Spider-Man: Návrat domov

Filmová varianta Iron Manova na dálku ovládaného obleku (na který zde také dojde). Navenek funguje bezvadně a splňuje všechno, co od něj očekáváte (přestože jde z velké části jen o nezávazné blbnutí, film uteče vcelku rychle), ale uvnitř je prázdný a chybí mu osobitost. Vyjma scén s Michaelem Keatonem, jehož komiksový Walter White mě bavil mnohem víc než Spider-Manovo dilema, jak zajistit světový mír a zároveň sbalit sexy spolužačku. Vulture by zasloužil sólovku, ve které do jeho obratně vystavěného příběhu nebudou zasahovat (povinné) odkazy k osmdesátkové popkultuře ani teenager válčící se svými hormony. Překvapilo mne, jak konzervativně film přes své zaměření na mladší diváky (zhruba ve věku Youtuberů, které oslovuje hned úvodní Peterův videodeníček), kteří by v sobě mohli mít trochu rebelantství, vyznívá. Učiněný anti-Deadpool. Charakterizace tety May začíná i končí u zkratky „MILF“ a druhá výraznější ženská postava je zde jen od toho, aby měl Spider-Man koho zachraňovat. Ze dvou hrdinů z lidu je správné pouze počínání toho, který jedná s posvěcením obří korporace (a za přispění jejích supermoderních technologií typů dronů), byť se snaží sebe i své okolí urputně přesvědčit, že Starka za zády nepotřebuje, což je podtrhnuto hned dvěmi patetickými scénami „last minute“ prozření. Nádech anarchie, která filmem bohužel není nijak zohledněna, v sobě má akorát Spider-Manovo nezodpovědné ničení cizího majetku (a ve finále pravděpodobně i zabíjení desítek civilistů), ve které opakovaně ústí jeho snaha konat hrdinské skutky. Také z toho důvodu funguje mnohem lépe patosu prostá civilní rovina, dialogové scény připomínající nám, že Peter je v nitru jen obyčejný kluk z ulice, který ví, kde v Queensu připravují nejlepší sendviče, ale s řešením závažných morálních dilemat vám nepomůže. Kdyby jej tvůrci netlačili k zodpovědnosti a nesnažili se jeho počínání napasovat do šablony superhrdinských velkofilmů, mohl by být nový Spider-Man mnohem přesvědčivější. Protip: vezměte si do kina tabulku se jmény vašich oblíbených seriálových postav a udělejte si čárku, kdykoli se na plátně mihne Earnest Marks z Atlanty, Lincoln Rice z Broad City, Bertram Gilfoyle ze Silicon Valley nebo Nacho Varga z Better Call Saul. 70% (03.07.2017)

Výtečná, odlehčená středoškolská komedie s Petrem Parkerem, která je vtipná a svižná a konečně středoškoláky nehraje banda třicátníků, ale o poznání méně funkční jsou tu scény, kdy má o něco jít, dokud Spaidy jen nezávazně blbne (v obleku, nebo bez něj), je všechno super, ale drama brutálně nefunguje a ať si kdo chce říká cokoliv, emocionální finále druhého Spidermana s Garfieldem jen tak někdo nepřekoná a absence Osbornů sice dává možnost filmu jít jiným směrem, než předchozí inkarnace, ale i tak zamrzí. Je to dobrej film, zábavnej, ovšem finální půlhodina je prostě slabá. I Přes Stark-humor. (08.10.2017)

V rámci dovzdělávání světa Marvelu jsem si dal toto a tvrdě jsem padl na hubu. Ukázalo se, že Spider-Man po upgradu Supermana je moje nejneoblíběnjší komiksová postava ze všech komiks světů. Tady mě vysloveně sral, tak uřvanej idiot co nic neuměl, ale do všeho se montoval to bylo fakt úmorný. Nejlepší akci obstaral IM při zachráně lodi, fandil jsem Vulturovi co to jen šlo. Ne opravdu, pubertální superhrdinové nejsou pro mě. (12.05.2019)

Trvalo to sice patnáct let a byla zapotřebí šestice pokusů, ale nakonec se přeci jen podařilo převést Spider-mana na plátna ve zdařilé podobě. Sice to není Spider-man jako spíše Iron Man Junior, ale stačí i to. Někdy se více zadařily parkerovské středoškolské osudově melodramatické patálie, jindy zase spíše Spideyho akrobatické eskapády. Až Waits však zvládá obě polohy tak, že působí jako dvě spojité nádoby, což jde ruku v ruce s tím, že vůbec poprvé dualita Parker/Spidey nepůsobí jako dvě nesouvisející postavy, ale jen jako puberťák Parker bez/s lyžařskou kuklou přes ksicht, který má mnohem větší ambice a ideály než na co má aktuálně schopnosti. Přesto nejlepší inkarnací Spideyho zůstává ta od Insomniaců. Škoda jen zdlouhavé nepřehledné finální noční akce, nulového prostoru pro tetičku May, ignorovaném pavoučím smyslu a nutnosti roubování na „Avengers MCU“; je to tu příliš cpané do popředí a není to zapotřebí (jakkoli výchovná videa Kapitána Ameriky za trochu té trpělivosti stojí). Jinak si Waits s látkou pohrává, srší to nápaditými detaily (à la obtíže mimo městskou zástavbu), sidekick neotravný, humor funguje, záporák je funkční včetně motivace, padawanský (ne)origin dobře pojatý a vůbec se jede na sympaticky uvolněné vlně „nezachraňujeme svět a nepadají u toho mrakodrapy, ale zato umíme vytvořit dusno mannovských proporcí ze setkání s fotrem před maturiťákem". (07.07.2017)

Opět je to zbytečně dlouhé a to i přesto že nemusíme útrpně poněkolikáté sledovat, kterak došlo ke zrození Spider-Mana. Klidně bych film dokázal zařadit k ostatním Marvelovkám, protože Sony zde v podstatě jen kasíruje penízky. Hlavní slovo evidentně měl Marvelovský producent Kevin Feig. Co ve filmu fungovalo? Jednoznačně středoškolské prostředí a hlavně Keaton. Ten člověk je neskutečnej tahoun. Co nefungovalo? Akce je taková vlastně nijaká. Marisa Tomei určitě není žádná Milf. Nebo pro někoho možná ano, ale tomu člověku evidentně stačí hodně málo. Hlavní Peterova láska u mě také mnoho bodíků s přibývajícími minutami neposbírala. Nebýt účasti Keatona a jeho parádnímu minutovému proslovu v autě směrem k Hollandovi, mé hodnocení by zcela určitě pokleslo. Takto 70% PS: Podruhé to bylo o dost lepší a co jsem napsal minule prakticky neplatí :) takže 80% (16.10.2017)