V hlave

„DÍVALI JSTE SE NĚKDY NA NĚKOHO A PŘEMÝŠLELI, CO SE MU ASI DĚJE V HLAVĚ?" /// Záchrana holčičky, která je nešťastnou souhrou událostí (a kvůli smutku) zralá pro pasťák nebo (v tom lepším případě) pro psychiatrickou léčebnu, je díky Pixarovský představivosti určená děckám bez rozdílu věku. Zamejšlej se nad tím, kdo všechno tahá za nitky v makovici a kdo že jsou to ti špatní rádci, takže nejde ani tak vo veselost a hravost, ale spíš to směřuje k moc hezkýmu poučení, který přinutí dospěláky, jejichž klíčový vzpomínky neovládá deprese a vztek, fláknout čtyřku. A parchanti ať si to pak přeberou! (i ty nádherný souvětí.) (ty vlastně hlavně!) (v hlavě!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často slyším hlasy (v hlavě). 2.) Potřebuju vysvětlit parchantovi, proč bude bydlet v Bohnicích. 3.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (02.11.2015)

Dyť to děti nemůžou absolutně pobrat, tohle v kině vyhrávaj spíš jejich rodiče! Aneb kdy PIXAR konečně natočí erotickou fantasy, sakra? A ten "oscarovej" nášup emocí (doslova i na plátně) k tomu? Panejo. Bejt v tom sále sám, bulim několikrát na plný koule - takhle jsem jenom stydlivě popotahoval... Putovní veselosmutná story sice nic moc, celkovej dojem z filmu ale nakonec díky cvičení se srdíčkem hlásí plnou palbu. (01.08.2015)

Možná se Pixar nevrátil úplně, ale tento film konečně působí jako něco, co by do období jeho největší slávy mohlo v klidu zapadnout. Originální, svěží nápad se prostě počítá, škoda jen, že co se příběhové stránky týče, zůstává studio stále zaseknuté na stokrát ohraných rodinných hodnotách a nedokáže kolem toho dokonce tentokrát ani vytvořit zajímavější příběh. Stále ale pochybuji, že by se tento rok objevil animovaný film, který by mě více potěšil, znovu na chvíli vrátil do dětských let a přesto měl obrovskou emocionální sílu a osobnost. Chytře a zábavně napsané dialogy, roztomilé, sympatické postavičky a hromadu výborných nápadů, jak tvořit humor, drama nebo i čistě akci. Taková sekvence snů, scéna při večeři nebo zapomnění (měl jsem u toho pocit skoro stejný jako u jedné scény TDKR! S jistým nadsazením, samozřejmě) jsou jasným důkazem, že možná ještě od milé žárovky dostaneme mnoho krásných chvil. Jen pro příště třeba ještě trochu zapracovat nejen na nápaditosti a emocích (doslova :), ale i na tom ději, který to jaksi celé slepuje. 8,5/10 (25.10.2015)

Nadhodnocená hyper-ultra sra*ka, kterou jsem měl chuť po půl hodině vypnout. Pro mě jeden z nejhorších animovaných filmů, co jsem zatím viděl. Absolutně ošklivá a odpudivá animace, absence humoru je téměř neodpustitelná, zábavné to není ani omylem naopak se jedná o velmi depresivní záležitost, která potěší leda tak EMO a hlavně je to vyloženě pro děcka do 5 let. Strašné! Od odpadu mě dělí pouze ústřední nápad, kterému se věnovalo dohromady tak 10 minut. 10 procentní infantilní hovno, o kterém už nikdy v životě nechci slyšet. (23.02.2017)

Čekal jsem kvalitní animák a dostal tuhle megabombu, abych to napsal jazykem dnešních dětí. Pixar je myslím definitivně zpátky. Netuším, jestli se v prvním plánu mohl teoreticky inspirovat u Miloše Macourka, ale i kdyby ano, jeho kreativní mysl překonali tímhle filmem svým geniálním stylem o několik stovek procent. Hýkal jsem blahem, plácal se do stehen, bál se, brečel a poprvé od Auta zabiják v (letním) kině i zatleskal. OSTROV CHLAPECKÝCH SKUPIN DOUFÁM SPADNE CO NEJDŘÍV. (17.08.2015)