V hlave

Za poslední dobu jeden velmi povedený animák, který je chytrý a má co nabídnout oproti ostatním. Jediná chyba, kterou zde shledávám je ta, že je až příliš smutný a vůbec není veselý, takže pokud chcete navodit depku vašemu dítku, tak tohle rozhodně doporučuji, jinak je to tak akorát dělané pro dospělého diváka. (16.01.2016)

Potíž je asi v tom, že tyhle filmy příliš nemohou ohromit dobrým vizuálem, který prostě alespoň já v tomto případě považuji za samozřejmost, nikoli za bonus. Pak nezbývá než napsat dobrý a pokud možno originální příběh, vyšperkovaný neotřelými vtípky a nápady. Originalita se tomuhle filmu zdaleka vyhnula, příběh je klasické a místy i zbytečně natahované klišé. Ale docela se povedlo těch několik vynikajících nápadů, kdy jsem se smál nahlas, nebo uznale pokyvoval hlavou s pomyšlením, že tohle by mě nenapadlo. A za ně dávám tu třetí hvězdičku. Jinak jde o běžnou šeď, která z šedé animákové produkce posledních let opět nevyčnívá. A tak jde jenom o další z řady přeceňovaných snímků, jako je například Ledové království. (13.01.2016)

Rozhodně tohle nevidím jako spásonosný film pro studio Pixar. Ano, určitě lepší než třeba Auta 2 a možná i Univerzity pro Příšerky. Nicméně doby Nema, Ratatouille či snad Hraček odvál čas a nápady jakoby docházely. Skoro bych podežříval Pete Doctera že malinko nakoukl ke Křečkovým. Příběhově zajímavá látka? Bezesporu. Jen chybí malinko jakoby lehkost provedení. Emoce se nakonec dostaví, ale trošku to trvá. 70% (29.10.2015)

Napínavá a dětské nervy drásající honička s časem, kterou pohání dopředu milionový nápad. Už to samo o sobě by stačilo na oslňující zážitek, kdyby Riley a její emoce nešly ještě dál. Druhý den po projekci se totiž každý z nás probudí a popřemýšlí, kdo má zrovna v té jeho hlavě velení. V tu chvíli všechno zapadne na své místo a začne pracovat druhý plán, kde má každá dějová kapitola nezpochybnitelný význam. Pixar díky němu sahá po nesmrtelnosti, protože zranitelných a ublížených náctiletých bude vždy a všude hrozně moc. (06.11.2015)

No, nápad je to originální (zvlášť pokud neznáte sérii Byl jednou jeden život), ale nemůžu si pomoc, místo toho, aby tu Pixar jel na plný plyn, jede jen na dvojku. Jediná postava, která je vícerozměrná a schopná, je Joy/Radost (to aby děti pochopili, že Radost je nejdůležitější a nejlepší emoce), ostatní se většinu času chovají jako retardi. Tvůrci taky fikaně zvolili jako prostředí mysl prepubescentní holčičky, takže je jasné, že to to nejtemnější, co uvidíte, je strach z vysavačů a klaunů... a imaginárního přítele. Protože prepuscentní holčičky nemají ani tucha o sexu, nebojí se velkého světa kolem sebe, nemají stres z toho, co si o nich myslí kamarádky atd... Já vím, že tohle má být dětský film, ale od Pixaru bych nečekala, že všechno - navzdoru tomu, že holčička Riley se musí vyrovnávat s velmi stresující situací - bude tak hezky pocukrované. Líbilo se mi závěrečné "odhalení", že i smutek má v životě důležité místo, ale to už můj celkový rozpačitý dojem nezachránilo. Velký potenciál, ale promarněná šance. (04.09.2015)