Veľké ticho

No tvl-normální psycho.. Celou dobu se to tváří jako hezký zasněžený western, ale časem se to přehoupne do něčeho co nekompromisně vyráží dech. Víc psát o ději nebudu, protože tohle je asi jeden z těch filmů o kterých je lepší před projekcí vědět málo. Kinski si to zase střihnul parádně-tentokrát do toho dal něco trošku jiného než je u něj-u takových rolí-zvykem+Nevtíravá, ale krásná Morriconeho hudba. Plnou palbu asi nedám-i když vlastně pořádně nevím proč..Možná časem až to ve mě dorezonuje a celé se to usadí. Pravověrní milovníci špageťáren mají jako povinnou výbavu ke sledování jedny pampersky, protože si 100% ustříknou :D (04.08.2013)

6/10 Mno porad mi to unikalo, ale nakonec velke zklamani. Vyprava - dobra. Preneseni do zimy se v pripade italske produkce dalo z financnich duvodu cekat a neni to na skodu - ale MrMcCabe to neni. Pribeh jalovy - chytani valecnych uprchliku, dosazeni noveho serifa, najemny zabijak. Postavy promenlive - Klaus je vyborny vzdy a vsude, tomu frantikovi uz leta nemuzu prijit na jmeno - neco jako Triangltanglt ;]] me opet presvedcil, ze je schopen svou pritomnosti podelat sebelepsi film. Konec podareneny vcetne vsech umrti to trochu zveda. A pravda atmosferu by to melo. Durazne varuju pred anglickym dabingem - berte original vsema deseti!!!! (21.05.2011)

Velké Ticho všech obětí, jež pro nicotné zločiny padly rukou cynických lovců lidí/odměn. Velké Ticho jejich blízkých, kterým není dopřána spravedlivá pomsta. Velké Ticho společnosti, kterou nějaká ta smrt neznámého nuzáka nemůže přinutit přehodit výhybku. Takové Velké Ticho to byl(o). Ale nakonec se ozval výkřik tak silný, že Velké Ticho zemřelo. Několik výkřiků - v mrazu a vánici... Ach Corbucci, takové množství špatného s takovým množstvím dobrého jsem už dlouho neviděl. (+) Morricone odvedl svůj běžný, vysoký standard, ale (-) co ty jsi s ním udělal, kam a kdy jej nasadil. (+) Kinski je nádherně slizký ďábel s cynickým přístupem k životu a smrti, který se překrásně dětsky raduje z toho, že když neudělá chybu, tak na něj nikdo nemůže (něco jako dnešní OSA :) ), ale (-) ten italský, jemu zcela cizí hlas, který se bere bůhví odkud, jen ne z jeho úst, bleeh. (+) Překrásné velké celky, koně v nich trmácející se hlubokým sněhem, zdálky znící puška, krása... (-) však kamera se i blíží snímaným předmětům, ty jakoby nechtěly vydržet v jejím zorném poli, smýkají se sem a tam a ač to asi není neuměteltstvím, ale vědomou volbou, nepřipadá mi to dobré. Kamera se nakonec ustálí, když rychle ve velkém detailu pohlédne do očí, ale byla na to vhodná chvíle? Kdo ví, ale Fulci mi v tom přijde horší. (+) Trintignantův tichý hrdina - zhmotněná žaloba, kterou nakonec nahlas musí pronést vypravěč, a tu (-) zase nejsnazším způsobem vedená sociální kritika o chudobou stvořeném psanci (ne že by je chudoba netvořila, ale mají opravdu postavy touhy tyto řeči pronášet?). Věru, všelijaké to bylo, zprvu trpké... a dál to znáte. (22.01.2010)

Syrový spaghetti western, nacházející se ve střetu zájmů. Zaprvé Il grande silenzio zcela očividně odkazuje k Dolarovkám, přičemž nejsilněji skládanou poctu můžeme vidět ve scéně v hospodě, kdy se Silence snaží vyprovokovat Tigrera k vytáhnutí zbraně (nepřipomíná vám to někoho? - ano je to Douglas Mortimer!). A zadruhé snímek sloužil jako podklad Quentinu Tarantinovi při tvorbě Hateful Eight (kdy Tarantino variuje scény s dostavníkem a scénou v horské chatě, kdy ještě vyšperkoval motiv dveří). Velkému klidu nechybí většina z toho, co by měl kvalitní western mít - drsné chlápky tasící kolty při každé příležitosti, krásnou krajinu (v tomhle případě krásně zasněženou krajinu), hudbu (i když zamrzí, jak je Morricone upozaděn) a samozřejmě příběh pomsty (Harmonika). Z hlediska narativních záležitostí na jednu stranu příběh zcela ozvláštňuje závěr filmu, který vyznívá opravdu mrazivě, na stranu druhou mě příšerně iritovala milostná linie (ženě umře manžel a za několik dnů už hluboce miluje Silence - prostě mě to nesedělo a je to spíš moje chyba, asi jsem moc idealistickej). Že jsem ještě nezmínil Klause Kinskiho? Tady přece není třeba dalších slov.. (22.11.2016)

Sergio Corbucci a jeho drsná kritika amerického právního systému konce 19. století, kdy se efektivita využití lovců odměn proměnila v čiré vraždění lidí. Trintignant a Kinski předvádějí rovnocenný herecký souboj až na krev. Těžko říci, kdo z nich je význačnější. Trintignant coby němý mstitel mrtvých duší či modrooký ďábel Kinski, jenž v roli Tigrera nabývá podoby anděla smrti? Výjimečnou složku tvoří i lokace (severní Itálie) a zasněžené prostředí hor, jejichž ráz podtrhává grandiózní hudba Ennia Morriconeho, která film zásadním způsobem obohatila. Když se dnes řekne "spaghetti western" (osobně nemám tuto nálepku rád), vybaví se mi dva filmy - Leoneho Tenkrát na Západě a Corbucciho Il Grande Silenzio. Naprosto zásadní průlom (jeden z pokusů o demytizaci kultu divokého západu) ve snaze o politizaci westernového žánru. Top. (14.12.2017)