Odvážné palce

Nejlepší filmová relace současnosti na českých televizích a internetech, hodně fajn je hodnocení filmů, které mají daný týden premiéru, takže je to zároveň i nejlepší kinopřehled spojenej s lehkejma recenzema, s bonuse v podobě faktu, že Fuka narozdíl od svých recenzí nespoileruje. Éra Baldýnský byla fajn, ale rozhodně nebyla o kilometr lepší a je to vůči Ondřeji Vosmíkovi a Ivě přivřelové poněkud unfér. Navíc má Iva pro rozhlas neskutečně příjemnej hlas (dobře, přiznám, obrazovou verzi jsem v životě neviděl a nehodlám na tom nic měnit.) (21.02.2014)

Určitě je to lepší co na streamu existuje. Nevýhodou je to, že se palce v některých případech dost rozcházejí a logicky ztrácejí význam, protože nejsou jednotné. Na druhou stranu jsem se nimi moc neřídil a jsou to JEN tři názory lidí. Další mínus je ve složení, které je k dnešku dokonce už čtyřčlenné a pro mě je to tudíš dlouhý. Zlatá doba Baldýnskýho je pryč, ALE Fuka je tam stále. Ostatní palce jsou pro mě z větší části nezajímavé, podružné, jako asi pro většinu lidí. (31.10.2015)

Ve většině dílů skvělý způsob informování o nových filmech a jejich kvalitách. Ne, že bych se jimi přímo řídil, ale minimálně napomohou odlišení plev od Plev (zrna, natož Zrna, jest pomálu). Rád poslouchám a vždycky mě dokáže nakrknout, když se zdrží fanoušky distribuovaný MP3 záznam - ano, poslouchám to totiž JEN jako podcast. Rádio totiž neposlouchám vůbec, na MUVI videa nemám čas. většinou u poslouchání něco dělám nebo si to pouštím do uší na cestu. Pro mě rozhodně jediný důvod, kterým lze obhájit dosavadní existencí rádií, vlastně jednoho rádia, vlastně Rádia 1. (21.12.2013)

Budu opakovat ostatní, éra s Tomášem Baldýnským, kterou jsem neposlouchal, ale, jak se s chutí říká v tomto pořadu, jsem si doplnil z mp3 na webu, bude tou nepřekonatelnou. Neustále kočkování, dohadování, strefování se do sebe nebo do kohokoliv z branže a hodnocení, které v té době někdy vypadalo asi tak, že jeden nechal mluvit druhého a potom dal palec opačně, protože ten či onen film si prostě dva stejné palce nezasloužil. To už se nevrátí, protože sehranost a vzájemné přátelství, kde každý věděl, co si muže dovolit bylo jedinečné, přičemž vzniklo několik slavných symbolů tohoto pořadu jako např. Torque - Ohnivá kola nebo zpopularizovaní slova sofistikovaný. O to více si lze vychutnat trojici Michailidis, Fuka a Baldýnský při Oscarech. Bohužel po roce 2008 se Tomáš vrací pouze při nějakých výročích a zrovna při tom posledním letošním by člověk i slzu uronil. Po TB se chvíli objevovala dr. Iva Hejlíčková, která měla důrazné názory a zvládala ukočírovat Františka. Vzápětí ale na konci roku 2008 skončila jako letitá šéfredaktorka časopisu Cinema, který těmito změnami šel do kopru, ale to je na jinou debatu. A tak se stabilním palcem stal Ondřej Vosmík, jenž má také peprné a zajímavé názory a i on působil v časopisu Cinema, takže další známost s Fukou, a tak pokračovala sofistikované rozbory filmů Adama Sandlera nebo Sexu ve městě a Vůně muže s Lorenovou a Chuckem Norrisem. Asi rok a půl byla palcem věčně roztlemená dokumetaristka Irena Hejdová, která přinesla ženský pohled na věc, který se v tomto převážně maskulinním pořadu hodil, pak jí vystřídala Iva Přivřelová, což je dívka, jejíž svět je v artu a nejnověji Jan Škoda, což je tedy někdy řízek a ve svých monolozích vymýšlí skutečně obrovské množství humorných spojení typu - Decibely lásky nebo Prázdniny v Provence. Přesto se v posledních letech z pořadu vytratilo ono kouzlo sehranosti a analyzování snímků do nečekaných až absurdních rozměrů, které tak symbolizovaly začátky s Tomášem Baldýnským či Ondřejem Vosmíkem. František Fuka ale naštěstí se svou troškou do mlýna ještě stále někdy přispěje. Aktuálně jediný pořad podobného typu. 70% (22.07.2016)

Lidový původně mnoho let rozhlasový a dnes čerstvě 200 epizod i video-streamovaný pořad sestávající z recenzí premiérových kinofilmů. Ty časy, kdy jsem si stahoval MP3 z webu Radia 1 a poslouchal jak se Fuka s Baldýnským pouští do sebe i do celého (nejenom filmového) světa, jsou sice už dávno pryč, a těžko jsem se smiřoval s odchodem Ireny Hejdové (který souvisel s prací na dokumentárním cyklu Čtyři V Tom pro ČT, což byla velmi povedená akce), ale Iva Přivřelová přináší leckdy téměř opoziční nahlížení na filmy proti Fukovi a Vosmíkovi (víc do artu, nepředvídatelné ženské úlety odvislé od mužského hereckého obsazení atd...), takže ve výsledku si není moc na co stěžovat. Tedy může být, ale jde o ryze osobní záležitost "vkusu každého soudruha" a toho jak kterému soudruhovi vyhovuje humor jednotlivých zúčastněných. Mně vyhovuje dost, a za ty roky jsem se naučil filtrovat silné a slabé stránky vnímání zejména Františka Fuky, takže i ta hodnocení jsou pro mě celkem přínosná. Prostě za čtyři, 80% a příští pátek (to se nové epizody zveřejňují po čtvrtečním živém vysílání v rádiu) zase nashle, Palce a Sašo. BTW neexistence Sašova palce je ryze formální záležitost;) (14.02.2014)