Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti

Vzhledem k neskutečně ubíjející scénáristické vatě už nebaví ani ty nařvané, vizuálně kulervoucí destrukce, které Snyder umí a v Man of Steel tím dokonce uměl i strhnout, neboť měl po ruce solidní příběh, kde si to mohl dovolit dělat. Jenomže tahle temná kulisa ala Watchmen s příběhem ala Gumídci diváka ke spokojenosti zdaleka nedovede. Spoustu vedlejších postav, kterých je tam zbytečně moc a nemají tam co dělat a bohužel trestuhodně nevyužité postavy které zajímavé jsou a chcete se o nich dozvědět mnohem více (Gal Gadot). Souslovím totální průser se pak dá nazvat samotné "jiskření" Batmana se Supermanem, kdy nevstřebáte jejich motivace nepřátelství, načež za dvě minuty od gladiátoského souboje dvou světů jsou to nejlepší kámoši, kteří se zaručeně nezradí. Digitální bordel na konci už jen završuje výsledný bolehlav. Po téhle jízdě už vás nijak moc nenadchne ani když Snyder nechá zbourat pár mrakodrapů, nebo odpáli atomovku. Zimmer přidal jen smyčce, jinak je to v podstatě Man od Steel soundtrack a Affleck je cool Batman, kterému chybí realističtější ukotvení v hmatatelnějším lidském světě (Nolan). V čem si naopak polepšil jsou skvostné osobní souboje, čímž Nolan ale nevynikal nikdy a to je všeobecně známá věc._____ULTIMATE CUT je výrazně lepší. Film je mnohem širší, díky dlouhé stopáži je tam přidaných x záběrů, takže celek působí celistvěji, se smyslem pro detail. Určitě jiný tón, než který udává smíšek Marvel. Temnější, epičtější, osudovější. Hvězda nahoru. (25.03.2016)

Zjednodušeně: Monumentální produkce, která měla vrcholit soubojem netopejra s pláštěnkou, je ve výsledku velice roztříštěnou podívanou sloužící primárně pro nastartování DCU směrem k Justice League. Autoři chtěli týmovku, tohle byla cesta k ní, která rozhodně nenaplňuje potenciál, ale současně zabaví a ukazuje, jak moc bude DCU odlišný od Marvelu. // Podrobněji: Tenhle film ve mě vyvolal docela hodně přemýšlení. Proč? Nejdříve tím, pro koho vlastně měl být, pro koho ve výsledku je a proč se tolik odklání od Man of steel, kterého jsem bral jako první ukázku směru DCU. Přijít na odpovědi je těžké, protože film je roztříštěný (nejdříve důraz na Batmana, Superman řešen pomocí politiky, Luthor si hraje) a teprve poslední půl hodina navazuje na akční destrukci a přímočarost Man of Steel. Do toho všeho přichází (možná až moc?) scénáristických pomrkávání, které předčí ty marvelovské a to především svojí okatostí, protože si jich nejde nevšimnout a někdy až ruší (Joke's on you, Flash, metalidé, nolanův Batman?). Navíc je film s dvěmi silnými postavami na dobré straně také velice těžkopádný. Navíc některé postavy filmu mají problém s motivací a se svými plány, takový Lex Luthor je příliš chytrý na to, aby se nechával unášet svými "problémy dětství", které stejně nevyřeší. Přesto všechno, má BvS své klady, pro mě především ve využití konce minulého filmu (desktrukce města Metropolis) ve vazbě na Batmana, velice dirty/old Batmana, důraz na "watchmen" politiku (Superman jako Bůh, naděje, jako obžalovaný...), sexy Wonder woman a závěr filmu, kde se autoři nebáli trochu riskovat a za mě se jim to daří. Možná i proto všechno jde podle mě (a to je březen) o nejdiskutovanější film roku. PS: jsem zvědav na chybějících 30 minut z R-rated verze slíbené na DVD/BR. PPS: přál bych si, aby někdo vzal tenhle film, vytáhl motivy Batmana, Supermana a postavil na nich dvou hodinové komorní drama, ty můry, ty obavy a problematika božství mě fascinuje a zaslouží si víc než pár zpomalovaček... PPPS: vážný svět DC se mi jinak líbí velice a jsem zvědav, zda batmanovy můry jsou sny nebo vize budoucnosti... (28.03.2016)

V zásadě vše co platilo o „jedničce" platí bezezbytku i tentokrát, akorát je to díky množství postav a nakousnutých linií chaotičtější a znatelně méně sevřené. Hlavním poznávacím znakem jsou tedy ruku v ruce jdoucí rozporuplnost s rozpolceností, kdy na patnáct minut stopáže připadá pět minut nadšení (některé výkony, dějové linie, konkrétní scény), pět minut postranních pohledů na hodinky (množství balastu kolem zdlouhavého budování fikčního světa, které není zúročeno, do dění násilně cpané linie s eskapádami Lois či překombinovaně tupé fáze Luthorova plánu) a pět minut zoufalého mlácení hlavou o sedačku (přestřelená nabubřelá pompéznost, snové pasáže Clarka i Bruce, Eisenbergovo dětinské přehrávání, nepřehledná akce vrcholící během půlhodinového digibordelového „už zase padají mrakodrapy" nezáživného finále, neexistující tenze mezi ústředním duem a především "Marta!"). A to se celý snímek skládá z deseti po sobě jdoucích takovýchto čtvrthodinek. Nejlépe se to dá ilustrovat na Affleckovi/Batmanovi. Role životem unaveného stárnoucího Bruce mu sedne výtečně, ale scénář z něj dělá zapšklou naivní loutku ve hře inteligentnějších. Jako Batman je také vynikající, ale je zbytečný, jelikož během finálního zúčtování jen uskakuje před padajícími baráky, zatímco se super(muži/ženy/mutanti) bitkují. A tak je to tu se vším; dobré úmysly a nápady, jejichž realizace mnohdy značně skřípe a to místy až na hranu nechtěné sebeparodie. Ultimate edition sestřih je pak uhlazenější, navzdory délce pocitově lépe plynoucí, ale nic moc z toho. Ano, úvodním dvěma hodinám to prospívá, motivace Clarka i Bruce jsou propracovanější, Lois má rázem co dělat, celé to lépe představuje Snyderovu pochmurnou vizi. Ovšem k čemu to, když funkční pnutí je stejně posláno k ledu v závěrečné třetině (což je stále hodina stopáže) během "CGI se monstr bitkujeme", které je echt debilní jako nezáživné. A naprosto nesedící do tónu nastoleném úvodními dvěma třetinami. Což tento sestřih paradoxně ještě umocňuje. (23.03.2016)

No... Plus je, že na rozdíl od Muže z oceli jsem během finále z té úmornosti neusnul, ale jinak je to rozhodně ne-e. Většinu stopáže se scenáristé pokoušejí vehementně a tím neúspěšněji budovat přesvědčivý konflikt v tom šíleném přeplácaném guláši, aby se nakonec všichni prostě potkali a začali rubat. Jen tentokrát se pětkrát zdůrazní, že město je vyklizeno, aby nebyl faux pas jako minule. Superman je ale stejně plochý a Wonder Woman přesně tak nuceně a naprosto mimo kontext vecpaná, jak se všichni báli. A kapitola sama o sobě je čistá duše Ben Affleck, jehož Batman je postava mdlé inteligence (mírně řečeno) a emo attention whore. Jeho traumata, noční můry a hejt na Supermana jsou svou bezelstností opravdu legrační, ze zasmušilého rytíře je v podstatě urputný prosťáček s neustále stejným přihlouplým výrazem, který je ve všem nějak pozadu. A Lex Luthor, který nemá zřejmě žádný jiný cíl, než být evil maharádža, rozhodně není důstojným soupeřem a všechny proti sobě svede jen proto, že si postavy přečetly název filmu a rezignovaně směřují ke střetu, k němuž neexistuje uvěřitelný důvod. Když se pak pointa sporu dvou legend postaví na jisté shodě křestních jmen, můžete už se jen nahlas smát. A aby mi ta debilita nevadila, nesmělo by to tak moc stavět na depresi a nenávisti všech vůči všem - je to ještě mnohem méně odlehčené než Nolanovi Batmani, ale nic z toho. (23.03.2016)

Zajímalo by mě, kdo tohle Zacku Snyderovi schválil, takovou patlaninu, jaká z toho vznikla, jsem skutečně nečekala. Scénář je hodně slabý, nulová motivace postav a vyloženě chabé vykreslení vztahů mezi nimi, nevěřila jsem jim. Ten film má dvě a půl hodiny, kde se dobrou polovinu neděje NAPROSTO NIC a když už pak konečně dojde na akci, tak je přesně taková, jak to snad umí jenom Zack, čili smršť nepřehledných digi záběrů, kde se všechno hroutí a vybuchuje a diváka to ve výsledku vlastně vůbec nezajímá. Vážně, Zacka by měl na place někdo hlídat. Nástup Wonder Woman a závěrečných 15 minut je docela fajn, ale na to, že mělo jít o komiksovou megaudálost je to prostě zoufale málo. Tohle fanoušci těchto dvou ikonických postav budou Zackovi odpouštět hodně dlouho. (25.03.2016)