Chorus Line

Po pravde receno, tohle by vubec muzikal bejt nemusel. Celej film je o jednom konkursu na tanecniky, kdy nejdriv dojdou neskutecny davy, aby se postupne vybrala particka tech nejlepsich, o kterejch se pak clovek dozvi par veci. Nutno rict, ze tancujou naprosto genialne, choreografie je naprosto perfektni. A zpev je nadbytecnej. Ne, ze by zpivali nejak spatne, ale texty nejsou buhvijaky a pri tom vsem tancovani to fakt nebylo potreba. Kdyz sem film uz sledoval asi hodinu a furt jsem cumel jen na particku stojici na podiu a Douglase v pozadi, zacal jsem trochu znervoznovat a rikat, ze takle to prece nemuze jit az do konce, to si prece Attenborough nedovoli. Jenze ono jo. A nevadi to, jelikoz se fakt hodne casto tancuje a zpiva a dokaze to docela chytit a film slusne odsejpa. Tesil jsem se, jestli Douglas neco predvede, ale to je asi jedina postava z tech dulezitejsich, ktera nezatancuje nebo nezazpiva, i kdyz mozna je to tak dobre, v Douglasovo pohybovy nadani moc neverim. Celkove sem sice uz videl lepsi muzikaly, ale na to, ze jen dve hodiny cumim na particku lidi, ktery perfektne tancujou, slusne zpivaj a obcas maj trapny kecy a dej se v podstate nehne z podia, to je prekvapive zabany a svizny, takze si 4* zaslouzi. (01.08.2009)

Richarde, tak takový konkurz beru z fleku a myslím, že Majklovo očko, které se tak rádo dívá na krásná ženská tílka si taky přišlo na své i když jemu samotnému se tam moc prostoru pro svůj herecký um nedostalo. Baječný, raketový nástup mě okamžitě nastavil na tu správnou taneční vlnu, to byla paráda. Pak jsem si poslechla pár lidských osudů několika baletních postav, většinou formou zpěvu a tady musím opět pochválit za výborný nápad. Zkrátka všechny ty postavy mně byly blízké od samého začátku a to je v muzikálu kumšt. A Chorus Line má švih, spád, oku lahodící barvičky, výbornou muziku a konec byl, jak jinak než pompézní baletní gejzír....nádhera ! Do pětky mně asi schází jen můj urputný boj s titulkama:-) (08.03.2015)

3,5* Moc se mi líbila jednota místa a času (celý film se vlastně odehrává během jedinného konkurzu na posty tanečníků do sboru v jednom nejmenovaném divadle), dost se mi líbila i některá taneční čísla a stejně tak hudba, za kterou stáli Ralph Burns a Marvin Hamlisch. Kvůli nim jsem se vlastně na Chorus Line díval, maje v živé paměti neuvěřitelná čísla a písně z mého nejoblíbenějšího "muzikálu" vůbec - ALL THAT JAZZ. No jo, jenže po skvělé úvodní scéně, plné rychlých střihů a střídajících se tanečníků, najednou filmu spadne řemen a režisér jej nahodí až na samotný závěr, chvíli před posledním číslem. Je to škoda, protože kdyby se místo pseudopsychologických zpovědí uchazečů o místo v řadě pokusil režisér dostat se postavám opravdu pod kůži a ne jen planě a dlouze šveholit, bylo by to moc dobré dílo. (25.07.2009)

Typicky americky Brodway muzikal, ze ktereho je mi uprimne receno dost blbe. Spatna hudba, nudna, absolutne neoriginalni choreografie, ale hlavne - plejada totalne nesympatickych hercu a herecek. Temer vsichni jsou neuveritelne odporni, ze mi bude blbe z muzskych tanecniku v prilehavych aerobickych outfitech, to bych ocekaval, ale jestlize se mi zveda kufr i z tech zenskych, pak uz je to na povazenou. Napr. hlavni zenska role je zde uplne nejvic na odstrel. Velky problem spolecne s hudbou jsou take pevecke party, ktere brutalne tahaji za usi a jednoduse se to neda poslouchat. Cele to tam trosku zachranuje Michael Douglas a system predstavovani jednotlivych clenu Chorus Line, ale budme realisti - muzikal, ktery se neda poslouchat a je vam blbe pri pohledu na performery to muze predem zabalit. 2/10 (21.01.2010)

Skvělý muzikál fascinující hned v několika aspektech. Za prvné je to neuvěřitelné tempo, rytmika, neustálá gradace,která začne masovým konkurzem a skončí na prknech, která znamenají svět, v záplavě zlatých tanečníků v bezchybném unisonu, opticky dohnané do nekonečna zrcadly. Druhak je to práce s filmovým časem, kdy čas filmový je srovnatelný s časem "reálným", notabene je vlastně skrze muzikálové výstupy ještě natažen, což věru není běžné. A za třetí pak práce s charaktery. Každý z uchazečů má svoji minulost, svůj pohnutý moment. Krom postav manželů se ve filmu neobjeví plochá postava. Mezi tím vším však zdaleka nejvíce vyčnívá (přestože je vlastně zdánlivě upozaděna a ve finále, které patří tanečníkům, se vůbec nevyskytuje) a mým favoritem se (nejen) proto stala postava režiséra Zacha v, ač utluméném, tak naprosto bezchybném podání Michaela Douglase. Ten do příběhu vsupuje jako nepříjemný morous, který kašle na lidi (je to jen tančící sbor) a všechny ty pohnuté lidské osudy jsou mu zdánlivě upřímně ukradené. Přesto v průběhu filmu vyplyne jeho laskavost a až otcovskýé chování, který je ale zároveň usměrňován dokonale profesionálním přístupem. Ten má ale původ ve stejné lásce k tanci, jakou disponují účastníci konkurzu. Sám má přitom také svoji, ne příliš šťastnou minulost, přestože vlastní retrospektiva jeho postavě schází. Přebytečná je naopak postav Cassie, jejíž jediná opodstatnitelná úloha ve filmu spočívá právě v prohloubení Zachova charakteru. Tímto směrem tedy jediná zásadní výtka filmu, druhou je pak trochu rozčarování nad tím, že žádná ze skladeb, ač je každá zvlášť téměř brilantní, se ani na hony nepřiblíží fantastickému "Surprise Surprise". (07.01.2010)