Spider-Man: Návrat domov

Příjemné překvapení. Prvních třicet minut mě drželo v neskutečném tranzu, přičemž se povedhlo hlavně kvůli hudbě (konečně se zadařilo! <-> Michael Giacchino) vykonstruovat pocit, že opravdu jsem na něčem novém, neokoukaném a oku lahodícím. Až jsem zíral, jak moc byly trailery tuctově sestříhány a vůbec nekorespondovaly s tónem filmu. Pak bohužel poklesne tempo až jsem se přistihl, že tady (cca v půlce) bych to skutečně pokrátil a trošku zrychlil, ovšem Jon Watts dokázal zajímavé režijní nápady rozprostřít po celém filmu, takže se nenajde část, kdy by nás nepřekvapil dynamickou akcí, dalším trýčkem s pavučinou, který jsme během předchozích 5ti filmů a Civil War neviděli a v úplném závěru dokonce přijde několik naprosto nečekaných momentů. Ty do velké míry souvisí s rozvíjením nyní už velmi spletité sítě Marvel Cinematic Universe a ačkoliv to samozřejmě v době oznámení dohody mezi Sony a Marvelem bylo hojně propírané téma, stejně mě překvapilo, jak je tenhle nový reboot bez originu plný všemožných narážek a lákadel na věci budoucí. Co se týče herců, tak v době natáčení dvacetiletý Holland zvládá patnáctiletého Petera Parkera v rámci možností dobře (jasný cíl na mladší diváky, mě tenhle styl extra nesedí), okolo postavy Disney hvězdičky Zendayi se množilo mnoho spekulací, ale pokud člověk nezkoumal každý drb, tak ho vývoj středoškolských postav ještě překvapí a Robert Downey Jr. je zde dle očekávání málo, i když má alespoň dostatek nadabovaných scén. Jestli tento v trailerech vyboostovaný krok má dopomoci k tíženému znovu-obrodu značky, tak to jsem schopen překousnout, zvláště když Spider-man Homecoming velí nekompromisní Michael Keaton, jehož Vulture je nejen dobře vypadající protivník, ale taky Spideymu dokáže pořádně zatočit (zvláště v civilu). Kolem a kolem pro mě bylo překvapením, jak moc vypadá tenhle film jinak než se prezentuje, kolik postav z velmi bohaté spider-manovské mytologie si ještě šetří do budoucna a nebýt těch problémů s tempem bych i snad šáhl po pěti hvězdičkách a to jsem po těch všech zprávách a castingu opravdu neměl nikterak vysoká očekávání...8/10...[5.7.2017_Cinema City IMAX_Flora] (06.07.2017)

Výsledný produkt je navlas stejný jako ukázky. Na jednu stranu tak sice nekoupíte zajíce v pytli, na druhou ale nový Spidey ničím nepřekvapí. Sleduje vcelku klasický origin (a v tomhle případě i reboot) pavoučího muže, navazující na jeho představení v loňském Kapitánovi Americe. Humor vcelku ujde, přestože vám bránici neroztrhá, a Hollandův Peter Parker jde tak trochu ve stopách hláškujícího a raubířského Deadpoola. Na rozdíl od něj se ale do žádných brutalit či sprosťáren nepouští a hladce tak zapadá do slušňáckého marvelovského univerza. Což není špatné, ale zároveň ani nebudete hýkat nadšením nad originalitou v jakémkoli slova smyslu. Snad jen Keatonův záporák je o poznání hlubší postavou než jeho zlovolní předchůdci, ale to je na skoro dvě a půl hodiny trochu málo. Co čekáte, to prostě dostanete. Ale víc radši nečekejte. (16.08.2017)

Filmová varianta Iron Manova na dálku ovládaného obleku (na který zde také dojde). Navenek funguje bezvadně a splňuje všechno, co od něj očekáváte (přestože jde z velké části jen o nezávazné blbnutí, film uteče vcelku rychle), ale uvnitř je prázdný a chybí mu osobitost. Vyjma scén s Michaelem Keatonem, jehož komiksový Walter White mě bavil mnohem víc než Spider-Manovo dilema, jak zajistit světový mír a zároveň sbalit sexy spolužačku. Vulture by zasloužil sólovku, ve které do jeho obratně vystavěného příběhu nebudou zasahovat (povinné) odkazy k osmdesátkové popkultuře ani teenager válčící se svými hormony. Překvapilo mne, jak konzervativně film přes své zaměření na mladší diváky (zhruba ve věku Youtuberů, které oslovuje hned úvodní Peterův videodeníček), kteří by v sobě mohli mít trochu rebelantství, vyznívá. Učiněný anti-Deadpool. Charakterizace tety May začíná i končí u zkratky „MILF“ a druhá výraznější ženská postava je zde jen od toho, aby měl Spider-Man koho zachraňovat. Ze dvou hrdinů z lidu je správné pouze počínání toho, který jedná s posvěcením obří korporace (a za přispění jejích supermoderních technologií typů dronů), byť se snaží sebe i své okolí urputně přesvědčit, že Starka za zády nepotřebuje, což je podtrhnuto hned dvěmi patetickými scénami „last minute“ prozření. Nádech anarchie, která filmem bohužel není nijak zohledněna, v sobě má akorát Spider-Manovo nezodpovědné ničení cizího majetku (a ve finále pravděpodobně i zabíjení desítek civilistů), ve které opakovaně ústí jeho snaha konat hrdinské skutky. Také z toho důvodu funguje mnohem lépe patosu prostá civilní rovina, dialogové scény připomínající nám, že Peter je v nitru jen obyčejný kluk z ulice, který ví, kde v Queensu připravují nejlepší sendviče, ale s řešením závažných morálních dilemat vám nepomůže. Kdyby jej tvůrci netlačili k zodpovědnosti a nesnažili se jeho počínání napasovat do šablony superhrdinských velkofilmů, mohl by být nový Spider-Man mnohem přesvědčivější. Protip: vezměte si do kina tabulku se jmény vašich oblíbených seriálových postav a udělejte si čárku, kdykoli se na plátně mihne Earnest Marks z Atlanty, Lincoln Rice z Broad City, Bertram Gilfoyle ze Silicon Valley nebo Nacho Varga z Better Call Saul. 70% (03.07.2017)

Marvel jde zase trošku jinudy. Spider-Man hodně čerpá z teenagerských a středoškolských komedií z osmdesátých let a právě v momentech, kdy sympaťák Tom Holland řeší problémy obyčejného teenagera, je nejzábavnější. V akci Spider-Man malinko pokulhává, což je bohužel vidět hlavně ve finále, ale pořád je to solidní nadprůměr. Navíc se může opřít o výtečného Michaela Keatona, jehož záporák je zajímavější, než se na první pohled zdá. Společné scény obou hereckých hvězd jsou nejsilnějšími momenty celého filmu. O to víc zamrzí, že Jon Watts zbytečně přestřeluje délku a že v trikových scénách malinko nestíhá. Pořád je to ale velmi fajn marvelovka, která zase zkouší comicsový žánr pojmout malinko jinak než ty předchozí. A mně se to takhle docela líbí. (16.08.2017)

Po prvním a druhém Raimiho filmu asi nejlepší Spidey. Peter Parker dostává už třetího představitele (a Holland je typově i herecky skvělý), ale naštěstí nejsme nuceni sledovat potřetí během pár let i jeho origin. Stejně jako ve webbovkách se jde cestou (hughesovské) teenagerovské komedie, tentokrát - díky návratu pod křídla Marvelu - ale silně propojené s Marvel Universe. A ten koncept Spider-mana jako superhrdiny pro chudé, který vzhlíží k jiným, již etablovaným superhrdinům s dětským nadšením i narůstající frustrací z vlastní nevyužitosti, se mi dost líbil. Obzvlášť v kombinaci s padouchem, který ve finále láká hrdinu na temnou stranu argumentujíc právě tím, jak jsou oba přehlíženi od těch nahoře (tenhle dialog se mi líbil víc než ten v autě). Další skvělý nápad byl Spideyho high-tech kostým nadesignovaný Starkem a Peterovo objevování jeho možností, přičemž je mu průvodkyní umělá inteligence s ženským hlasem, završené tím, že do závěrečné akce musí jít jen ve své staré mikině. Akční scény nejsou špatné, ať už jde o záchranu výtahu uvnitř Monumentu, rozpůlený trajekt nebo souboj na neviditelném obřím letadle, jsou dostatečně výrazné (trajekt až bizarní) i dlouhé, ale nějak nemám potřebu si je pouštět znova. Marvelovsky prvoplánový humor šel většinu času šel mimo mě. Celkově je to fajn, ale na leccos by to chtělo přitlačit, jít víc do hloubky - na teenagerovskou komedii, akci, padoucha i vedlejší postavy (zbytečná tetička May, samoúčelně cool M.J.). Nemluvě o tom, že jedny z nejsilnějších scén z komiksů - Spidey se vyhrabává z pod trosek a tetička May zjišťuje, že je Peter Spider-man, potěšily, ale zdaleka nemají svou původní sílu. (07.07.2017)