Popoluška

„A ELKA NADÁLE SVĚT VIDĚLA NE TAKOVÝ, JAKÝ JE, ALE JAKÝ BY MOHL BÝT…“ /// Čekat nějakou novinku je naivní – a jak tak sleduju, ani to většina nechce. Elce se taťka postará o zábavu, když ji nechá dělat služku naplavený maceše s dceruškama a hodný (u nás by dostala přezdívku „starej vůl“) holčině (i dětem) se o rozptýlení staraj zvířátka (hlavně hlodavci). Jen, když ji nemá kdo donýst vořechy, přisere si to sem víla kmotřička a začne mávat kouzelným klackem a všechno to rozzáří a rozčaruje a všichni kolem (mě) maj ve vočích takovej ten náramnej úžas a údiv a nadšení… A to všechno jim v ksichtě zůstává až dokonce. Přitom je tady mrtvejch jak ve Hře vo trůny. Nikomu ani nepřipadá divný, že se nevobjeví hraběnka z Outlova s dcerou Droběnou. Nejvyšší forma dobra zvítězila. Všude v království bylo najednou tolik laskavosti, až macecha s těma dvěma krůtama musela zdrhnout… A láska … ale co vám budu vypravovat! Hezká pohádka, ale starýho psa novým kouskům… (ne vole, mluvím vo sobě!). P.S.: Je li vám (aspoň) vo 30 míň, klidně si tam 1-2* přidejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neznám. 2.) Vidím svět takovej, jakej chci, a ne takovej, jakej je. 3.) Thx za titule „honzavohralik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.06.2015)

Kenneth Branagh zmodernizoval Popelku tak, aby byla o něco realističtější a modernější. Charaktery jsou o drobet propracovanější a především jsou zalátovány různé logické díry. Přesto se film překvapivě hodně drží tradiční disneyovské Popelky a její příběh nijak zvlášť neupravuje a nerozšiřuje. Vidíme všechny známé motivy jako trýznivý život Popelky, krásný bál a finální nasazování střevíčků. Většinou je to velmi příjemná podívaná, ale vytknul bych to, že možná je film místy příliš temný. Útrapy Popelky vidíme velmi důvěrně a i když očekáváme šťastný konec s princem, myslím, že mnoho diváků v tu chvíli zatouží, aby se film obrátil spíš v klasický revenge-movie. Nebylo by špatné, kdyby Popelka zkopala svou ďábelskou matku, poslala své nevlastní sestry do hajzlu a s mečem se zkrvavená probila přes stráže až ke svému princi. Zde si ale musíme vystačit s myšlenkou, že se prostě vyplatí ježíšovsky trpět a být ke všem hodný. Což není až tak špatné poselství, ale řekněme i na pohádku velmi nemoderní. Tato Popelka je rozhodně velmi slušnou hranou pohádkou, ale to, jak je uzavřená do svého tradičního krunýře, je jí dost ke škodě. (7/10) (11.07.2015)

Musím povedať, že po zbabranom remaku Alice In Wonderland (alebo to bol sequel?) a vcelku fajnom remaku Maleficent sme sa tentokrát dočkali filmu, ktorý nechce robiť klasickú rozprávku temnejšou a hrozivejšou. Miesto toho film uvidíme tak ako si ho pamätáme, len ide trošku viac do hĺbky. A funguje to celkom fajn. Nepochopím, prečo dali princovi meno Kit, to je priam neskutočné, keď si len predstavíte mužskú verziu bojového auta v tomto týpkovi... nefunguje to a je to hlúpe. Kate Blanchett je vynikajúca a aj mladá Lily James. Je to fajn remake aj sám o sebe je film pekný, efekty sú zaujímavé. Myslím, že film stojí za to, aby ste sa naň pozreli aspoň raz. (15.06.2015)

Ohledně perfekcionismu by si mohl Kenneth Branagh klidně podat ruce s Jamesem Cameronem - i jeho Titanic nebo Avatar jsou naprosto předvídatelnými, ale působivými vypravěčskými kolosy, které zužitkovávají více než stoleté zkušenosti s vyprávěním příběhů a jejich účinků na diváka. Popelka zkrátka ukazuje (a znovu potvrzuje), že naivita, jednoduchost a klišé nemusí být automaticky zárukou nudného a nezajímavého filmu. Pokud umíte s danými prvky zacházet, vznikne dokonale promyšlený a fungující film, jehož přímočarost je spíše důkazem sofistikovanosti tvůrce, jenž se raduje ze samotného vyprávění příběhu a pomocí velkorysé inscenace dokáže tento pocit odvážně i laskavě zprostředkovat samotným divákům. (15.01.2017)