Predestination

Taková trochu jiná, vlastně úchvatně podivná sci-fi o paradoxech cestování časem. Herecky všechno zdánlivě stojí na Ethanu Hawkeovi, ale ona v podstatě neznámá herečka Sarah Snook předvedla brilantní herecký výkon hodný ryzí charakterové studie v nějakém čistokrevném dramatu... Tohle je ten druh filmu, který si člověk chce pustit podruhé, aby se přesvědčil, jestli se znalostí rozuzlení (které je mimochodem dlouho dopředu signalizované) vše do sebe zapadá přesně tak, jak má... (20.12.2014)

Tady je i slovo "paradox" málo ... V jiných filmech o cestování časem jsou časové paradoxy spíš překážkou, se kterou tvůrci marně bojují, a které se naplno vyjeví, až když divák začne do příběhu logicky vrtat, ale v Predestaination je paradox alfou a omegou snímku, tvůrci si jej pečlivě budují a skoro se až snaží, aby byl co nejparadoxnější. (25.11.2014)

Skvělé zrežírovaná časovka zamotanější než uzený korbáček. Obsazení poměrně neznámé Sarah Snook byl geniální nápad. Snímek, který je vždycky o krok před vámi i když si myslíte že ne. Pokud je to možné nic si o filmu nezjišťujte. Ne ani obsah nečtěte. Co bylo dřív? Kuře nebo vejce? (11.01.2015)

No, zvažuju, jak tohle ohodnotit, protože fakt nevím. Přečetla jsem si nejdřív komentáře kulyka i verbala a poprskala jsem si monitor kouskem žemle. Takže to zkusím nějak zplichtit. První polovina filmu byla trochu zvláštní. Vyprávěný příběh jedné siroty mi nijak zvlášť nesouvisel s úplným začátkem. To jsem si říkala "tyjo, půlka filmu v háji a ještě jsme nevyzkoušeli kouzelné housle". Smutný osud nalezence byl sice vyprávěn poutavě, ale už by se to mohlo někam posunout. Samozřejmě, že mi to všechno mohlo dojít dřív a nějakou dobu jsem už jisté věci tušila, bylo ale zajímavé sledovat, jak se tvůrci s celým začarovaným a začasovaným kruhem poperou. Ten přeblafnutý hadův ocas (jak píše kulyk) byl humáč, teda. (28.04.2016)

Celou první polovinu jsem jen doufal, ať ty hezky, někdy ale až příliš násilně cpané tajemství kolem svobodné matky v závěru dávají smysl, aby mě pak druhá polovina rozcupovala na kousky a dala kinematografii Otce a Matku všech paradoxů, a co na tom, že to nejspíše nedává příliš smysl, osobně jsem již tak moc ovlivněný Pánem času, že tohle neřeším. Navíc tady to bylo zamotané do takových uzlů, že jsem vlastně ani neměl potřebu analyzovat a pouze jsem si maximálně užil ten WTF pocit a jak říká KevSpa totální mindfuck. A ve finále tedy film působí velmi samoúčelně, vytvořený pro čistou radost z té šílenosti kolem cestování časem, ale osobně se mi to o to víc líbilo. Jinak soundtrack je podobně minimalistický jak celý film, ale dokáže se v ty správné chvíle objevit ve formě dostatečně akční muziky. A Snook je zřejmě můj objev roku. (31.12.2014)