Spider-Man: Návrat domov

Už nějaký ten pátek dělím komiksovky na "Paráda!", "Hmm..." a "Co to mělo ku*va bejt?!". Nejnovější "Spider-Man" je hmm-komiksovka. Hlavní hrdina je v pohodě, na padouchy ale naráží úplnou náhodou, doslova ničí vše, co mu stojí v cestě (odpadkové koše, cedule, střechy, komíny, kůlny, zídky, ploty, keře, záhony...) a není mi úplně jasný jeho finální akt ohledně hlavního "záporáka", kterému jsem mimochodem fandila, ale budiž... P.S.: Ať žije multikulti - tady je to fakt extrém.xD (09.07.2017)

Tramtadada a je to tady, suverene nejdebilnejsi film z MCU je na svete. Hlavni prednost filmu je zaroven jeho nejvetsi slabina. Spider-Man je totiz prezentovanej proste jako 15ti letej pubertak, kterej vicemene na co sahne, to posere, nechce poslouchat dospely a vlastne jen tak saskuje a neumi jeste poradne ovladat svoje schopnosti. Coz je fajn zmena oproti vsem tem nahlaskovanejm bouchacum. A dokud to je vedeny jen v rovine dobry soused Spider-Man, kdy se chlubi, ze zachranil kocku a pani mu dala svacinu a hraje to na ne moc vaznou notu, tak je to docela zabavny. Jenze jakmile zacne nejaky vazne mineni tema nebo dospelacka akce, je to zaroven nejvetsi slabinou filmu. Clovek si pak tak nejak uvedomi, ze vlastne veskera akce byla videt v ukazkach a film v podstate nema moc co nabidnout, za dve hodiny se tu vlastne nic moc nestane. Co se tyce hercu, Holland je pro roli naprosto perfektni a stejne tak Keaton ma charisma na rozdavani, bohuzel zaporak, kteryho vyfasoval, je spis trapnej a tak trochu do poctu, aby se nereklo, ze Spidey nema zadnyho superprotivnika. Kdyby to byla 40 minutova epizoda serialu, tak nereknu ani popel, ale roztahnout to do 130 minut je fakt smrtici, casto jsem jen uzivane koukal na hodiny. Lepsi 2*. (12.03.2018)

Od sympatického hlavního hrdiny přes jednoho z nejlepších marvelovských záporáků po Giacchinovu hudbu, takřka všudypřítomný, ale nevtíravý humor a jeden velmi mile nečekaný zvrat... Všechno je tu správně. Nebudu přece Spider-Manovi vyčítat, že cílí na mladší publikum, když je Peter Parker tentokrát puberťák. Naopak to je výhoda, protože z jeho věku pramení ta velká klukovská touha být velký, někam se zařadit a být užitečný, která to vše žene kupředu. Nejnovější přírůstek do téhle komiksové rodiny je zkrátka svěží podívaná, která navíc nezdržuje ničím, co jsme už viděli (Spider-Manův zrod a tak dále), ale pěkně, přehledně a s nadhledem vypráví něco nového. (06.07.2017)

Filmová varianta Iron Manova na dálku ovládaného obleku (na který zde také dojde). Navenek funguje bezvadně a splňuje všechno, co od něj očekáváte (přestože jde z velké části jen o nezávazné blbnutí, film uteče vcelku rychle), ale uvnitř je prázdný a chybí mu osobitost. Vyjma scén s Michaelem Keatonem, jehož komiksový Walter White mě bavil mnohem víc než Spider-Manovo dilema, jak zajistit světový mír a zároveň sbalit sexy spolužačku. Vulture by zasloužil sólovku, ve které do jeho obratně vystavěného příběhu nebudou zasahovat (povinné) odkazy k osmdesátkové popkultuře ani teenager válčící se svými hormony. Překvapilo mne, jak konzervativně film přes své zaměření na mladší diváky (zhruba ve věku Youtuberů, které oslovuje hned úvodní Peterův videodeníček), kteří by v sobě mohli mít trochu rebelantství, vyznívá. Učiněný anti-Deadpool. Charakterizace tety May začíná i končí u zkratky „MILF“ a druhá výraznější ženská postava je zde jen od toho, aby měl Spider-Man koho zachraňovat. Ze dvou hrdinů z lidu je správné pouze počínání toho, který jedná s posvěcením obří korporace (a za přispění jejích supermoderních technologií typů dronů), byť se snaží sebe i své okolí urputně přesvědčit, že Starka za zády nepotřebuje, což je podtrhnuto hned dvěmi patetickými scénami „last minute“ prozření. Nádech anarchie, která filmem bohužel není nijak zohledněna, v sobě má akorát Spider-Manovo nezodpovědné ničení cizího majetku (a ve finále pravděpodobně i zabíjení desítek civilistů), ve které opakovaně ústí jeho snaha konat hrdinské skutky. Také z toho důvodu funguje mnohem lépe patosu prostá civilní rovina, dialogové scény připomínající nám, že Peter je v nitru jen obyčejný kluk z ulice, který ví, kde v Queensu připravují nejlepší sendviče, ale s řešením závažných morálních dilemat vám nepomůže. Kdyby jej tvůrci netlačili k zodpovědnosti a nesnažili se jeho počínání napasovat do šablony superhrdinských velkofilmů, mohl by být nový Spider-Man mnohem přesvědčivější. Protip: vezměte si do kina tabulku se jmény vašich oblíbených seriálových postav a udělejte si čárku, kdykoli se na plátně mihne Earnest Marks z Atlanty, Lincoln Rice z Broad City, Bertram Gilfoyle ze Silicon Valley nebo Nacho Varga z Better Call Saul. 70% (03.07.2017)

Trvalo to sice patnáct let a byla zapotřebí šestice pokusů, ale nakonec se přeci jen podařilo převést Spider-mana na plátna ve zdařilé podobě. Sice to není Spider-man jako spíše Iron Man Junior, ale stačí i to. Někdy se více zadařily parkerovské středoškolské osudově melodramatické patálie, jindy zase spíše Spideyho akrobatické eskapády. Až Waits však zvládá obě polohy tak, že působí jako dvě spojité nádoby, což jde ruku v ruce s tím, že vůbec poprvé dualita Parker/Spidey nepůsobí jako dvě nesouvisející postavy, ale jen jako puberťák Parker bez/s lyžařskou kuklou přes ksicht, který má mnohem větší ambice a ideály než na co má aktuálně schopnosti. Přesto nejlepší inkarnací Spideyho zůstává ta od Insomniaců. Škoda jen zdlouhavé nepřehledné finální noční akce, nulového prostoru pro tetičku May, ignorovaném pavoučím smyslu a nutnosti roubování na „Avengers MCU“; je to tu příliš cpané do popředí a není to zapotřebí (jakkoli výchovná videa Kapitána Ameriky za trochu té trpělivosti stojí). Jinak si Waits s látkou pohrává, srší to nápaditými detaily (à la obtíže mimo městskou zástavbu), sidekick neotravný, humor funguje, záporák je funkční včetně motivace, padawanský (ne)origin dobře pojatý a vůbec se jede na sympaticky uvolněné vlně „nezachraňujeme svět a nepadají u toho mrakodrapy, ale zato umíme vytvořit dusno mannovských proporcí ze setkání s fotrem před maturiťákem". (07.07.2017)