Veľké ticho

Všechno v tomto filmu je tak trochu jinak. Klasické atributy spaghetty westernu nejsou na první pohled tak patrné. Corbucci točí příběh hodně syrově, dalo by se říci až "evropsky" či "artově". Trintignant je spíš romantickým hrdinou a ne typickým vychytralým ostrostřelcem, upocené pistolníky a rozpálenou poušť vystřídala zasněžená krajina, kterou stěží projede jezdec na promrzlém koni. A pak je tu samozřejmě neuvěřitelný závěr, který vás nechá s otevřenou pusou němě zírat na ubíhající titulky. Il grande silenzio. Velké ticho. (19.01.2013)

Pozor spoiler! Klasika žánru, která se může směle postavit do řady k největším dílům Sergia Leoneho. Ostatně jeden společný prvek tyto díla mají, Ennia Morriconeho. Co však dělá film naprosto jedinečným, je závěr filmu, kde je dobro na hlavu poraženo zlem, které si s gustem střihnul největší záporák filmové historie Klaus Kinski. Především jeho výkon dělá film nezapomenutelným, ale co vám to vůbec povídám, to se musí vidět, a ne číst! (24.01.2011)

I přes atraktivní prostředí, v němž se Velký klid odehrává, nemohu hodnotit lépe, neboť mi tento western přišel příliš rozvláčný a snažící se hrát na podobnou strunu, na kterou brnkal Sergio Leone ve svých nejlepších kouscích. Hudba mistra Ennia Morriconeho potěší, ovšem nijak nevyniká, což platí i o samotném filmu. Některé scény lze pochválit a za zmínku rozhodně stojí finále tohoto westernu, které je možná trochu překvapivé a rozhodně nevšední. (19.08.2012)

V časoch smrteľnej agónie Divokého západu a blížiaceho sa konca všetkých lovcov odmien, v nádhernom prostredí Skalistých hôr, v nekonečnom bielom mori snehu a v snehovej chumelici, si to po cestičke šinie dostavník. V ňom sedia dvaja muži, budúci nepriatelia... len o tom ešte nevedia... iba tušia... Jasná inšpirácia pre Tarantina a jeho Osem hrozných, len tam sa namiesto palcov na rukách odstreľovali genitálie... Snímku kraľuje surová, drsná atmosféra, v čom vo veľkej miere majú prsty obe ústredné hlavné postavy - Jean-Louis Trintignant a Klaus Kinski, hlavne Kinski bol mimoriadne presvedčivý. Jemu totiž v úlohe záporáka môže konkurovať hádam iba ak tak Ch. Walken, každá scéna s ním stála za to. Film ma zaujal aj svojim netradičným koncom, síce nečakaným, avšak o to viac zaujímavým, navyše to, že je príbeh podľa skutočnej udalosti je vítaný bonus. 80/100 Videné v rámci Tour po Amerike. (26.04.2016)

Stylový spaghetti western, který místo do prašných dálav amerického západu zamířil do zasněžených hor Utahu, jenže... Jenže každý potecionální klad tu má rovnou i svou odvrácenou tvář. Tak kupříkladu Trintignantova role je jak dvojče Eastwoodových drsňáků z dolarové trilogie (v některých záběrech se skloněným kloboukem, strništěm a doutníkem jakoby mu z oka vypadl), jenže jeho charismatu nedosahuje ani zdaleka. Morriconeho hudba je samozřejmě skvělá, jenže je trestuhodně upozaděná. I když naštěstí ne úplně zazděná. Výtečná kamera zdatně maskuje lacinou výpravu, jenže to by nesměla být někdy tak "trhaná" (třeba titulková scéna, místo aby koně jízdu na koni sledovala plynule, tak ho nechá přejet od jednoho kraje obrazu k druhému a pak se prudce pohne a celé se to opakuje znovu a znovu). Výkon Klause Kinskiho, jenže to by nesměl v některých scénách tlačit na pilu až příliš a samozřejmě Corbucci, který rozhodně není žádný režisérský amatér, jenže Leoneho formátu také ani zdaleka nedosahuje. Proč ho tedy tak okatě vykrádat? Zdá se, že je to průměrné italské špagetové béčko jakých v šedesátých letech vzniklo nepočítaně, že? Jenže on to je dobrý film, dokonce víc než pouze dobrý. Jen to chtělo vydat se vlastní cestou a ne zůstat u toho, že se přemístí "dolarovka" do podhůří Skalistých hor. Jenže ono to i tak stačí na jeden z nejlepších snímků tohoto subžánru. Snad jediná oblast, která je "jenže" zcela ušetřena, je zasněžená atmosféra a drsnost charakterů, kde se nikdo s ničím nemaže a raději rovnou jedná (rozuměj střílí) než planě kecá do větru. Tvůrcům to dokonce vydrží i během závěru (jenže to by nesměli natočit i alternativní konec). A poznámka na závěr: Český distributor pokračoval v tradici originálu. Název na první pohled přeložil dobře i účinně, jenže pouze do chvíle kdy to uvidíte. (13.04.2008)