Obsahy(1)
Obdobie dospievania môže byť veľmi komplikované. Riley, která je vytrhnutá zo svojho starého života na americkom Stredozápade potom, ako sa jej otec musí kvôli novej práci presťahovať do San Francisca, nie je žiadnou výnimkou. Rovnako ako my všetci, aj Riley je zmietaná svojimi emóciami – Eufóriou, Strachom, Hnevom, Nechutenstvom a Depresiou. Všetky tieto emócie spoločne nažívajú v tzv. Riadiacom centre v mozgu, odkiaľ jej pomáhajú vysporiadať sa s nástrahami bežných dní. V čase keď sa Riley snaží vyrovnať so zmenou, ktorú jej prináša presťahovanie sa na nové miesto, prepukne v Riadiacom centre zmätok. A hoci sa Eufória, ako Rileyina dominantná emócia snaží zachovať pozitívne myslenie, objavujú sa medzi jednotlivými pocitmi nezhody v tom, ako sa najlepšie vysporiadať so životnou zmenou, novým domovom a školou.Či sa už jednalo o dobrodružný balónový let vysoko v oblakoch, alebo o veľkomesto plné príšeriek, oskarový režisér Pete Docter sa vždy snažil zaviesť divákov na neobyčajné a nápadité miesta. V najnovšom prírastku do kolekcie Pixaroviek sa prenesieme na jedno z najpozoruhodnejších miest vôbec – priamo do ľudského mozgu. (Saturn)
(viac)Videá (31)
Recenzie (1 181)
Ihneď chcem vidieť pokračovania V hlave otca a V hlave mamy. Viac, ako V hlave teenagera. V hlave je po intermezzu priemernosti troch filmov pixarovský návrat na výslnie. Ten spočíva v tom, že obrázky z filmu pôsobia značne infantilne, ale film infantilný nie je a nie je ani výhradne pre deti. Konkurenčné štúdiá točia príbehy infantilné a občasná temnota im akože dodáva na dospelosti. Pixar takéto barličky nepotrebuje, on proste nájde super príbeh a rozpráva ho akosi prirodzenejšie. Jasné, že sa dalo ísť ďalej, ale to by už museli mať decká vstup do kina zakázaný a taká návšteva v miestnostiach so vstupom zakázaným je podobne šialená, ako Gondryho filmy. Vlastne s Kaufmannovými scenármi má tento film rovnako spoločného, ako s klasickými disneyovkami. ()
Přání číst myšlenky měl někdy každý. PIXAR se tohoto přání chopil, vytvořil antropomorfní personifikace emocí, okoukl jak spolu komunikují krvinky, krevní destičky a bacily v Byl jednou jeden život (stejně jako uživateli flanker.27 mi to blesklo hlavou už při ukázkách v kině), vytvořil příběh, kterým by komunikaci emocí, vzpomínek a imaginace orámoval a V hlavě bylo na světě. Představuju si, jak asi vypadají ty emoce v mojí hlavě a jak velké jsou moje ostrovy "pohádky" a "čokoláda", přičemž největší je můj ostrov "rodina", který zahrnuje i našeho Alíka, v jehož hlavě je jediné: MÍČEK! ()
„DÍVALI JSTE SE NĚKDY NA NĚKOHO A PŘEMÝŠLELI, CO SE MU ASI DĚJE V HLAVĚ?" /// Záchrana holčičky, která je nešťastnou souhrou událostí (a kvůli smutku) zralá pro pasťák nebo (v tom lepším případě) pro psychiatrickou léčebnu, je díky Pixarovský představivosti určená děckám bez rozdílu věku. Zamejšlej se nad tím, kdo všechno tahá za nitky v makovici a kdo že jsou to ti špatní rádci, takže nejde ani tak vo veselost a hravost, ale spíš to směřuje k moc hezkýmu poučení, který přinutí dospěláky, jejichž klíčový vzpomínky neovládá deprese a vztek, fláknout čtyřku. A parchanti ať si to pak přeberou! (i ty nádherný souvětí.) (ty vlastně hlavně!) (v hlavě!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často slyším hlasy (v hlavě). 2.) Potřebuju vysvětlit parchantovi, proč bude bydlet v Bohnicích. 3.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * ()
Čítal som ospevné recenzie a čakal tutovku. Problém je, že animáku výrazne chýba humor, celá prostredná časť je dosť temná a z toho celého som mal pocit, že sa v komplikovanosti príbehu mnoho menších detí zaručene stratí. Chytrý scenár, to uznávam, ale malé deti to neocenia a žiadne nadšenie som nebadal ani na svojich deťoch. Celkovo rozhodne animák skôr pre staršie deti a dospelých. Tá depka a zlá nálada tam vládla pridlho a nijak extra ma to neoslovilo. 60%. ()
PIXAR IS BACK! Promyšlené, nádherně animované, se spoustou vtipů pro děti i pro dospělé, radost se dívat a všechno to vnímat - a postupem děje se i dojímat... a na úplném konci se naprosto nepříčetně chechtat (Ostrov tragických upířích románů, Ostrov klučičích kapel..... Holka! Holka!!! ÁÁÁÁÁ!!!!:) a pak ještě vnitřek psí a kočičí hlavy:)))) Joy byste sice při setkání v reálném životě za chvíli jednu pleskli, ale... bez ní by to zkrátka nešlo;) Nemám jedinou výtku, naopak obdivuju jak se povedlo převést do filmu pro celou rodinu duševní pochody jedenáctileté přestěhované holč... pardon, mladé dívky, přičemž je to všechno naprosto současné, viz třeba videohovory apod. Takovouhle rodinu by chtěl každý, včetně brazilského pilota helikoptéry;) Jediné, co je trochu mimo, je imaginární přítel, což je v mém světě vždy jasná poukázka na doživotní jízdu na antidepresivech, což je jak doufám jen čistě americký národní sport:) Ale na druhou stranu si Bing Bonga nejde neoblíbit, a nejenom proto, jak pláče:) Koneckonců je to zřejmě největší frajer z celého filmu - když tedy pominu Vztek a imaginárního kanadského boyfrienda:) Jsem jen zvědav, jestli někdy přijde druhý díl, kde se prosadí ty realisticky kombinovaně zabarvené vzpomínky, hooodně rozšířená konzole a hlavně obří rudý maják PUBERTA, který samozřejmě asi není nic důležitého. Koneckonců Riley je teď dvanáct, co by se asi tak mohlo stát?:))) 90% a nevyhnutelná řada repríz a sociálních experimentů v jednom. ()
Galéria (89)
Fotka © Walt Disney Pictures
Zaujímavosti (61)
- Barvy na květině Bing Bonga představují barvy emocí: žlutá – radost, zelená – nechuť, červená – vztek, modrá – smutek, fialová – strach. (Katka189)
- Když Pete Docter poprvé přednesl nápad na tento film šéfovi Pixaru Johnu Lasseterovi, řekl: „Představte si, jakou zábavu si užijeme při obsazování. Mohli bychom získat lidi, jako je Lewis Black v roli Vzteku!“ Nakonec skutečně obsadili Lewise Blacka do role Vzteku. (Katka189)
- Masivní zakroucené regály ve Dlouhodobé paměti mají připomínat mozkové záhyby ve vnější mozkové kůře. (Draconic)
Reklama