Zakázané uvoľnenie

Ještě 15 minut před koncem jsem si říkala, na co se to sakra dívám... jen wtf.. a tomuhle dám snad odpad, budu-li hodná 1*. Nevěsta naprosto otřesná postava, se kterou vůbec nejde sympatizovat, nejlepší kamáradka - naprosto hrozná lhářka - mít s někým aféru, tak se nesložím po první otázce, barmanka - naprosto divní patrona, ženich - totální debil. Ale pak přišel ten úplný konec.. ten krásně realistický konec o tom, že všichni žili nešťastně až do smrti, protože tak to v reálném životě prostě chodí... a to se mi líbilo, takže v závěru 1,5*. (28.09.2020)

Tahle holčičiáda stojí jednoznačně na dialozích! Jsou opravdu nadprůměrné a nezastírám občasný hlasitý smích. Tedy sláva připada,jako tradičně scénaristovi,nikoliv režisérovi,neboť ostatní bylo prostě obyčejné!! Scénář a J. Stryková jsou jednoznačnými tahouny a neváhám, po sakra dlouhé době, u české tvorby, sázet 70 % (24.11.2014)

Svatá čtveřice před 2Oti lety,aneb proč by některá dílka měla zůstat věrná prknům která znamenají svět.Hřebejk ani v dalším pokusu nedokázal překročit svůj stín a bohužel mu k tomu tentokrát nepomohl ani jeden z velkých talentů a můj oblíbenec Petr Kolečko.Ten naopak potvrdil nevyrovnanost výkonů a ačkoliv je schopen stvořit geniální věc (Okresní přebor,Čtvrtá hvězda),je také schopen vytvořit politováníhodné kousky jako Marta a Věra,popřípadě toto.To co funguje v divadle zákonitě nemusí fungovat ve filmu a v tomhle případě je to hodně vidět...40% (23.10.2014)

Zajímavý film, který však zcela jistě nesedne každému. Při sledování jsem doslova cítil tu Hřebejkovu volnost, s níž si už dávno může točit co chce, nemuseje se starat o komerční aspekt filmu. ZAKÁZANÉ UVOLNĚNÍ rozhodně není žádná hřejivá pelíškovka, ale formálně uvolněná hříčka (promluvy hereček přímo do kamery) pro lidi se zájmem o hledání nových podob českého filmu. Osobně jsem zde velmi ocenil, řekněme, jistý minimalismus, kterým je celý snímek prodchnut (minimum lokací i postav, děj koncentrován do krátkého časového úseku), báječnou kameru (prostředí hokejové hospody se všemi těmi barevnými neony a stylovými koženými sedačkami se mi velmi líbilo), jakož i velmi dobré herecké výkony představitelek všech třech hlavních postav (uz nichž se stále nemůžu rozhodnout, která z nich se mi líbila nejvíce). Ne vše mi tam sedlo (scénu se zvracením tlusťocha na svatbě bych si klidně odpustil, taktéž i novácký product placement), ale jako celek film hodnotím velmi kladně. Potěšilo mě, že je to film, který před divácky vděčným návratem do retro časů totáče dává přednost aktuální látce, a vyjadřuje se k naší současnosti a tématu vztahů mezi muži a ženami (které třeba mě osobně asi nikdy neomrzí). Retrospektivní prostřihy na svatbu mi dokonce připomněly Trierovu MELANCHOLII a její atmosféru neutěšenosti, sklíčenosti a gradujícího napětí, kdy ve vzduchu visí nějaká katastrofa. V obou filmech k ní dojde a dosavadní řád věcí, tak jak byl nastolen na začátku snímku, už neplatí - všechny hrdinky Hřebejkova filmu (i s jejich mužskými protějšky) vyjdou ze závěru filmu jako někdo úplně jiný, kdo během jediné noci radikálně přehodnotil svůj život. Je po bouřce, (nejen) vzduch je očištěn, a může se začít znovu žít (na rozdíl od zmíněné MELANCHOLIE). Za mě silné 4 hvězdy. (05.06.2014)