Traja bratia

"Děti, kdo by nechal vlka naživu? No, moc vás není." Žili byli tři bratři - Zapomnětlivý Jan, Nerozhodný Matěj a Splašený Pepa. Ani jednomu z nich by otec hospodářství nesvěřil a tak vyrazili do světa, ve kterém našli Šípkovou Marušku, Červenou Růženku a Dvanáctiměsíčkovou Karkulku. Nebo tak nějak. Ono je to vlastně jedno, protože tohle je hrozně přeplácaná hovadina, kterou stojí za to vidět pouze kvůli výtečným vedlejším figurám - otci, Ježidědkovi a hlasovacímu Vypravěči. (27.12.2015)

Splácanina tří pohádek s podivnou propojeností, která místy docela dobře pobaví, ale některé momenty jsou tak stupidní, že i ty děti nad tím musí kroutit hlavou. První pohádka celkem fajn, ale takhle rychle odvyprávět to prostě nejde. Třetí naopak hrozně zdlouhavá, ale to bylo spíš nezajímavostí pohádky, neustálým zpěvem a tím, že už jsem prostě doufal v konec a on stále nepřicházel a nepřicházel. Druhá pohádka byla zase naprostá šílenost, ale aspoň docela zábavná. V celkovém pohledu se mi to moc nelíbilo, prostě takovýmto způsobem naňahňat tři pohádky do jedné asi nebyl dobrý nápad. I když podle některých ohlasů zřejmě byl, nechápu... 55% (03.09.2014)

Povedená záležitost, kdy je většina muzikálových písniček buď dobrých (Růženka si zpívá s Babicí), vtipných (Liška co je Holub), nebo dokonce neskutečně atmosferických (jakmile dvanáct měsíčků začne zpívat "jsme čas," tak mám vždycky dojem, že okamžitě probudí Satana a začnou svou démonickou hrůzovládu. Spojení tří pohádek do jedné funguje výborně a nic díky tomu nestihne nudit. Písničky převzaté ze Svěrákovské hodiny zpěvu prostě fungují a mínusem je hlavně to, že některým písničkám nebylo moc rozumět (při zpívání vlka jsem si na férovku zapnul titulky), škoda je, že se nikam nepodařilo propašovat nějaký šermířský souboj a vyloženě divně působí pre-pedofilní myslívec, co zpívá o tom, jak potají myslí na desetiletou karkulku. (20.09.2019)

Omluvou pro takovou diletantskou blamáž nemůže být dle oficiálního obsahu ani to, že vše údajně pochází z péra. Konkrétně z péra Jardy Uhlíře, toho času s koulemi ve Svěráku a ve svěrací kazajce. Přesto si dovoluji tvrdit, že i podprůměrný penis kdejakého impotentního debila z ústavu, by byl schopen sesmolit duchaplnější texty a lecjaká hluchá pizda by na porouchaný xylofon vyloudila mnohem libozvučnější melodie. U takových disharmonických výtoků, přitom paradoxně o třech tónech, se může přiblble usmívat maximálně jen Vojtík Dick. Ale dosti averze, objektivita, to je oč zde běží. Přitom jsem mohl být ušetřen, zlí jazykové tvrdili, že se jedná o stupiditu nejvyššího levelu, jenže já blb jim nevěřil.Protože jsou přece zlí. Nevěřil jsem ani svému instinktu. Možná se vám zdá, že reaguji přehnaně a že jsem hysterický a melodramatický pošuk. Jenže… jenže třeba ta holubí píseň mi z hlavy jen tak nezmizí. To je zralé pro Štrasburg. O veselých multikulti odkazech, ve kterých se vlk nažere a mladá červená koza zůstane celá pro zeleného lesnického adjunkta Ahmeda, raději ani nepřemýšlet. Pokud by platilo jak na Nový rok, po celý rok, žádám eutanázii. (01.01.2016)

Pohádka je velmi netradiční a nějaké věci mi vadí ( třeba Karkulka je příliš mladá, čarodějnice v podání Lábuse se mi vyloženě nelíbí, Kaiser mi do role otce nesedí a také styl vyprávěče zrovna nemusím), ale po velmi rozpačitém rozjezdu a poté, co jsem si zvykla na zpěv (ostatně texty jsou většinou velmi humorné i když je jim bohužel často špatně rozumět), jsem se začala dost bavit. Třeba vlk se mi hodně líbil, místy z něj šel i strach a kde nešel, tak zase pobavil, moc pěkně jsou udělaní měsíčkové (kam se na ně hrabe celovečerních 12 měsíčků), princezna je krásná (to v poslední době v pohádkách moc obvyklé není) a Maruška je skvělá a hlavně všude je laskavý svěrákovský humor, takže výsledný dojem je velmi dobrý. (12.03.2015)