Réžia:
Stuart HagmannScenár:
Israel HorovitzKamera:
Ralph WoolseyHrajú:
Bruce Davison, Kim Darby, Bud Cort, Murray MacLeod, Bob Balaban, Jeannie Berlin, Andrew Parks, James Coco, David Dukes, Jess Walton, Booker Bradshaw (viac)Obsahy(2)
Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu. Unikátním je na tomto snímku, který v roce 1970 získal i Cenu poroty na festivalu v Cannes, mimo jiné také excelentní soundtrack obsahující největší soudobé hity včetně písní od Johna Lennona, Neila Younga, Grahama Nashe a dalších. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (38)
Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman. ()
Jahodová proklamace příliš nejasně prezentuje své hlavní téma. Je to o klukovi, který chce dostat jednu holku? V tom případě bychom se měli dozvědět, jak to s nimi dopadne. Je to o studentské stávce? Tak proč chybí celkový kontext doby (kromě zmínky o Praze)? Proč o se o celém pozadí stávky dozví divák tak málo? Až příliš neuvěřitelně působí, že by vznikla tak masová stávka kvůli jednomu dětskému hřišti. A pak, ty krátké montáže podbarvené hudbou jsou nudné. ()
Musela to být krásný doba, nebo alespoň zajímavá, ten hípísácký věk. Čas volné lásky, uvolnění, protestů, vášnivých projevů a stávek. Ve filmu nejde ani tak o děj, jako zachycení kouzelné atmosféry, vždyť i hlavní hrdina se ke stávkujícím přidává více méně z plezíru, vše je navíc podepřeno ruční kamerou, volící neobvyklé úhly, neznámými herci, zakodovaná sdělení (stávkující se v Tv dívají na starou Vzpouru na lodi Bounty, krev na školním hesle,..), plus neustále znějící písně. Bylo by fascinující tu dobu zažít, hlavně vystřízlivění hipíků po opuštění univerzity a jejich konfrontace se skutečným světem, kde jim jejich vzletné promluvy nájem nezaplatí. Parafrázoval bych úvodní projev učitele v South parku, "Někteří z Vás budou právníci, lékaři, ale většina z Vás bude obsluhovat pumpu, nebo stříhat plech a proto máme dílny". Není se čemu divit, že komanči tyto snímky o občanské neposlušnosti milovali, samozřejmě ještě s politicky kritickými, dokazovali nám tím, že i v té oslovavané, dokonalé Americe je pěkný bordel. P.S. To že vedení školy názory studentů nezajímá, je snad všeobecně známé, kdekoliv a kdykoliv. ()
Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho. ()
Nemohu dát (zatím) žádné hodnocení. Film jsem viděl někdy kolem poloviny sedmdesátých let. Bůh ví, co vedlo bolševika, že pustil do kin film plný dlouhých vlasů, jeansů a bigbítu, když zrovna tyto entity tak zavile pronásledovali všichni ti tesiloví supermani normalizace. Jo, ve vzpomínce je to na 5*, ale vzpomínky často klamou..... Dodatek 17. 12. 2010. Vzpomínky opravdu často klamou, nebo jsem se já změnil. Hudba je tam moc pěkná - Buffy St. Marie, CSN&Y. Kamera hezky evokuje dobovou atmosféru volnosti. Jen mi ten film někdy připadá spíše jako dokumentární film než komponovaný příběh. Při sledování jsem si vzpomněl na vyprávění V. Merty o jeho pobývání mezi revolučními studenty v Paříži v létě 1968 a na knihu Za sklem od Roberta Merla. Stejný mix naivity, přehnaných nadějí, ale i demagogie operující módními revolucionářskými frázemi. Nicméně, hlavního hrdinu více zajímala lepá revolucionářka než světová revoluce. ()
Reklama