Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti

Zajímalo by mě, kdo tohle Zacku Snyderovi schválil, takovou patlaninu, jaká z toho vznikla, jsem skutečně nečekala. Scénář je hodně slabý, nulová motivace postav a vyloženě chabé vykreslení vztahů mezi nimi, nevěřila jsem jim. Ten film má dvě a půl hodiny, kde se dobrou polovinu neděje NAPROSTO NIC a když už pak konečně dojde na akci, tak je přesně taková, jak to snad umí jenom Zack, čili smršť nepřehledných digi záběrů, kde se všechno hroutí a vybuchuje a diváka to ve výsledku vlastně vůbec nezajímá. Vážně, Zacka by měl na place někdo hlídat. Nástup Wonder Woman a závěrečných 15 minut je docela fajn, ale na to, že mělo jít o komiksovou megaudálost je to prostě zoufale málo. Tohle fanoušci těchto dvou ikonických postav budou Zackovi odpouštět hodně dlouho. (25.03.2016)

Dlouho očekávaný duel velkých super hrdinů má velmi rozpačité pocity od diváků a ani u mne nepřevládá jednostranná spokojenost, ale pozitiva převažují negativa. Líbil se mi Zimmerův Soundtrack, naprosto ujetý a šílený Jesse Eisenberg, kterého bych si dokázal představit i v roli Jokera, vážný Ben Affleck, který hraje až překvapivě dobře a má perfektně temný hlas, svůdný nástup Wonder Woman na scénu, slušné tempo a solidní je i akce, pokud teda nepočítám CGI madness ve finále, to bylo moc i na mě. Příběh příliš neoslní, je zde pouze jeden byť velmi dobrý zvrat, ale s tím v Blockbusterech tak nějak počítám, spíše se zde nacházejí zbytečné chyby, co se týče chování postav. Batman se Supermanem se dvě hodiny nenávidí a během pár vteřin jsou nejlepší kamarádi, kde jsem jen čekal, kdo koho pozve první na pivo a takových záležitostí je zde bohužel více, takže záleží spíše na divákovi jak relevantní tenhle fakt pro Vás je a zda se dokážete přes něj přenést. S Temným Rytířem se to nemůže absolutně srovnávat, ale peněz nelituji, rychle film utíká, bavil jsem se a když se povznesu nad logickými kixy, tak se jedná o temný příjemný popcorn. 75% (25.03.2016)

Spoilery - Z očekávané katastrofy je velkofilm plný překvapení. Snyder se totiž obratně vykrucuje z toho, co během propagace působilo jako noční můra, tedy Jesse Eisenberg jako Luthor a Doomsday jako finální monstrum. První jmenovaný, v trailerech ve formě rušivého elementu poskakujícího skřítka, je strhujícím portrétem mladého člověka s velkou mocí, kterého pohlcují vlastní ambice. Druhý pak i při svojí vizuální zaměnitelnosti funguje jako násobná katarze s úžasným soundtrackem na pozadí patřičně titánského (i dostatečně úderného) souboje. Co té katarzi předchází, je ale jedna velká směska, kde se střídá jistota se znatelným tápáním. Nejmarkantnější je to při odkazování na události komiksu, které jsme ale ve filmech neviděli a v dohledné době ani neuvidíme, a to bez ohledu na to, jak nakonec celé stavění velkolepého vesmíru skončilo. Proč zmiňovat Jokera a jeho činy, když jsme ho v tomto světě nikdy nepotkali? Naopak kritizovaná malá domů v podobě Wonder Woman nakonec nepůsobí jako pěst na oko, přestože právě tady si DC do budoucna zásadně podtrhla vlastní nohy. Teď ale stačí, aby Gal Gadot párkrát zamrkala, nahodila všeříkající úsměv, a nejen Bruce Wayne zůstane stát s pootevřenými ústy. Bohužel právě Netopýr zůstává po celou stopáž tím třetím vzadu, což je vzhledem k prostoru, který dostává, největším selháním. Ne snad, že by Affleck byl přímo za troubu, protože melancholické zadumání mu sedí. To jen v přímé konfrontaci s Cavillem, obzvlášť v emocionálních chvilkách, dostává od svého protějšku naloženo snad v každé větě a je trochu smutné vidět, jak právě takto vyhrocené scény nečekaně neuhrává. Naopak Cavill v poloze sestupujícího Mesiáše vládne snad každým gestem a jeho pouto s Lois Lane je nejkouzelnější linkou celého filmu. Po dvou a půl hodinách pořádného rachotu jsem nevstřebal všechno. Halasu je příliš, necitlivého vyhazování vděčných linek také a vadí mi, jak přehrocené je Batmanovo chování vzhledem ke křehkosti celé jeho motivace i jejího rozuzlení. Přesto mělo tohle měření sil smysl, mohlo nakročit k zajímavým tvůrčím snahám, ale všechno přehlušila touha mít co nejrychleji na trhu Ligu spravedlnosti. Na tu se vábilo více než důkladně - a přesto ve mně nevzbudilo pražádnou chuť, natož hlad. (31.03.2016)

Až na to, že se tam první hodinu mluví v pozoru a stylem, jako kdyby někdo sežral Bibli a zapil to koňskými sedativy, až na to, že se skoro dvě hodiny člověk snaží pochopit, proč se ti dva panáci tak nenávidí, aby se po několika vteřinách začali milovat, až na to, že se skoro všechny dynamické posuny dějí kecáním a snovými sekvencemi, až na to, že motivace a činy postav se řídí podle logiky zvrhlého scenáristického boha lobotomie, až na to, že to (zase) nemá plnohodnotné postavy, ale jenom hranaté hlasy, až na to, že Jesse Eisenberg hraje hodně lowcostovou verzi Heatha Ledgera, až na to... co jsem to chtěl? Už nevim. Vlastně jo. Hezký vobrázky pro komiksový fanboye a výborná režie kontaktní akce. Myslim. Mám matnej pocit, že Muž z oceli mě sral víc než tenhle Úsvit nahodilosti. Jestli si DC vybralo cestu, kdy budou svoje filmy dělat jako genetický slepenec vysoce komiksové stylizace a velmi rétorických odkazů k vážným tématům, budou si muset najít režiséra, který to bude schopný udržet pohromadě. Ale to Snyder není, obzvlášť, když pracuje se scénářem, který připomíná spíš soubor nenavazujících nápadů k dalšímu rozpracování. (24.03.2016)

Mno, Zack to sfouknul zhruba podle očekávání, ale paradoxně mě to zase tolik netrápilo. Jsou to prostě (o třídu horší) Avengers 2 od DC, tedy složitá a temná podívaná bez začátku a konce, v níž se především plní geekovské sny. Řadovým divákům z toho půjde hlava kolem a asi se budou divit, kdy propásli 6 předcházejících filmů (ha, je akorát jeden!). Fandové si ale s klidem domyslí historii Batmana i Wonder Woman, zajásají nad veškerým budováním Justice League a budou se pravidelně radovat z toho, že Snyder prsknul na plátno tolik ikonických momentů z comicsů. Že všechno kolem často skřípe? To bez debat a Warneři z toho musejí být na prášky, tímhle přízeň mainstreamu vážně nezískají. Já jsem ale dostal nečekaně svižnou přehlídku komiksového blbnutí, jejíž přerod z civilního napínáku (úvod má Zack opět skvělý) v tradiční digifest vnímám smířlivěji, než bych čekal. Holt je to další totální geekařina. DCčkový nádech "Bohové a monstra" ale konečně dorazil v plné síle, takže se opatrně těším na nášup. (24.03.2016)