V hlave

Pro me zklamani, vzhledem k tomu, ze se jedna o film od Pixaru a navic s fakt zajimavym tematem, jsem ocekaval nejakou super zabavnou jizdu, ale nic takovyho jsem bohuzel nedostal. Hlavni problem je, ze tady neni zadnej normalni pribeh, ta jakoze vyprava zpet na "velitelstvi" mi teda jako nic buhvijak uzasnyho neprislo. Kdyby aspon vata mezi tim byla vyplnena nejakejma super forkama, ale bohuzel, ve vetsine pripadu to je fakt jen vata. Skutecne vtipny scenky a hlasky by se daly spocitat na prstech jedny ruky, navic jich je vetsina az v zaverecnejch titulcich. Tady taky Pixar ukazuje, ze napadu by bylo dost, jen je z nejakyho duvodu poradne nevytezil. Takze za me po vsech strankach prumer, jak pribehove, tak vtipama a tentokrat prekvapive i animaci. (08.03.2016)

Co k tomu říct - je to krásně barevné, animace je na vysoké úrovni, příběh je zajímavý a poměrně jednoduchý (někdy až předvídatelný) a prostředí je opravdu povedené. Autorům se vylíčení vnitřního světa mladého děvčátka, vykreslení jednotlivých emocí a celkově i jednotlivých částí lidské mysli opravdu povedlo a tak člověk musel ocenit, že fantazie pánům autorům rozhodně nechybí. Mezi další pozitiva se dá určitě zmínit i humor, i když některé vtípky, třeba když se pořád nečekaně objevovala vzpomínka na jistou reklamní znělku, zase až tak vtipné nebyly... Jinak co by to bylo za film o emocích bez emocí. Musím říct, že zde se autorům podařilo mě okouzlit, jindy se o mě dokonce i pokoušel docela silně smutek a jak už píši v diskuzi při scéně s růžovým slonem/kočkou/(delfínem) na dně propasti jsem málem uronil i slzičku a tedy musím říct, že jsem opravdu film nejen v pohodě přežil, ale i kvalitně prožil. Když to srovnám s ostatními letošními animovanými filmy, které jsem viděl, tak po pro mě neskutečné Písni Moře mě tohle zatím bavilo asi nejvíc, takže dám 8,5/10 (21.06.2015)

Co se týče nápadu, nemám výhrad. Po delším čase kdy animáky pravidelně zaplavující kina a TV obrazovky už pomalu začaly nudit i děti, se tu objevil tenhle originální kousek. Máme totiž možnost nahlédnout do řídící části mozku odkud se ovládají emoce. Pamětníkům připomenu Křečka v noční košili, kdy s podobným nápadem ovládat někoho (avšak zcela) už přišlo na konci osmdesátých let naše geniální duo Macourek - Vorlíček. Zde se však jedná výhradně o emoce. Jak říkám, nápad byl geniální, zpracování kouzelné, barevné, příjemný byl i cz dabing. V prvních 20 minutách jsem s úžasem sledoval ten svět strachu, odporu, radosti či smutku Riley od jejího narození po její jedenácté narozeniny. Jenže.. Amíci si prostě libují v destrukci všeho druhu a duševní svět Riley destrukce postihne také... Neříkám, že něco z toho nebylo nutné, ale během sledování jsem se přistihl, že je tam toho prostě moc, že mne to nebaví... Děj to nedělalo napínavějším, spíše to nudilo jako cosi co zdržuje, natahuje, nastavuje... Asi každý dopělák koukající s dítky totiž tušil, že stříbrný Greyhound nakonec neodjede a pokud ano, nestane se z Riley Půlnoční kovboj... Když to vezmu kolem a kolem, řekl bych, že to na menší děti bylo místy moc komplikované, o to více si v tom našli možná rodiče. Ta vyváženost tam však místy dost haprovala. Jestli jsem z něčeho umíral, pak to byly náhledy do velínů dospěláků! Vrcholem všeho bylo setkání Riley s chlapcem a pohled do kočičího velína!:-)))) Vlastníte-li kočku, závěr filmu Vám urve bránici. Kdyby šlo dát 3 a půl, dal bych, ale na 4 to nemělo. Takže dávám 3 pěkné klíčové vzpomínky a PIXAR vítám zpět, mezi velký kluky. * * * (08.11.2015)

Hodně zábavná ujetina, byť sonda do holčičího mozku tomu zpočátku vůbec nenaznačovala a pro muže by tento titul spadal spíše do kategorie: horror movie. Ale ne, nakonec to byla prča a díky Hněvu i dost zábavná. "Juu, mám přístup k celé databázi sprostejch slov." Na závěr dokonce i poměrně moudré poučení, že do života patří i smutek, a to nejen v negativním slova smyslu. (08.11.2016)

Že v čase, keď si už z Pixaru viacerí uťahujú, príde toto štúdio so svojim asi najdospelejším snímkom, som naozaj nečakal. Škatuľku klasickej zábavy pre deti vlastne napĺňa iba "roadmovie" v strednej časti a tá je pritom najslabším článkom. Dohromady to našťastie ladí na jednotku s hviezdičkou a silný emocionány náboj je prítomný v pravidelných intervaloch. Je to vlastne trochu smutný film, ale som za to rád. Nie každého musel nutne presvedčiť, že na to Pixar stále má, iní ho zase označujú za ich začiatok návratu na vrchol. A niekomu ako mne sa zase môže javiť ako ich najlepší film vôbec. (07.10.2015)