Ladíme!

|| Scenár: Kay Cannon / Predloha: Mickey Rapkin | Hudba: Christophe Beck, Mark Kilian | Produkcia: Eliyabeth Banks, Paul Brooks, Max Handelman | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Relativity Media, Gold Circle Films | Rozpočet: 17 miliónov $ | Tržby: 112,092,852 $ || Jednoznačne jedna z podarenejších, minimálne otravných HSM žánroviek. Má to dobrú výstavbu charakterov, postavy mi neboli ukradnuté, a čo je najdôležitejšie: voicebandy mali dobré songy a i slušné choreografie. Boli to jak obvykle štúdiové nahrávky, autovylaďované jak sviňa, ale výsledný produkt aspoň tomuto postupu aj kvalitatívne odpovedá. Keby boli hudobné čísla live, bolo by to za plnú pálku. Ale toho sa asi ešte dosť dlho nedočkám. Bolo by to totiž veľmi zaujímavé počuť, čo tie decká dokážú bez elektroniky. (11.05.2013)

Z velkého průseru se vyklubal maličký průser. Možná to je tím vínem, ale když si představím, jak Ladíme! mohlo dopadnout a jak dopadlo, docela se raduju. Samozřejmě je tomuhle hudebně-kampus-university-TEENAGE pseudožánru lepší se vyhnout, ale jsou horší věci ve filmotékách, a některá hudební čísla Troublemakerů docela bavila. Jenom to tvůrci nemuseli brát tak vážně a měli přidat pár frků pro necílovou skupinu. (27.12.2012)

V Ladíme neladí zložka hudobno-tanečná s tou dialógovou. Ocitnúť sa v prítomnosti dievčenského súboru je porovnateľné s ocitnutím sa na dvore na vidieku plnom sliepok. Ťažko uveriť, že sa jedná o vysokoškoláčky, ale dobrovoľne sa vyhýbam spoločnosti viac ako desiatich žien v spolku bez prítomnosti čo i len jediného chlapa, tak neviem. Baby spievajú tie najväčšie súčasné popové fláky, nakoniec ale vytasia Simple minds a vyslúžia si u mňa druhú hviezdu. Film na párty v byte, kde sa stane terčom sarkastického humoru. Presne z tohto dôvodu sme to aj pozerali. (28.03.2016)

Banda pěkných, nebo alespoň sympatických holek se necelý dvě hodiny promenáduje v sukýnkách, nebo tanečních kreacích po skutečném i pomyslném jevišti a zpívá u toho většinou příšerný songy (tyhle popovky mi do krve nikdy nešly), jejichž výhodou je alespoň to, že si u nich místo nástrojů děvčata pomáhají pusou (žádný dvojsmysly) a k tomu při nich překypují charismatem, s mě čím dál příjemnější Annou Kendrick v čele. V druhé polovině už mi film připadal opakující se a tudíž trochu ztrácel na tempu, pořád to ale byla slušně pohodová a odsýpající záležitost, u níž jsem se i nejednou (hlavně díky tlusťošce a číňance) z plna hrdla zasmála. Hit Me With Your Best Shot! mě v tomhle měsíci víc zvedlo v podání Catherine Zeta Jones, ale i tak střílela děvčata celkem slušně. Nejvíc zaujaly - Kendrick, Snow, Wilson a jako bonus porotkyně Banks, ta čůza z Hunger Games XD. 70% (11.12.2012)

Odhlédnu-li od toho, že je to variace na Glee na velkém plátně, musím přiznat, že jsem se bavila. Oproti Glee má PP velkou nevýhodu malého prostoru pro velké emoce a tak se musíme spokojit jen se známým příběhem a nečekat toho moc navíc. I dobrých mixů a vystoupení je také málo, ptž hlavní vedoucí skupiny se chová jako "mrcha" až do finále. Co mě ale mile překvapilo, jak spontánně působí ústřední milostný vztah a takové ty věci kolem, kdy se na vysoké snažíte zapadnout a najít přátele. Navíc Anna Kendrick je natolik osvěžujícím prvkem, že jsem se prostě bavila. I vztah s otcem je řešen sice jen okrajově, přesto srozumutelněji než v mnohých dramatech, které se na to vysloveně zaměřují. Osvěžující žánrovka o touze zpívat před publikem a patřit do prima party. Kdybych dostala ještě o 2 skvělé mixy víc, bylo by to za 4 hvězdičky. (06.01.2013)