Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti

Nejdřív WATCHMEN a teď i BATMAN VS SUPERMAN. Zack Snyder se stává specialistou na natáčení komiksovo-filmových událostí, které fanoušci dlouho chtěli, ale nikdo je roky nebyl schopen dotlačit na plátna kin. Co se druhého jmenovaného týče, napoprvé spokojenost, napodruhé ale jen značně logicky děravý slepenec atraktivních scén, který jakoby se snažil dohnat všechny ty roky, co strávil v development hell a ještě k tomu dohnat Marvel Universe. A tak se tu nejen střetne vyhořelý Temný rytíř s Mužem z oceli (a Muž z oceli s atomovkou) jako v Millerově komiksovém Návratu Temného rytíře, ale musí zaskočit i Lex Luthor, Doomsday, Wonder Woman a nastartovat Justice League. Na Nolana to samozřejmě nemá, ale bavilo mě to - hlavně díky paranoidnímu a konečně zabíjejícímu Batmanovi, dialogům a Eisenbergově Luthorovi - víc než většina marvelovek, ale logické lapsy, otravná Lois Lane a nudné digi finále s tuctovou příšerou táhnou výsledný dojem silně dolů. (28.03.2016)

Dva hoši (jako) malovaní, oba s pláštíky a snadno zapamatovatelným logem, PR je zkrátka PR, ať poletujete v Metropolis nebo Gothamu, ať je Lex Luthor váš bytostný nepřítel, nebo pouze konkurent na stejné příčce společenského a podnikatelského žebříčku, a ať se superhrdinou teprve v převleku stáváte, nebo se ze superhrdiny převlekem stáváte obyčejným nenápadným chlapíkem. Jestli je někdo přesným opakem cílové skupiny Úsvitu spravedlnosti, jsem to já. Z komiksů mám ráda Barbánka, Čtyřlístek, Asterixe a kocoura Garfielda. Obrázkové příběhy o hrdinných hrdinech bez bázně a hany, prakticky nezranitelných, chladných a s medvědí mimikou, mě minuly hodně širokým obloukem. Představitelé titulních hrdinů do svých rolí sedli (nepatřím k lidem, na nichž při spatření Bena Afflecka raší pupence), Lois je krásná, jak se na osudovou ženu sluší a patří, Wonder Woman byla přesně tak okouzlující, jak odpovídá jejímu popisu práce. Hudba dobrá, triky fajn, světla svítí, ostřikovače stříkají. Jen logika pláče, za to tedy spravedlivě hapruje u všech postav, takže z toho nikdo nevychází jako naprostý blbec. Je to nekonečně dlouhé, pro fanoušky (ať žánru či některého případně obou létajících superhrdinů) skvělá nabušená jízda, pro mě to byl dvě a půl hodiny trvající sentimentální výlet zpět do dětství, kdy jsem jednoho i druhého chlapíka s pláštíkem viděla prvně. (25.03.2016)

No... Plus je, že na rozdíl od Muže z oceli jsem během finále z té úmornosti neusnul, ale jinak je to rozhodně ne-e. Většinu stopáže se scenáristé pokoušejí vehementně a tím neúspěšněji budovat přesvědčivý konflikt v tom šíleném přeplácaném guláši, aby se nakonec všichni prostě potkali a začali rubat. Jen tentokrát se pětkrát zdůrazní, že město je vyklizeno, aby nebyl faux pas jako minule. Superman je ale stejně plochý a Wonder Woman přesně tak nuceně a naprosto mimo kontext vecpaná, jak se všichni báli. A kapitola sama o sobě je čistá duše Ben Affleck, jehož Batman je postava mdlé inteligence (mírně řečeno) a emo attention whore. Jeho traumata, noční můry a hejt na Supermana jsou svou bezelstností opravdu legrační, ze zasmušilého rytíře je v podstatě urputný prosťáček s neustále stejným přihlouplým výrazem, který je ve všem nějak pozadu. A Lex Luthor, který nemá zřejmě žádný jiný cíl, než být evil maharádža, rozhodně není důstojným soupeřem a všechny proti sobě svede jen proto, že si postavy přečetly název filmu a rezignovaně směřují ke střetu, k němuž neexistuje uvěřitelný důvod. Když se pak pointa sporu dvou legend postaví na jisté shodě křestních jmen, můžete už se jen nahlas smát. A aby mi ta debilita nevadila, nesmělo by to tak moc stavět na depresi a nenávisti všech vůči všem - je to ještě mnohem méně odlehčené než Nolanovi Batmani, ale nic z toho. (23.03.2016)

„ČERNÁ PROTI MODRÉ. BŮH PROTI ČLOVĚKU. DEN PROTI NOCI…“ /// Bůh proti člověku – to už tady taky bylo a zřejmě s lepším scénářem. Snyder mě zatím zklamal jen bezemočním Mužem z oceli. Tady je to vo kus lepší. Netopejr si sem přitáhl tu svoji temnotu (jako ponurost), ve který vobčas zazáří červenej pláštík… heleďte, já byl většinu času (– mám na mysli akční stránku) spokojenej. Prostě komiksovka, který škodí slabší scénář v tý části, ve který se má vypravovat (v tý druhý už vlastně není co vymejšlet). Filozofickej rozměr taky nic moc. Možná by mohlo stačit, že vopláštíkovaný hrdinové dokážou ničit města stejně jako Marvelácká parta a dokážou vydolovat špetku emocí. Affleck je pro mě mnohem lepší režisér než herec a Batman je vděčná role (viď Keatone?), páč jste „někdo“ a většinu obstaraj efekty (voblečky, hračky… – apropó hračky – škoda že jich nebylo víc). Zapracovat Wonder Woman do děje šlo hladce, vo sázce na neznámou Gal Gadot si zatím nemyslím nic (možná ji plusy zařídila ta její erotická póza – takže mám představy vo tom, jak mně příště ukáže odvážnější kousky sama). Překvapil Eisenberg. Prudit jako padouch v komiksu je pocta, která se nesplní každýmu. A jestli na něj budeme vzpomínat, třeba jako na Jokera ukáže až čas. Nebo tříhodinovej Directors Cut, kterej má vyjít na blůčku. Třeba se pak zvedne nálada i dosavadním nespokojencům. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám doma plášť a přemejšlím, komu vo něm říct. 2.) Miluju, když jsou hrdinů plný hřbitovy. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (27.03.2016)

Zajímalo by mě, kdo tohle Zacku Snyderovi schválil, takovou patlaninu, jaká z toho vznikla, jsem skutečně nečekala. Scénář je hodně slabý, nulová motivace postav a vyloženě chabé vykreslení vztahů mezi nimi, nevěřila jsem jim. Ten film má dvě a půl hodiny, kde se dobrou polovinu neděje NAPROSTO NIC a když už pak konečně dojde na akci, tak je přesně taková, jak to snad umí jenom Zack, čili smršť nepřehledných digi záběrů, kde se všechno hroutí a vybuchuje a diváka to ve výsledku vlastně vůbec nezajímá. Vážně, Zacka by měl na place někdo hlídat. Nástup Wonder Woman a závěrečných 15 minut je docela fajn, ale na to, že mělo jít o komiksovou megaudálost je to prostě zoufale málo. Tohle fanoušci těchto dvou ikonických postav budou Zackovi odpouštět hodně dlouho. (25.03.2016)