Láska na karí

Keďže najťažšie jedlo, ktoré som schopný ukuchtiť, je praženica a som zvyknutý si vychutnávať meníčko za 3 €, tak film o varení špičkových jedál a bojovaní o michelinské hviezdy nie je práve mojou šálkou kávy. Ale bol to príjemný film, pekne natočený, až som mal chuť niektoré jedlá ochutnať. Lasse dokázal, že vie perfektne navnadiť chuťové poháriky už v Čokoláde, takže žiadne prekvapenie, no nijako výrazne vo mne tento film nezarezonoval. A tiež som nepochopil, čo robila vo Francúzsku Helen Mirren (žeby všetky francúzske herečky odmietli hrať v americkej produkcii?) a prečo vo Francúzsku všetci hovoria po anglicky... (24.11.2015)

Lasse Hallström jak podle šablony. Což není nutně špatná věc, protože jeho filmy jsou pěkné a vždy jsem je ocenil 4* (aniž jsem o tom přemýšlel). Tady jsem šel o jendu hvězdu méně, protože přeci jen Čokoláda už tu byla. Láska na kari je milý a dojemný film, který občas tlačí na city diváka, ale nijak zákeřně. Herci se pro své role hodí a tak dále, jen scénář mi přišel trochu šitý horkou jehlou. Změna zarytého nepřátelství v přátelství až lásku je rychlejší než děcko po prvním kari a ač indické jídlo rozbrečí mnoho lidí, jako hlavní spoušťeč u kuchaře pro návrat domů je trochu odfláknutý oslí můstek. Doporučuji koukat se zásobou dobrého jídla. (28.12.2014)

"Přišli jsme o všechno. Po matčině smrti se otec rozhodl odejít s rodinou do Londýna." A o tom to je. Indie jim byla malá, tak z toho NIC, co jim logicky zůstalo, když přišli o VŠECHNO, nakoupili letenky do Londýna pro celou rodinu a ještě jim zbylo na to, aby si koupili restauraci ve Francii. Mě to tedy celkem bavilo, zejména to vzájemné udávání a rozzlobené přecházení přes silnici z restaurace do restaurace, ale ten multi-kulti nádech tomu jídlu dodal hroznou pachuť. Dozvěděl jsem se totiž, že ONI jsou jiní a my bychom měli tolerovat jejich noční dovádění. A taky by se měli křížit rasy a to vždy podle vzorce snědý muž a bílá žena, protože tak je správně. Z toho se mi zvedá žaludek tak, že by v sobě neudržel ani mou oblíbenou knedlo vepřo korkumu od asimilovaného šéfkuchaře Hassana. (14.10.2016)

Vesměs příjemný film, který nemůže urazit. Hallström podobné žánrovky umí jako málokdo a tady to opět potvrzuje. Využil trumfů, které měl v ruce a vzhledem k tomu, že si jako poradce najal šéfkuchaře indického původu, je opravdu radost se dívat na přípravu všemožných pro nás exotických jídel a je jenom škoda, že kino ještě nepřenáší do sálu vůni. Hallström je natolik zkušený, že přesně ví, jak má dávkovat emoce a rozvíjet vztahy a po téhle stránce film funguje naprosto perfektně a vůbec nevadí, že nepřichází s něčím novým a celý námět už je notně vousatý a otřepaný. Spolehnout se může na Helen Mirren v hlavní roli, která očekávanou proměnu své postavy zvládla se svou typickou bravurou a za zmínku stojí i Om Puri, který je vtipným prvkem filmu a i přes jeho tvrdohlavost mu nelze alespoň trošku nefandit. Nechybí tu ani výborná a krásná kamera a taky úchvatná a naprosto pohodová atmosféra. Škoda jen, že to celé má dvě hodiny a občas se najdou místa, kde jinak svěží tempo drhne. Je třeba se taky smířit s tím, že všechno tu probíhá až moc ideálně a bezproblémově, ale to k těmhle žánrovkám na druhou stranu patří. The Hundred-Foot Journey je absolutně nenáročný film, který dá divákovi přesně to, co od něj čeká a měl by uspokojit obě pohlaví. 70% (04.09.2014)

Ano, prosím, takovéhle romantické filmy se spoustou jídla a skvěle zahranou potvorou já zkrátka můžu. Prostředí francouzského maloměsta je vykresleno uvěřitelně, Madam Mallory srší z pohledů blesky a mezi těmi dvěma to jiskří na vzdálenost větší než pekáček na coque au vin. Poznámka na okraj: Kdyby v tom hrál Johny, bylo by to za pět :-) (01.12.2014)