V hlave

Po nejhorším pixarovském předfilmu přichází naštěstí nejlepší Pixarovka za dlouhou dobu. Pořád to ale není návrat na vrchol. Dostavily se sice chytré "gagy", příběh je ale banální a pointa jasná od první minuty - dějově by to vlastně samo vydalo na lepší předfilm, jak je to jasné, jen je to "scénkami" roztaženo na celovečerní stopáž. Rozhodně tedy nic na úrovni Úžasňáků, Nema atd., kde byl celý film plnohodnotný a dospělý. Naštěstí ty scénky jsou povedené, takže u mě dobrý. 70 % (24.06.2015)

Možná budu až moc modrej, já ale v tomhle případě nechci bejt tak úplně žlutej. Co se originality týče, válí Inside Out jak blázen a hravě vrhá stín na všechny animáky posledních let. Taky postavy jsou super (Smutek, Bing Bong) a řada scén, u kterých jsem pukal smíchy, je vyloženě geniálních. Dokonce ani Michael Giacchino – pro mě absolutní packal – mi nijak extra nevadil, stvořil vcelku decentní a neobtěžující soundtrack (i tak ale mohl předvést něco víc). Jenže! Navzdory tématu a vší tý originalitě nedokázali tvůrci vůbec zužitkovat vnitřek hlavy. Navštívíme sice vše od centrály až po hluboký podvědomí, ale všechna ta místa – byť jsou znázorněna fyzicky/vizuálně – postrádají atmosféru, nějakej feeling, kterej by dokázal i dospělýho člověka odpoutat od reality – ta místa jsou tak posednutá svým barevným podáním, že jim chybí jakýkoli pocity, jakýkoli charakter. Protože ačkoliv je film primárně pro děti, obsahuje elementy, který děti nemůžou chápat, mělo to jít proto klidně ještě hlouběji a roztočit emocionální kolotoč, který by nás prohnal od štěstí ke strachu až k nádhernýmu finále (a to vážně hezký je). Takhle je to jenom další z přebarevných animáků pro děti, zato s poselstvím a řadou myšlenek, které pochopí pouze dospělý. Slabší čtyři, dávám tři. (14.10.2015)

No, nápad je to originální (zvlášť pokud neznáte sérii Byl jednou jeden život), ale nemůžu si pomoc, místo toho, aby tu Pixar jel na plný plyn, jede jen na dvojku. Jediná postava, která je vícerozměrná a schopná, je Joy/Radost (to aby děti pochopili, že Radost je nejdůležitější a nejlepší emoce), ostatní se většinu času chovají jako retardi. Tvůrci taky fikaně zvolili jako prostředí mysl prepubescentní holčičky, takže je jasné, že to to nejtemnější, co uvidíte, je strach z vysavačů a klaunů... a imaginárního přítele. Protože prepuscentní holčičky nemají ani tucha o sexu, nebojí se velkého světa kolem sebe, nemají stres z toho, co si o nich myslí kamarádky atd... Já vím, že tohle má být dětský film, ale od Pixaru bych nečekala, že všechno - navzdoru tomu, že holčička Riley se musí vyrovnávat s velmi stresující situací - bude tak hezky pocukrované. Líbilo se mi závěrečné "odhalení", že i smutek má v životě důležité místo, ale to už můj celkový rozpačitý dojem nezachránilo. Velký potenciál, ale promarněná šance. (04.09.2015)

Okolní nadšení bohužel nesdílím. Inside Out se nedá upřít boží ústřední námět, z kterého mohlo vzniknout něco opravdu výjimečného a ambiciózního. Nedá se mu upřít také hravost a kreativita, kdy se v průběhu příběhu vždy objeví nějaký dílčí zajímavý vizuální nápad, gag, whatever (přepínání do jiných hlav). Ale to pojivo kolem, přestože funguje, je naprosto tuctové, obyčejné, předvídatelné. (18.10.2015)

Pekné, naozaj veľmi pekné spracovanie a mimoriadne originálne nápady, ako ku príkladu odstraňovanie nepotrebných spomienok, alebo návšteva podvedomia a tak ďalej - tých origo nápadov je skutočne veľká kopa a musím fakt pochváliť celý koncept riadenia emócií, skvelý námet. Bohužiaľ sa mi nepáčilo akým spôsobom sa nakoniec Radosť a Smútok dostali do veliteľstva, keďže sa celý čas k nemu snažili docválať v podstate logickou cestou a ku koncu sa mi zdalo, že už tvorcovia nevedeli ako ich poslať "domov", tak spravili to čo spravili. Ale veď okej, je to animák. A navyše animák s pomerne dojímavým koncom. Super, moc roztomilé. (22.12.2015)