Dočasný domov

Dokonalý filmový zážitok. Smutné osudy detí a ťažký život ich opatrovateľov je sfilmovaný veľmi reálne. Je to film pri ktorom sa chvíľkovo usmievate a chvíľkovo potláčate fakt, že sa Vám chce plakať ako malému dieťaťu. Rozhodne jeden z najlepších projektov roku 2013, ktorý neprestáva baviť ani na minútu a úprimne by mi vôbec nevadilo, keby bol dlhší. Je to naozaj nádherne napísane, skvele zrežírované a herecké výkony sú taktiež úžasné. 100% (11.01.2014)

80-85% ... Citlivá drámička o deťoch, ktoré to v živote nemajú ľahké a o dospelých, ktorí si prešli niečím podobným a starajú sa o tieto decká v centre dočasného domova, a vracajú tak spoločnosti to, čo aj im bolo istého času poskytnuté. Pekne natočené, ľudsky a dôveryhodne. Viac komentovať nemusím. (13.06.2015)

S ohledem na hodně vysoké hodnocení jsem asi čekal ještě trochu něco víc než jen hodně solidně natočený a zahraný indie film se vším, co k podobným filmům patří. Snaha o reálné pojetí, kvalitní herectví, lehce klaustrofobická kamera, zajímavý výběr hudby a bohužel místy i jistá utahanost. Na druhou stranu ale je Short Term 12 poměrně hodně realistická záležitost s nulovou dávkou amerického patosu a přesto film dokázal vyvolat dostatečně silné emoce. Za příběh o žraloku a chobotnici dávám čtvrtou hvězdu. (18.01.2014)

Laťka je zatím nasazená hodně vysoko - 86 % a vzhledem k faktu, že takových filmů s podobně citlivou tématikou je opravdu hodně, tak kéž to není krátkodobé. Docela zamrazí při pomyšlení, že takových míst kde byl Marcus, Heyden a jim podobných mladých človíčků s velkou černou dírou v srdci stále příbývá. Je velmi náročné vcítit se do pocitů mladých lidí, kteří sebou nesou tak těžká traumata, jak jsem mohla vidět a už vůbec ne jakým způsobem takovým zraněným duším podat pomocnou ruku, tak jak to uměla i Grace. Ta od prvního momentu plně upoutala mou pozornost a já jsem zjistila, že bych se strašně ráda ponořila do její mysli tak, jak po tom toužil asi i Mason. Ale pokud někdo neprožije něco podobného jako ona, tak to snad ani není plně možné. Ne vždycky všechno skončí tak jako v tomhle případě, když se střetla minulost s přítomností v podobě Heyden. Za sebe jen napíšu, že jsem nedávno viděla film Manic, který byl ještě o dost syrovější a možná i o chlup uvěřitelnější, ale to nic nemění na faktu, že jsem tu bezmoc a současně i hněv vůči těm, kteří za tím stojí necítila úplně stejnou. (08.01.2014)

Tenhle film a jeho tvůrci si zaslouží velký obdiv, stejně jako sociální pracovníci v podobných centrech a ústavech. Žádná známá jména, žádné velké produkční zázemí, ale silné téma, přesvědčivá realizace a funkční emoce. Papírově outsider, který by třeba ani samotnou synopsí nenalákal, ve skutečnosti ale jeden z nejlepších loňských nezávislých filmů. (12.01.2014)