevují a odcházejí, tu mluví, jindy zpívají, ale často nevíme proč. Příběh chybí, motivaci postav neznáme a závěr je konstatování, že láska hory přenáší. Děkuji, nikdy více. (18.02.2017)