V hlubinách země

Náhoda tomu chtěla, že se mi v jeden den dostali pod ruky dva stejnojmenné filmy. Zatímco ten druhý za moc nestál, tak tady jsem byl docela mile překvapený. Od dob Pádu do tmy jsem našel v podobných kouscích doslova zalíbení, protože většina z nich nám dokáže nabídnout slušnou dávku klaustrofobické atmosféry. No a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. V dole jsem byl jen jednou jedinkrát ve svém životě a to při školní exkurzi v Ostravě, ale dodnes to ve mně zanechalo zvláštní nepříjemný pocit. Sice netrpím klaustrofobií, ale prostě jsem se necítil v těch potemnělých šachtách moc dobře (a to jsme nebyli v žádném případě moc hluboko) a už vůbec bych se nechtěl hornictvím živit. Nicméně tihle chlapi mají můj obdiv. Ale zpátky k filmu. Po klasickém začátku ve kterém se seznámíme s hlavní hrdinkou a skupinou horníků, se velmi rychle šlo na věc, což se mi samozřejmě líbilo. Režisér Ketai už měl s hororovým žánrem menší zkušenosti (stojí za nepříliš povedeným 30 Days of Night: Dark Days), ale teprve zde jsem mu přišel na chuť. Byl jsem doslova vtažen do potemnělého prostředí šachet, krumpáčů a uhlí a díkybohu jsem nemusel na onu vychvalovanou atmosféru čekat moc dlouho. K důlnímu neštěstí dojde hned po několika minutách, takže počet nedůležitých postav se rychle zmenšil a divák se tak mezi přeživšími lépe orientuje. No a poté nastává klasický survival horor, kdy skupina lidí musí bojovat nejen s nepříznivými živly, sebou samými, ale i čímsi neznámým. Něčím, co je ukryto v temnotách. Nebo je všechno tak trochu jinak? Každopádně i halucinace hrály důležitou roli.Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Ve filmu si totiž nemůžete být jisti, zda zrovna vidíte halucinace, nebo realitu. Tvůrci se totiž do svého díla pokusili procpat i několik věcí, které měly dopomoci k zajímavým zvratům děje a překvapivému konci. No překvapivému, jak pro koho. Bohužel musím říci, že právě některé z těchto prvků mi spíše přišli jako rušivé elementy v jinak dobrém filmu. Nechci zbytečně spoilerovat, abych vás nepřipravil o všechno překvapení, ale třeba ty „zombie“ bych klidně vynechal. Zbytečně mi to zkazilo celkový dojem. 60% (11.12.2016)

První korálek do sbírky horového maratónu, do kterého jsem byla navezena, a musím říct, že velmi slušný, protože to celé uteče tak rychle, že ani nestačíte škytnout a už běží závěrečné titulky. Jediná výtka (musím vždycky něco vyhrabat) bude malá logická, a sice když se parta horníků a jedné horníkové uvelebí v záchranné komoře, aby tam přečkali oněch sedmdesát dva hodin, než je vykope záchranný oddíl, a někdo na ně začne bušit, určitě by mě nenapadla reakce- "ale to není nikdo od nás, ne?" (16.09.2014)

Od tohoto filmu jsem nic moc nečekal.O to větší překvapení mě čekalo.Tohle bych nechtěl zažít.Nedostatek vzduchu,nervy v pochodu,postupem času narustající paranoia a halucinace.Totální bezmoc 600 stop pod zemí.Pro klaustrofobiky hotový peklo.Tenhle film se prostě povedl.Velký podíl na tom má kamera,herci,ale hlavně opravdu hutná a postupně budovaná atmosféra.Tohle by měla být jasná volba pro milovníky survival hororů.Pár chyb by se našlo,ale i tak zasloužený 4 hvězdy. (24.07.2015)

Režisérovi zpackaného sequelu 30 dní dlouhé noci se podařilo vykouzlit výbornou atmosféru paniky, odtržení od světa a čehosi divného, co se v podzemí vyskytuje. Zkušené žrouty hororů tu asi nic nepřekvapí, ale já říkám proč ne. Rozhodně to je kvalitní žánrová prácička, na kterou člověk nepřestane koukat v polovině. (25.02.2024)

Prostředí je bezpochyby vynikající - zasypaný důl a záchranná komora měly v sobě velký potenciál. Atmosféru to má velmi dobrou, bohužel ji narušuje samotný děj a počínání postav. Působilo to na mě chaoticky a neuspořádaně. Sice se to snažilo o jakési postupné budování napětí, ale "ti druzí" to z mého pohledu dost kazili. A to nejvíce asi ke konci, celou dobu jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale závěrečné dění mě od toho nějak odradilo. 60% (28.06.2015)