Cudzí obed

Tento příjemný a citlivý snímek těží z hereckého mistrovství Irrfana Khana, kterému stejně výborně sekundují ostatní herci. Příběh není vskutku složitý, ale velmi precizně zpracovaný tak, že než jsem se nadál, byl konec bez náznaku nudy. Námět sám mnoho velkých akcí, emocí, dějových zvratů a barev projevu nesliboval, a proto jsem ani žádný zázrak nečekal. Zde však bylo zcela jasně dokázáno, že k dobrému výsledku nepotřebujeme nic složitého a nákladného, jen lidi, kteří svoji práci umí. Celé vypravování se nese v ne moc radostném duchu. Je to prostoupeno smutkem, odloučením, samotou... Závěr však dává hlavním hrdinům velkou naději na lepší život a vymanění se ze stereotypu, kterou vede touha po obyčejném lidském štěstí. Bohatá spolupráce zemí tří kontinentů dozajista přispěla k tomu, že bylo možno vidět tento film i v České televizi. Jinak se mohou indické filmy (natož čistě indické, kde navíc nehraje nikdo z Evropy, či USA) vysílané v naší zemi televizními stanicemi počítat na prstech jedné ruky. Možná by mohli pozornější diváci napočítat i něco navíc, ale i tak je to zoufale málo. Je to velká škoda, což mi dozajista mnoho diváků a fanoušků potvrdí. Třeba časem, až dojdou turecké telenovely... Po zásluze odměňuji velmi dobrou filmařinu a herectví čtyřmi hvězdami. (27.08.2018)

Je to křehký příběh vyprávěný s odmlkami o na dálku vyjádřené sympatii a přátelství, které možná přerostlo v něco víc. Vzhledem k tomu, že se hrdinové nesejdou tváří v tvář, je jemné pojivo vztahů, které mají s jinými lidmi, klíčem, který nám ukáže, jací hrdinové ve skutečnosti jsou a jaký vliv na ně můžou mít lístky se vzkazy schované v bandasce od oběda. Prostřednictví vztahu Ily k její neviděné sousedce a téměř neviděnému manželovi a skrz Saanjanovu proměnu v chování k nově nastoupenému kolegovi, vidíme, jak moc pro ně jejich vratká komunikace znamená. Nečekejte ani akci, ani vášně, tohle je nenápadný film o samotě a jen malé naději, že se z ní dá vysvobodit. (07.07.2017)

Jedna z nejkrásnějších romancí posledních let. Loni jsem na tuhle indickou báchorku chtěl vyrazit do kina, ale nenašel se čas ani spřízněná duše k doprovodu. A tohle je přesně ten film, u kterého budete mít nutkání svůj protějšek chytit za ruku. Poezie životních osudů ve slovech a chuťových pohárcích, nádherná kamera, skvěle zahrané postavy a neokoukané exteriéry. Cizí oběd je film, který zadrnkal na mollovou strunu a zahřál u srdce. Docela hezky to tady shrnul kolega LIVINGDEAD: „Film o starém líném Indovi, který celou pracovní směnu prožere a pročte dopisy.“ Akorát v tom hodnocení se trochu rozcházíme :) (20.02.2015)

Indické filmy pro mne představují problém spočívající ve špatném rozpoznávání hereckých osobností. Všichni jsou si tam dost podobní. Tento snímek mě dostal svou originalitou, poetikou, romantikou a zvláštním příběhem. Pocit osamělosti a smutku v přelidněném městě na jedné straně a fantastický systém dopravy obědů stravovacími poslíčky a jejich precizní organizovanost v exotickém prostředí a zcela jiné kultuře na straně druhé si mne získal. Slušné civilní herecké výkony, dopisy v ešusech a platonický vztah dvou opuštěných lidí ve filmu, na který hned tak nezapomenu. (15.03.2018)

Viac ako príjemný príspevok indickej kinematografie hovorí o osamelosti v meste plnom ľudí a snahou vymaniť sa z nej. Na originálnom nápade sledujeme dve postavy ( zaujímavosťou je, že nemajú jedinú spoločnú scénu ), ktoré sa náhodne našli, pomocou listov otvárajú svoje srdcia, aby v závere pristúpili k rozhodnutiu... (29.06.2014)