Od pěti do sedmi

Naneštěstí mě Od pěti do sedmi víc iritovalo než bavilo. Ploché postavy, tuctový příběh, nezáživní herci a prazvláštní styl filmu (roztřesená kamera ve mě navozovala pocit telenovely) dohromady nevěstí nic dobrého. Navíc se ve filmu neobjevilo nic, co by tehle nesourodý mix někam pozvedlo, takže za mě se jedná o čistý podprůměr. (08.10.2016)

5 to 7 přešlapuje někde na pomezí mezi indie romantikou ve fancy balení a existenciální vztahovkou. Z mého pohledu to není úplně ideálně promíchané. Zároveň jsem nedokázal jakkoliv pochopit chování ženské hrdinky a ani její umělohmotný glanc, kterým asi mnohé diváky okouzlila. 5 to 7 je jistě zajímavý pokus o nevšední romantiku, ve mně však nedokázal vzbudit téměř žádné emoce. 6/10 (20.11.2015)

Sice hodně předvídatelné, ale kouzelné, jednoduché, smyslné, určitým způsobem volnomyšlenkářské a zamilované...a do toho v NY. Trošku patosu a kýče, oki :) Marlohe má pro mě obrovské charisma - já v ní prostě vidím Bellucci ;) A nemůžu si pomoci - vývoj, jak se tento vztah postupně posouval - ohromně se mi to líbilo, jelikož to bylo tak něžné, tak vášnivé a chtivé a přitom - s určitým, poměrně velikým omezením...Jsem s tím naprosto ok - když to takto mají některé páry nastavené - ale - když přijde láska - tak je to již horší. Závěr se mi líbil a když si sundala tu rukavici (pardon), a ona tam měla ten prstýnek - husinu jsem měla po celém těle. To prostě nešlo. Je mi líto, že s Yelchinem neuvidíme něco dalšího, jelikož jsem ho měla ráda už od Nezapomenutelného dětství a tady byl táááák kouzelný :) (25.04.2020)

Krásne snové, vyrozprávané s eleganciou a pátosom. Príbeh síce ničím výnimočný, ale zaujme a nenudí a divák aj keď tuší, ako by to asi mohlo a hlavne malo skončiť, napriek tomu sa nechá unášať tým štýlom a rozprávačkým spôsobom Levina. A Marlohe bola ako ozdoba toho celého. Yelchin, nech mu je zem ľahká, to proste precítil a záver pri múzeu slová nepotreboval. Silné 3 z 5 (30.12.2016)

Hořko-sladké, bolavé, přesto jsem Brianovi záviděl, že přešel ulici a zapálil si cigaretu. Občas se objeví žena, která definuje půvab, žena, která je osudová a vy to cítíte v kostech. Arielle je ten typ ženy, není proti tomu obrany- jak říká jeden můj kamarád- naprosto vás ustřelí do jiné dimenze. Esence elegance, intelektu, otevřenosti, nadhledu a především ženskosti v pravém slova smyslu. Kdo by se Brianovi divil, že ho tahle mořská panna naprosto pohltila. Já bych se s ní spokojil klidně od pěti do půl šesté a ještě bych manželovi pravidelně děkoval. Velmi příjemný, zralý snímek, který má co říct. Příběh ze života, který se klidně může stát a to je, myslím si, to kouzelné. Yelchin velmi dobře, naprosto civilní a uvěřitelný. A Bérénice? Do té jsem se zamiloval hned v první scéně. Wilson v roli manžela sympaťák, typ chlapa, kterého prostě musíte chtě nechtě obdivovat. Olivia film příjemně a nevtíravě doplňuje. Že Yelchin tragicky zahynul jsem se dozvěděl teprve před pár dny, netušil jsem to a zjistil až ve chvíli, kdy jsem si začal zjišťovat více o snímku 'Porto' ve kterém hraje a který už několik měsíců netrpělivě vyhlížím. Samozřejmě i z tohoto důvodu má film poněkud melancholičtější rovinu, ten kluk měl rozhodně něco do sebe, to bez debat. Na 5* to není, ale rád přivřu oči, zaslouží. (24.05.2017)