Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti

Až na to, že se tam první hodinu mluví v pozoru a stylem, jako kdyby někdo sežral Bibli a zapil to koňskými sedativy, až na to, že se skoro dvě hodiny člověk snaží pochopit, proč se ti dva panáci tak nenávidí, aby se po několika vteřinách začali milovat, až na to, že se skoro všechny dynamické posuny dějí kecáním a snovými sekvencemi, až na to, že motivace a činy postav se řídí podle logiky zvrhlého scenáristického boha lobotomie, až na to, že to (zase) nemá plnohodnotné postavy, ale jenom hranaté hlasy, až na to, že Jesse Eisenberg hraje hodně lowcostovou verzi Heatha Ledgera, až na to... co jsem to chtěl? Už nevim. Vlastně jo. Hezký vobrázky pro komiksový fanboye a výborná režie kontaktní akce. Myslim. Mám matnej pocit, že Muž z oceli mě sral víc než tenhle Úsvit nahodilosti. Jestli si DC vybralo cestu, kdy budou svoje filmy dělat jako genetický slepenec vysoce komiksové stylizace a velmi rétorických odkazů k vážným tématům, budou si muset najít režiséra, který to bude schopný udržet pohromadě. Ale to Snyder není, obzvlášť, když pracuje se scénářem, který připomíná spíš soubor nenavazujících nápadů k dalšímu rozpracování. (24.03.2016)

Spousta fandů se obávalo obsazení Bena Afflecka, ale paradoxně on se nakonec ukázal jako na filmu to nejlepší. Jeho Bruce Wayne je nezajímavý a průměrný (což je v kontextu filmu ještě pochvala) a jeho Batman je docela našlapaný. Hora svalů, super hlas a styl boje, který chytlavě demonstruje sílu a maskuje Affleckovu neobratnost (a věk). Jeho pětiminutový souboj se Supermanem má grády, ale pak přijde zlom, který už tak primitivní scénář odpraví do největších hlubin demence (Martha!). Dění filmu je zkratkovité a jak plyne čas, rapidně narůstá hloupost filmu. Sousto, které si Snyderovi scénáristé ukousli, je příliš velké - zkrátka nelze začít od píky, uspokojivě objasnit motivace tří unikátních postav a ještě vše završit mega sjednocením. Z filmu se stal příšerný paskvil, který jen pramálo vypovídá o nějakém "úsvitu spravedlnosti". Všemu ještě Snyder nasadil korunu nezvládnutou technickou stránkou, kdy natáčí vše nepřehledně zblízka a ještě nepřehledněji to stříhá. 4/10 (24.03.2016)

Dostala jsem asi sedm vteřin Ezry Millera, takže se nedá říct, že bych byla úplně nespokojená. Film je příšerně doslovný a přitom vlastně vůbec neukazuje věci, na kterých záleží. Mohlo mě napadnout, že boje nezničitelných věcí bývají nuda. A to značně nepřehledná. Všechno nemůže být pořád dokola jenom větší, ne a ne a ne. Stýská se mi po příběhu, klasickém, klenutém, pořádném příběhu. Kdo, proč, jak. Tenhle trailer trvající mnoho hodin ať si někdo strčí za klobouk. Jo a ještě jsem chtěla dodat, že první písnička, co mi po odchodu ze sálu začala hrát do (Batman) sluchátek, byla "Martha My Dear" od Beatles. (23.03.2016)

JDE O MŮJ SVĚT. Tak nevím, zda jsem si na Snyderův a Goyerův styl od minula zvykl, nebo v něčem ubrali, bylo to IMHO víc o Batmanovi, proč ne, ale některé věci, co už jsme ikskrát viděli (vražda rodičů, noční můry, netopýři), si mohli tvůrci odpustit, snímek zkrátit a trošku ubrat na patosu. Závěrečná příšera mě bavila a nejvíc jsem si užil Lexe Luthora, to, že i tady je vzdělaný pošuk. (18.04.2016)

Spoilery - Z očekávané katastrofy je velkofilm plný překvapení. Snyder se totiž obratně vykrucuje z toho, co během propagace působilo jako noční můra, tedy Jesse Eisenberg jako Luthor a Doomsday jako finální monstrum. První jmenovaný, v trailerech ve formě rušivého elementu poskakujícího skřítka, je strhujícím portrétem mladého člověka s velkou mocí, kterého pohlcují vlastní ambice. Druhý pak i při svojí vizuální zaměnitelnosti funguje jako násobná katarze s úžasným soundtrackem na pozadí patřičně titánského (i dostatečně úderného) souboje. Co té katarzi předchází, je ale jedna velká směska, kde se střídá jistota se znatelným tápáním. Nejmarkantnější je to při odkazování na události komiksu, které jsme ale ve filmech neviděli a v dohledné době ani neuvidíme, a to bez ohledu na to, jak nakonec celé stavění velkolepého vesmíru skončilo. Proč zmiňovat Jokera a jeho činy, když jsme ho v tomto světě nikdy nepotkali? Naopak kritizovaná malá domů v podobě Wonder Woman nakonec nepůsobí jako pěst na oko, přestože právě tady si DC do budoucna zásadně podtrhla vlastní nohy. Teď ale stačí, aby Gal Gadot párkrát zamrkala, nahodila všeříkající úsměv, a nejen Bruce Wayne zůstane stát s pootevřenými ústy. Bohužel právě Netopýr zůstává po celou stopáž tím třetím vzadu, což je vzhledem k prostoru, který dostává, největším selháním. Ne snad, že by Affleck byl přímo za troubu, protože melancholické zadumání mu sedí. To jen v přímé konfrontaci s Cavillem, obzvlášť v emocionálních chvilkách, dostává od svého protějšku naloženo snad v každé větě a je trochu smutné vidět, jak právě takto vyhrocené scény nečekaně neuhrává. Naopak Cavill v poloze sestupujícího Mesiáše vládne snad každým gestem a jeho pouto s Lois Lane je nejkouzelnější linkou celého filmu. Po dvou a půl hodinách pořádného rachotu jsem nevstřebal všechno. Halasu je příliš, necitlivého vyhazování vděčných linek také a vadí mi, jak přehrocené je Batmanovo chování vzhledem ke křehkosti celé jeho motivace i jejího rozuzlení. Přesto mělo tohle měření sil smysl, mohlo nakročit k zajímavým tvůrčím snahám, ale všechno přehlušila touha mít co nejrychleji na trhu Ligu spravedlnosti. Na tu se vábilo více než důkladně - a přesto ve mně nevzbudilo pražádnou chuť, natož hlad. (31.03.2016)