Spider-Man: Návrat domov

Kdyby režisér Jon Watts uvedl tento v pořadí již asi desátý pavoučí reboot s názvem Spider-Boy: Recycling, ehm, pardon, Spider-Man: Homecoming na nějaké mezinárodní konferenci o klonování, dostalo by se mu potlesku vestoje, jelikož zde až na pár drobností máme co dočinění s takřka identickou kopií předcházejícího dílu série. V prostoduchém marvelovském světě je sice originalita považována za velké tabu, ale zdá se, že neustálá recyklace dané látky už začíná mírně iritovat i nenáročné komiksové diváky, jak také dokládá následující výkřik ze zadních řad kinosálu. Doslovně cituji: "Ty vole, voni tam snad pustili amajzing." Nebývalá příběhová plytkost, abnormálně hloupé chování postav či neskutečně primitivní dialogy už jsou v superhrdinském vesmíru považovány za nezbytný standard, ale Spider-Man: Homecoming vše dovádí do krajnosti, k čemuž bezpochyby přispělo rozhodnutí scénáristů o vytvoření pubertálního pavouka - Toma Hollanda, čímž snímek bez problému osloví i prepubertální publikum, které má koneckonců k marvelovským bezduchým výplachům po intelektuální stránce asi nejblíže. Odpad! (04.07.2017)

Překvápko. Před projekcí bych řekl, že tematická truhlice kolem pavoučího hrdiny byla vyprázdněna zkompletováním Raimiho trilogie, ale Kevin Feige v Marvelu zas a znovu dokazuje, že dobře ví, co a jak chce a má udělat. Homecoming má sice slabiny právěv tom, že do obecných Spideyho motivů kolem vysněné dívky nebo jeho looserství nepřináší nic moc originálního a trochu kostrbatě se snaží o propojení přesahující avengerovské roviny s vlastním příběhem, ale je to bezesporu vysoce zábavný a lehce odvyprávěný střípek, který Marvelu v jeho mozaice chyběl - ten o klukovi uvnitř superhrdiny, o klukovi, který se kromě zloduchů musí vyrovnávat především sám se sebou a se svými pubertálními problémy. Jedna z těch sice ne tak vizuálně nápaditých, ale rozhodně nejvíce přemýšlivých komiksáren, které hodně prospívá i charakterní a netradičně lidský záporák Michael Keaton. Ani zdaleka tak uspěchané a nucené směrem k blížící se monstrózní týmovce, jak jsem se obával... (02.01.2018)

Konečně natočili Spider-Mana správně! Příchod k Marvelu přinesl kýžený důraz na příběh a snaha neopakovat se zbytečnou osudovost se vyplatila. Malý Parker je navíc sakra sympaťák a smolař, což byli hlavní ingredience, které minulé adaptace nedokázali úspěšně prodat. Maguire byl rovnou za debila a Garfield zase zbytečně zasmušilý. Pod Starkovou taktovkou se velice příjemně vybarvuje a jeho dialogy s oblekem vše skvěle odlehčují. Keaton jako Toomes patří k nejzajímavějším marvelovským padouchům. Homecoming nabízí v klasické, ale parádné šlapající příběhové rovině hodně originální zvrat hodný Parkrovi smůly. Akční scény jsou skvěle zvládnuté. Komediální šlapou ještě lépe. Scény s baculatým kámošem jsou super. Hudba od Giacchina strká do kapsy předchozí pavoučí skladatele hravými melodiemi i variací na staré televizní téma. P.S: Birdman is back! (09.07.2017)

Výsledný produkt je navlas stejný jako ukázky. Na jednu stranu tak sice nekoupíte zajíce v pytli, na druhou ale nový Spidey ničím nepřekvapí. Sleduje vcelku klasický origin (a v tomhle případě i reboot) pavoučího muže, navazující na jeho představení v loňském Kapitánovi Americe. Humor vcelku ujde, přestože vám bránici neroztrhá, a Hollandův Peter Parker jde tak trochu ve stopách hláškujícího a raubířského Deadpoola. Na rozdíl od něj se ale do žádných brutalit či sprosťáren nepouští a hladce tak zapadá do slušňáckého marvelovského univerza. Což není špatné, ale zároveň ani nebudete hýkat nadšením nad originalitou v jakémkoli slova smyslu. Snad jen Keatonův záporák je o poznání hlubší postavou než jeho zlovolní předchůdci, ale to je na skoro dvě a půl hodiny trochu málo. Co čekáte, to prostě dostanete. Ale víc radši nečekejte. (16.08.2017)