Odvážné palce

Nejlepší filmová relace současnosti na českých televizích a internetech, hodně fajn je hodnocení filmů, které mají daný týden premiéru, takže je to zároveň i nejlepší kinopřehled spojenej s lehkejma recenzema, s bonuse v podobě faktu, že Fuka narozdíl od svých recenzí nespoileruje. Éra Baldýnský byla fajn, ale rozhodně nebyla o kilometr lepší a je to vůči Ondřeji Vosmíkovi a Ivě přivřelové poněkud unfér. Navíc má Iva pro rozhlas neskutečně příjemnej hlas (dobře, přiznám, obrazovou verzi jsem v životě neviděl a nehodlám na tom nic měnit.) (21.02.2014)

Dost si vybírám episody a i ty vybrané episody přeskakuju jen na ty recenze které mně zajímají. Přesto díky Fukovi dám 4 hvězdy, protože ten člověk je neskutečně zajímavej ( mám rád i jeho komentáře a recenze v psané formě - má odvahu napsat to co si lidi myslí ale mají trochu obavy to naplno napsat ) (19.07.2015)

Moc mě těší, že nejsem profesionálním kritikem a nemusím sledovat filmy, které mě vůbec nezajímají, a chodit o nich mluvit do rádia přenášeného na Stream... a mluvit... a mluvit, i když nemám co říct, ani jsem si to nepřipravoval... a vyplňovat předepsanou stopáž třeba okamžitými soudy na základě shlédnutí traileru... (03.01.2016)

Poslední měsíc poslouchám každý den na cestě do práce postupně existující záznamy dílů od roku 2003 - a jsou stále vynikající, rétoricky svižné a (nejen) postupným vymezováním hodnotících parametrů inspirativní. Nešlo nicméně o "televizní pořad", jímž začal být až mnohem, mnohem později... už bez Toma Baldýnského, takže nevidím důvod kvůli tomu zvyšovat hodnocení. Měl jsem rád i epizody s Ivou Hejlíčkovou, upřímně nenáviděl díly s Irenou "ne, logický argument ode mě neuslyšíte" Hejdovou - a pak už mě to jen nechávalo hluboce netečným, což jen potvrzuje jakýkoli pozdější díl, který náhodou slyším. Jinak řečeno, Tomášovo a Františkovo myšlení se prostě na jedné straně doplňují a na druhé straně produktivně limitují. Navíc jejich hádky byly opravdové názorové střety dvou kamarádů, zkušených novinářů a hlavně filmových nadšenců, kteří se takhle hádali dlouhé roky... než se rozhodli z toho spolu se Sašou Michailidisem udělat rozhlasový pořad. Iva Hejlíčková byla pro změnu Frantovou šéfredaktorkou i sarkastickou kamarádkou, takže to fungovalo v jistých ohledech podobně - a od té doby už prostě jen na ploše několika desítek minut mluví František a někdo další. ____ UPDATE 2020: Jak poslouchám i ty další (post-hejdovské) roky, musím přiznat, že stabilní alternativní hlas začala reprezentovat Iva Přivřelová, leč jsou to častěji ony série po sobě jdoucích recenzních monologů než konfrontační dialog (s výjimkou sarkastických komentářů Saši Michailidise :)). Je to úplně jiný formát než zpočátku a jsem v systematickém naposlouchávání na cestách městem zatím u roku 2014 (ty díly mají už standardně přes třičtvrtě hodiny), ale zvyšují hodnocení o hvězdičku. Navíc mě fakt baví ta procházka minulostí distribučních premiér, z nichž mnohé mi dávno vypadly z paměti. (16.03.2017)

Souhlas s Civalem. První éra Fuky a Baldýnského byla geniální, jednotlivé díly můžu poslouchat i po letech a i přes neaktuálnost se díky skvělému humoru této dvojice stále bavím. S příchodem Ondřeje Vosmíka a Ireny Hejdové (nebo spíš s odchodem Baldýnského) úroveň palců klesla, obzvlášť Ondřej na mě často působí jako kdyby si v tramvaji před vysíláním přečetl Frantovy recenze aby je pak do rádia odrecitoval a to i s Frantovými vtipy. Ve srovnání s posledním a rozhodně nejslabším palcem tohoto pořadu kterým je Iva Přivřelová je ovšem i Ondřej mistrem řemesla. Může se zdát že budu jen kritizovat, faktem ale je že se stále jedná o jeden z nejlepších radio pořadů v naší kotlině bez kterého si už téměř nedovedu představit svou páteční jízdu autem z Prahy na jih. Dokud jedním z palců bude František Fuka, nemůžu jinak než 5* (09.02.2014)