Penny Dreadful

Špinavý a temný viktoriánsky Londýn, známy Dorian Gray či Frankenstein a do toho záhadné kreatúry. To sa zdalo ako niečo pre mňa. Zo začiatku som bola zo seriálu naozaj nadšená. Časom to však začalo upadať. Bavilo ma to menej a menej a posledné časti som dopozerala len preto, že som s tým už vlastne začala. Eva Green bola naozaj dobrá, i keď niekedy vyzerala fakt nechutne. No ale najviac ma prekvapil v dobrom Timothy Dalton. Bola som ním a jeho úžasným hlasom veľmi milo prekvapená. Škoda, že i seriál si u mňa nezanechal také nadšenie. Na druhú sériu som však zvedavá, dúfam, že dej sa trošku rozbehne, lebo toto sa vlieklo ako z chlpatej deky. (14.09.2014)

Ještě se mi snad nestalo, že bych měl takto rozporuplné pocity z něčeho, co tak perfektně dostává svému jménu. Penny Dreadful je totiž na mě až příliš dokonalým zfilmováním premisy stejnojmenného literárního žánru: prvním a posledním je tu efekt na diváka, a aby ho autoři dosáhli, nebojí se využívat těch nejprovařenějších a nejlevnějších strategií. Základem je akce, horor, romantika a rodinné drama, vše okořeněné nadpřirozenem, mystikou a krví, a celé to zdobí nevídaný all-star tým nejzajímavějších literárních postav viktoriánské Anglie. Na papíře prostě až neuvěřitelně skvostně vypadající recept. Jenže jak už pes s kočičkou vědí, méně je někdy více, a ve výsledku je celá velkolepá série přes dokonalou dobovou a temnou atmosféru i postavy z dvou mých nejoblíbenějších dobových knih (do příští série bych uvítal ještě pány Jekylla a Hyda) nemastná, neslaná a ani těch pouhých osm dílů mě nedokázala udržet na špičkách. Chvílemi přirozeně dokáže pobavit, ale to mi u tak slibného projektu nestačí. V druhé sérii pak premisa trochu povoluje, využití krve i nahoty se zdá být střízlivější a hororové prvky skoro vymizely. To, i fakt, že se příběh konečně přesunul k Vanessině vzdoru vůči osudu by dalo tušit, že pokračování konečně dostává příslibům lákavého tématu, ale opak je pravdou. Celá sezóna se vleče, příběh přešlapuje na místě, a nijaký výsledek jakž takž zachraňuje jen povedená atmosféra. O jedinou zábavu se tak nakonec stará jen Frankensteinovo obludárium a stále výtečný Dorian Gray, zbytek už bohužel nezdravě nudí. Času u seriálu však rozhodně nelituju a každopádně se vyplatí sledovat, s čím přijde dál. Těžko mu přece lze mít za zlé, že naplňuje obsah svého názvu. (18.07.2014)

Konečně i můj nejoblíbenější režisér Sam Mendes vplul coby producent do seriálových vod a po prvním dílu to vypadá víc než slibně. Spolupráce Mendese a scenáristy Johna Logana se osvědčila už u bondovky Skyfall, tentokrát se duo vrhlo na hororový žánr. Hutná atmosféra, viktoriánský Londýn a ty nejznámější hororové postavy... tohle zkrátka nemůže dopadnout špatně. Ovšem zatímco u seriálového Hannibala si bez problémů vychutnávám jídlo, tady to skutečně nepůjde. Na to je má arachnofobie a "hmyzofobie" příliš silná a tvůrci s nechutnými scénami vskutku nešetří. Pilot - 80% I přes pár ne úplně dokonalých dílů se Penny Dreadful řadí k nejlepším seriálovým novinkám tohoto roku. Fanoušci hororového žánru, stejně jako zajímavě napsaných postav a výborných hereckých výkonů (Eva Green si hodně hlasitě řekla o nějakou tu cenu), si rozhodně přijdou na své. 1. série - 90% (09.05.2014)

Po dlouhé době jsem si rozkoukal nový seriál. Pěkné úvodní titulky a už se nořím do jednoduchého děje. Dva muži a žena. Jeden z nich má tajemnou minulost a druhý hledá ztracenou dceru. Trojice Green, Dalton a Hartnett je samozřejmě lákavá a je to první co na seriálu zaujme. Eva Green je prostě boží a taky hraje naprosto mistrně. Sama utáhne celý seriál a je radost na ní koukat. První série mě hodně bavila a z fleku jsem přemýšlel, že dám seriálu slabých pět hvězdiček. Má to totiž skvěle napsané postavy. Nechybí výborný Dr. Frankenstein (Harry Treadaway) a Dorien Gray (Reeve Carney). Oba pro mě neznámý herci, a právě proto hrajou oba charaktery skvěle. Radost koukat. Navíc mi Frankenstein v tomhle podání dost připomíná mého oblíbeného Dextera. Průšvih nastal s druhou a třetí sérií. Kdy druhá série mě opravdu nebavila a třetí byla snad ještě horší. Postavy už tápali na místě a krom hereckých výkonů nebylo na co moc koukat. Příběh mě opravdu nezaujal a stěží jsem seriál dokoukával, abych věděl, jak postavy skončí. Přesto druhá a třetí řada by ode mě slízla stěží hvězdičky dvě. Na to jak mě seriál začal ze začátku bavit, tak prostředek a finále bylo vážně téměř divácké utrpení. Škoda, čekal jsem mnohem víc. (55 %) (26.07.2017)

Představte si, že někdo narve do jednoho seriálu kompletní panteon viktoriánských oblud. Máte? A teď ve své fantazii pokračujte a přemítejte, jaké rozličné temné vyfikundace by se daly s tímhle materiálem vyvádět. Paráda, co? Tak, a teď na to všechno zapomeňte, protože tohle, kurva, není Džimbím ani omylem! Nalijou vám unylý, rádoby sofistikovaný šestákový psychoblivajz, který, sice v načančaných dobových kulisách, řeší místo pořádného bubání akorát tak Franknštajnovo freudovské trauma s permanentně studeným žaludem, homosexualitu Doriána Greje, Drákulovu anémii, skupinovou terapii pana Hájda v klubu Anonymních schizofreniků či prudce existenciální osamělost Amerického homodlaka. A vším tím nudným balastem, který se táhne jako tchýnin chrchel a je stejným hororem asi jako sezení u psychiatra, se brodí zpruzená Evka Zelená s držkou, sešklebenou permanentním premenstruačním syndromem, a trousí natolik záživná mysteriózní moudra, až v duch děkujete firmě Matsushita Electric za vynález tlačítka FFW na vašem dálkovém ovladači. Jelikož všechny prachy padly evidentně na výpravu, tak už ani nezbylo na to, aby Evka jako obvykle tasila svůj katalogový páreček luxusních trojek a alespoň trochu tu místy až otravnou psychoseanci prokrvila. A tak jediným opravdu mrazivým hororovým elementem tohoto martýria je dle scénáře „neodolatelně krásná“ Franknštajnova nevěsta. Čistý děs! Tu museli vyhrabat ve sklepě Muzea genetických kuriozit a při bližším průzkumu její „spanilé tváře“ se rázem ocitáte na exkurzi v kafilérii. (16.03.2021)