Žena v klietke

První ze série Oddělení Q, které mě prostě baví. Dánská krimi patří k tomu nejzajímavějšímu, co je v žánru severských napínáků k mání. Mimochodem, nedivím se, že bývají tyto přetáčeny hollywoodskými supy. Však co mě převelice těší, nikdy takováto vykrádačka nepředčila originál (viz. Zločin nebo Milénium). Pokud se někdo pustí i do prznění Oddělení Q, opět u skalních evropských fandů narazí. Ústřední dvojice detektivů je natolik autentická, že ji, z profláknutých Amíků, nepřeválcuje asi nikdo a atmosféra, kterou do filmů umí vložit Dánové, ta se kvalitně obšlehnout nedá.. :) (05.05.2019)

Severská krimi táhne, je komerčně úspěšná a za poslední roky se na ni sneslo až nesmyslné množství kritických superlativů. Dánský film Žena v kleci zřetelně ukazuje meze tohoto módního úkazu. Snímek režiséra Mikkela Norgaarda je natočený podle velmi úspěšné literární předlohy Jussiho Adlera Olsena. Realizace se ujali osvědčení tvůrci, scénář napsal Nikolaj Arcel, který pro film mimo jiné přepsal i známou trilogii Milénium Stiega Larssona, režisér pracoval na krimiseriálu Most, který byl uveden v mnoha zemích a v Americe vznikla jeho úspěšná místní verze. V zemi původu se Žena v kleci stala nejnavštěvovanějším filmem z domácí produkce. Asi se není co divit, Žena v kleci obsahuje všechny povinné prvky severského "napínáku" a nepřidává k nim skoro nic. Je to konvence v čistém stavu, realizovaná s nevzrušivou zručností. Příběh tohoto typu potřebuje detektiva "depkaře". Carl Morck (Nikolaj Lie Kaas) tento požadavek naplňuje víc než dostatečně. Má pro kolegy nesnesitelně perfekcionistickou náturu, navíc byl zraněný při nepovedeném zátahu, a to ještě dopadl líp než kolegové, z nichž jeden byl zastřelen a druhý – jediný Carlův kamarád – skončil paralyzovaný. Hrdina za ním občas zajde do nemocnice, aby si s ním pohovořil o nesmyslnosti života. Tím ovšem Carlovy starosti nejsou vyčerpány. Jak už se v konvenčních detektivkách stává, právě ho opustila manželka. V přepíjení severské samoty ho občas vyruší návštěva syna, který ho pak vyhání z domova nesnesitelnou hudbou a hlučným pářením se s náhodnými známostmi. A ještě nedosti na tom. Carlovy delší rekonvalescence využijí nadřízení k tomu, aby se otravného policisty zbavili. Vymyslí si pro něj zvláštní oddělení, jehož úkolem je zběžný přezkum starých nevyřešených případů. Přidělí mu kanceláře v nejzastrčenějším koutě sklepení policejního ředitelství v naději, že o němuž nikdy neuslyší. Ach, jak se mýlili. Carl totiž dostane parťáka, policistu blízkovýchodního původu Assada (snad to není nějaký příbuzný), který v Ženě v kleci hraje plus minus stejnou úlohu jako afroameričtí partneři bílých policistů v hollywoodských thrillerech. Tedy dát hrdinu jakž takž do kupy, projevovat schopnost radovat se ze života a vůbec s ním být srovnaný, vnímat v něm i nějakou duchovní dimenzi, být praktický i empatický. Zatímco pro Carla znamená nové funkční zařazení prudký sestup, pro Assada je to šance konečně se dostat k nějakému tomu vyšetřování. Jak je u takových filmových dvojic obvyklé, lezou si ti dva ze začátku na nervy, postupně k sobě nacházejí cestu a nakonec by jeden za druhého ruku do ohně strčili. (16.06.2020)

Na Škandináviu len priemerné krimi. Lenže škandinávsky priemer znamená u detektívok svetový nadpriemer. Scenár je síce takmer nulový, ale u severanov sme zvyknutí na absenciu reči. Najzaujímavejšie momenty celého filmu sú, keď je žena skutočne "v klietke", no hoci to je z celkového filmu tak 15 minút, aj tie hlucho-nemé pasáže majú svoju atmosféru. Pretože Nikolajovi sa stačí len mumácky pozerať a je tam herecký výkon. Som rád, že vznikla táto super séria o Oddelení Q. (30.03.2016)

Kvinden i buret v sobě perfektně kombinuje drsné severské kriminální rysy a příběh, jenž bez příkras a zbytečných odboček míří ke svému šokujícímu rozuzlení. Režisér Mikkel Nørgaard se sice drží osvědčených, byť místy fádních postupů, nicméně ani to mu nezabránilo v tom, aby stvořil hutnou kriminálku, při níž nebudete napětím téměř dýchat. Skvělá práce! (24.02.2019)

Mám pocit, že jakmile si jednou vytvoříte lásku pro skandinávské detektivky, nikdy se Vám z duše již nevytratí. O to větší radost mi dělá, že v té sérii knížek, které nikdy nestihnu přečíst, se naštěstí objevila i taková, kterou se Seveřani rozhodli zfilmovat. K sérii příběhů Oddělení Q od Olsena jsem se ještě nestihl dostat, ale Žena v kleci mě zaujala na první pohled. Horší to bylo v momentě, kdy jsem film rozkoukal. Trvalo mi totiž tak půl hodiny, než jsem si na plno dokázal zvyknout na Carla. Jeho postava byla taková nevýrazná, nemastná až neslaná, ale vše to vynahrazoval Assad, který roli sympaťáka nastavil hned od počátku. Postupem času jsem si ale zvykl na vyšetřování obou a hodně tomu pomohl i samotný příběh, který vysloveně neměl chybu. Závěr byl sice trošku děravej a odfláklej, ale pro to nadšení a radost z toho, že Seveřani se rozhodli něco takového zfilmovat nemůžu dát méně, než čtyři hvězdičky. (15.06.2015)