Cudzí obed

Indické filmy, co jsem viděl, jsou svým způsobem zajímavé, ale málokdy opravdu dobré. Tento však splňuje obojí. Hezký odpočinkový film, kde se dozvíte něco o dabbawala - systému distribuce obědů v Bombaji. Vlastně moc nechápu, proč si manželé neberou oběd sami když jdou do práce, ale asi to nějaký smysl mít bude. (23.12.2018)

Láska ide jednoznačne cez žalúdok. Veď ak by manželka niekomu každý deň varila na obed ako hlavné jedlo karfiol, tiež si nájde milenku. To je jasné.Aj keď to v skutočnosti nerobila, hoci vlastne nenapravením chyby, o ktorej vedela, áno. Ak by tu bola ponuka na presťahovanie sa do Bhutánu, neváham. Tak na pol roka. Svieži film o zle doručenom jedle. Nezapríčiní žalúdočné problémy, ani prekérne dohadovanie, ale minimálne zárodok jedného nezvyčajného priateľstva.... a možno aj lásky. Nechýbajú úvahy o nie vždy pozitívne sa meniacom svete, svete, kde sa čoraz viac pozerá do obrazoviek mobilov, ako na okolitý svet, sveta, kde sa vytrácajú staré zvyky, kde mizne priestor v preplnených metropolách, kde sa prestávajú písať listy rukou. Svete, kde ak sa niečo z rýchlosti sveta zrazu nalomí a začne plynúť príjemne pomalý dialóg, zrazu všetko to zbesilé hmýrenie ľudského stáda, natlačené v megapolisoch začne trošičku dostávať aj nejaký zmysel. (24.08.2020)

Indové neposílají vzkazy v láhvi, ale v obědníku, neumí jezdit civilizovaně vlakem, mluvit se sousedy jinak než řvaním z okna a nepoznají jednoduchost závodních jídelen...Místo romantiky nebo čehokoliv dalšího jsem vnímal pouze sociální a kulturní rozdíly...Když už Indii, která prochází žaludkem i sdcem, tak opravdu pohodový English Vinglish... (25.05.2014)

Je s podivem, jak v indickém organizovaném zmatku věci dorazí, kam mají a chybička se vloudí jen jednou za milionkrát... a to je právě na životě skvělé, jak už s oblibou pravíval Forrest Gump - nikdy nevíte, co si rozbalíte - třeba i cizí oběd s psaníčkem, které může být začátkem krásného přátelství (minimálně :-)) Pěkný výlet, daleký, ale stál za to - voněl cizokrajným kořením a člověčinou, se všemi svými smutky, nadějemi i zklamáním a moc příjemně, zejména díky hercům, ubíhal... a i když obrazovka stále neumí přenášet vůně, stejně je dobré mít v sousedství indickou restauraci, maloměšťáci alespoň indickou kuchařku :-) A jak takový neoblíbený (mnohdy i nenáviděný), obyčejný předmět, jako je přepravka na jídlo, dostává úplně jiný smysl, že? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (09.04.2015)

Velmi pěkný, hloubavý a citlivý film, o milostném vztahu dvou cizích lidí. V příběhu hrají v podstatě jen tři lidé, ale všichni jsou skvělí... Posílat si psaníčka v jídlonosičích (mimochodem, nebyly nějak menší, než jsou ty naše?), v dnešní době technologií, je dokonalá romantika....holt, srdíčko si tu svoji cestičku vždycky najde :-) ....u mě 4 a půl* (25.05.2014)