V hlave

PIXAR IS BACK! Promyšlené, nádherně animované, se spoustou vtipů pro děti i pro dospělé, radost se dívat a všechno to vnímat - a postupem děje se i dojímat... a na úplném konci se naprosto nepříčetně chechtat (Ostrov tragických upířích románů, Ostrov klučičích kapel..... Holka! Holka!!! ÁÁÁÁÁ!!!!:) a pak ještě vnitřek psí a kočičí hlavy:)))) Joy byste sice při setkání v reálném životě za chvíli jednu pleskli, ale... bez ní by to zkrátka nešlo;) Nemám jedinou výtku, naopak obdivuju jak se povedlo převést do filmu pro celou rodinu duševní pochody jedenáctileté přestěhované holč... pardon, mladé dívky, přičemž je to všechno naprosto současné, viz třeba videohovory apod. Takovouhle rodinu by chtěl každý, včetně brazilského pilota helikoptéry;) Jediné, co je trochu mimo, je imaginární přítel, což je v mém světě vždy jasná poukázka na doživotní jízdu na antidepresivech, což je jak doufám jen čistě americký národní sport:) Ale na druhou stranu si Bing Bonga nejde neoblíbit, a nejenom proto, jak pláče:) Koneckonců je to zřejmě největší frajer z celého filmu - když tedy pominu Vztek a imaginárního kanadského boyfrienda:) Jsem jen zvědav, jestli někdy přijde druhý díl, kde se prosadí ty realisticky kombinovaně zabarvené vzpomínky, hooodně rozšířená konzole a hlavně obří rudý maják PUBERTA, který samozřejmě asi není nic důležitého. Koneckonců Riley je teď dvanáct, co by se asi tak mohlo stát?:))) 90% a nevyhnutelná řada repríz a sociálních experimentů v jednom. (30.10.2015)

Napínavá a dětské nervy drásající honička s časem, kterou pohání dopředu milionový nápad. Už to samo o sobě by stačilo na oslňující zážitek, kdyby Riley a její emoce nešly ještě dál. Druhý den po projekci se totiž každý z nás probudí a popřemýšlí, kdo má zrovna v té jeho hlavě velení. V tu chvíli všechno zapadne na své místo a začne pracovat druhý plán, kde má každá dějová kapitola nezpochybnitelný význam. Pixar díky němu sahá po nesmrtelnosti, protože zranitelných a ublížených náctiletých bude vždy a všude hrozně moc. (06.11.2015)

Inside Out je jedným z najoriginálnejších diel roka. Spôsobom, akým je postavené fungovanie mysle a prepojenie s reálnymi zážitkami vo svete, je v skutku zaujímavý. Otvára nové levely fantázie, ktoré majú zmysel a dokonca majú obrovské ambície popisovať kompletný systém - silné väzby i putá vytvárajú ostrovy, sny sú formované ako továreň z denných spomienok a fungujú ako filmové štúdiá. Nájdete tu zobrazenie zabúdania a vyhadzovanie spomienok. Dokonca si autori trúfajú na vykreslenie podvedomia. (Áno, ani zďaleka to nieje snímka pre deti, pretože tie nemôžu plne chápať čo je to depka alebo nejaký entuziazmus). Ale z nadšeného popisu vyplýva, že dospelí sa budú mať nad čím zamyslieť a čaká ich skutočne parádna sonda do mysle, kde je všetko premakané do posledných detailov a keď pochopíte systém, autori začnú strieľať ešte viac nápadov, ironizovať alebo skúšať aj rôzne vtipy s formou postavičiek. Nehovoriac o dialógoch alebo narážok na samotný systém. A keď sa prehupne film do trošku dramatickej až melancholickej roviny, nie je rozhodne núdza o scény, kde by ste mohli uroniť úprimnú slzu. Inside Out je výborný animák plný skvelých nápadov. Pixar je späť! (01.06.2019)

Já nemám důvod nedat tomuto animáku plný počet. Obsahuje vše, na co si člověk vzpomene: bohatou fantazii plnou barev, napínavý děj, radost, smutek, líbivou hudbu, zábavu a smích. Fakticky jsem zvědavá, jak asi vypadají ty moje emoce. Radost má určitě v rukou nějaký hudební nástroj, pravděpodobně kytaru a celé dny si zpívá. Strach je celý v černém s výšivkami pavouků, Znechucení představuje některé zdejší uživatele a Smutek ... ? Tak ten vypadá asi stejně jako ten Rileyin. Shrbený, nešťastný, prostě smutný. Jsem ráda, že mé kuličky myšlenek září hlavně zlatavou barvou a mám spousty ostrůvků, na kterých mi záleží. Pevně doufám, že to tak navždy zůstane a že těch červených nebo modrých barev bude co nejméně... Na konci mě rozesmála hláška: "Tady je ostrov chlapeckých skupin! Ten, doufám, spadne co nejdřív ..." :-) (18.10.2015)

Eufória z pozerania kreslenej animovanej rozprávky o krkolomných cestách mysle. Smútok súzniaci s konceptom postupného búrania krásnych ostrovov, ktoré  sa v hlave vytvorili počas prvých rokov života. Hnev nad pečlivo budovaným napätím, ktoré je vlastne celé falošné, pretože zvrátiteľné v priebehu milisekundy na updatovaný bohatší raj v hlave.  Strach z komerčného úspechu lacno skonštruovaného scenára, logicky predpovedajúceho trend podobne nenáročných farebných povrchov, tváriacich sa na myšlienkovo premakané  artové kusy pre deti aj rodičov. Nechutenstvo sa nedostavilo, ale to je na viac, než na lepší priemer, málo. (07.01.2022)