Chrobáčikovia: Údolie stratených mravčekov

Docela jsem se toho bál, protože, Mrňousci, jako pěti-minutový seriál jsou výborní, ale co asi provedou autoři s časem 88 minut, to mi nebylo docela jasné a ze začátku jsem se i možná na malilinkou chviličku nudil. Pak se ale objevili na scéně mravenci a začalo to pravé, kreslené, hmyzí dobrodružství jak se patří. Cesta k mraveništi po řece, plná nástrah, nepřátel i komických situací mě velmi pobavila. Epická bitva o mraveniště byla prostě skvělá, jako vystřižená z Pána prstenů a přelet malé berušky nad krajinou bojiště snad předčil i všechna má očekávání. Dokonce i pavoučka jsem se dočkal a to už jsem se bál, že na něho autoři zapomněli. Obrana mravenčího hradu byla drsnější, než jsem čekal, ale v celku je to celé roztomilé a prostě příjemné. Mrňousci jako vždy nezklamali. (26.08.2014)

Suverénně nejlepší dokument z říše hmyzu - něco takového by snad ani věhlasná BBC nenatočila. Ale teď vážně. Tohle je totiž TAK kouzelný film se vším všudy, že skoro ani popsat nejde. Nápad za nápadem, roztomilá animace, humor, napětí, rozmáchlé epické bitvy... Zkrátka nechybí nic a dokonce se to obejde bez jediného slova. Mrňouskové to dokázali! (13.04.2015)

Do této doby jsem Mrňousky neznala, na rozdíl od mé babičky, která hned věděla o čem mluvím. Trochu jsem se bála, že celý film bude dabovaný Jirkou Lábusem, ale díkybohu pronesl jen dvě tři věty na začátku a pak to všechno stálo na zvucích vykuleného hmyzu. Animace nápaditá, žádné přeslazené nestvůry pro malé děti. Jednoduchou zápletku vyvážilo obrovské množství nápadů - scéna s pavoukem mi připomínala animáky Tima Burtona z dob, kdy se ještě nevykrádal. Jen bych neřekla, že to je film pro malé děti, chybí tam klasické propriety a animace taky nebyla taková, aby to zaujalo děti. Navíc myslím, že kratší stopáž by se vyplatila více. Přesto je to pro mě velké překvapení. (02.01.2014)

Film je sice určený pro děti, ale udělá jim v šešulkách pěknou paseku. Rodiče do nich hustí, aspoň doufám tedy, že v lese se má zachovávat pořádek, nevyhazovat žádné odpadky, a tady najednou vidí, jak jsou ti tvorečkové doslova vděční za cokoli, co jim člověk zanechá, od kostky cukru přes zápalky až po rezavou plechovku. Já třeba pod vlivem z tohoto filmu hned po jeho skončení pohodil plný pytel odpadků v nejbližším lese a zařekl se, že popelnici už nikdy používat nebudu. Taky snímek zasahuje tvrdou ránu na solar všem rodičovským snahám omezovat sladkosti u svých dětí, protože ratolesti mohou zcela logicky namítnout, že když se po cukru stává z mravence suprmravenec, z nich se stanou suprděti, a kdo by ty nechtěl? Pravda, rodiče se mohou chabě bránit odkazem na mravenčí královnu a vysvětlovat holčičkám, že přeci jenom není žádoucí, aby řekněme v svém věku tří pěti letech nakladly tolik vajíček. Na jednu stranu se film drží reality, např. toho, že si mravenci chovají v mraveništi mšice, kterým olizují jejich sladké zadečky (což naštěstí na plátně nebylo zobrazeno), bohužel je v kině všichni rodiče a děti (až na mě teda) považovali za poskakující roztomilá zelená mravenčí vajíčka. Hrozné, taková nevědomost! Na druhou stranu snímek dost lže, protože berušky přátelé rozhodně nejsou vegetariány, s rozkoší by vycucávaly právě ony mšice a né jakési bobule. No a závěr děti krásně poučil o důležitosti člověka v přírodě, protože musí hasit každý průser, co si zvířátka nadrobí. (25.01.2014)

Beruška: Neočekávaná cesta? Pán cukrů: Společenstvo cukru? Pán cukrů: Návrat zápalek? Ta paralela tam prostě je a já od teď budu vědět, že lesní požáry nezpůsobují jen žháři, kuřáci a neopatrní táborníci, ale i bitvy o mravenčí Minas Tirith! Doufám, že se díval i Sauron, aby pochopil, že nejúčinnější obléhací zbraň je sprej proti Gondoru.. (20.01.2014)