OXV: The Manual

No vida, tak tu máme po delší době kousek, který bez diskuze patří do kategorie zvláštních (rozuměj "divných" jako kompliment) filmů a rozhodně nejde vstřebat na první shlédnutí. Téma mi přišlo naprosto fascinující a týkalo se mezilidských vztahů, osudu a hlavně frekvencí. Ano, v tomto příběhu má každý člověk svoji frekvenci, která má vliv na sled událostí v jeho životě. A co teprve, když jde o lásku k ženě, která má úplně jinou frekvenci a střet s ní znamená risk, který může být po uplynutí jedné minuty i životu nebezpečný. Zvláštní jsou veškeré postavy, jejich chování a gradace příběhu. Originalita se snímku vůbec upřít nedá, kouká se na něj s radostí a krásně drží pozornost. Nejlíp se mi ale koukalo na překrásnou Eleanor Wyld (postava starší Marie), ale i na její mladistvou podobu Marie v podání Georginy Minter-Brown. Hodně zajímavě zvolené protagonistky, které "vysokofrekvenční" Marie vykreslovali uhrančivě. Nicméně kdo chce, tak může ve Frequencies spatřit životní alegorie, ale i duchovní aspekty, které jsou součástí života jako takového a různé myšlenky vhodné k přemítání nad nimi. Příjemné překvapení ke kterému se s jistotou ještě vrátím! (03.12.2015)

Jeden z najviac podhodnotených a obchádzaných filmov na CSFD. Pritom snímok priam srší originalitou, nevšedným nápadom, takmer dokonalou obsahovou konštrukciou a príjemnou diváckou formou. Žasol som nad prepracovanosťou sveta, kde úroveň frekvencií hrá zásadný význam čo sa šťastia týka. Všetky tie teórie okolo (osud, slobodná vôľa...) a mytológia šťastia ponúkli plastický mnohovrstevný obraz takéhoto vymysleného sveta. Samozrejme, nejde o nič jednoduché, divák sa musí mať sústavne na pozore, pretože stačí malá nepozornosť a niť dejovej súslednosti sa roztrhne. Potom už nie je šanca sa z tej náročnej motanice a obsahovej komplexnosti vymotať, nieto ešte pochopiť záver. Len jedna maličkosť mi tam nezapadla, a síce rok 1760, inak obrovské prekvapenie. Brilantná a komplexná predstava fiktívneho sveta s celou jeho mytológiou a úvahami o šťastí, osude a slobodnej vôli. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (17.08.2015)

Opravdu hodně hodně originální námět, takhle zajímavá myšlenka tu už nebyla léta. Samotné zpracování je sympatické, vizuálně hezké na oko, ale vyloženě zábavné to úplně není. A že bych to opravdu pobral, to se taky úplně říct nedá. Frequencies je film pro úzkou skupinu diváků - pro ty hloubavé a chytré, kteří tenhle film dokáží naplno ocenit a pak pro ty rádoby chytré, kteří pozérsky sledují podobné filmy, aby nad nimi mohli při pivě rozumovat. A pro ty ostatní zůstane jednoduše natočený film, který si umí pohrávat s myšlenkami a pocity. Nemůžu se však vyhnout dojmu, že z podobné látky by šel vymačkat mnohem silnější zážitek. (20.06.2015)

SPOILERY Zpočátku hodně nepřístupný film, ve smyslu vztahu k divákovi a odkrývání postupných vrstev. Sledujeme příběh vysokofrekvenční, ale citů nezpůsobilé dívky, a nízkofrekvenčního nýmanda, který city k ní překypuje, a díky tomu posadí na zadek fyziky své doby, abychom nakonec zjistili, že to zařídila Příroda, a že šlo o řízený plán, který rozjel, případně usměrňoval jiný spolužák. Jsme jen vesmírný kód, přdurčeni k tomu, co děláme? Odpověď tohoto filmu zní, ále, na to s..e pes. Hlavně že se nějak máme. Jednu chvíli mne potěšila vyzdvižení významu hudby, ale naděje brzy odpluly pryč, hudba se opět stala druhořadou, a nastoupil opět Plán. Celé mi to přišlo takové kamuflující. Jako by se to snažilo o velkou výpověď, ale tvůrci nakonec nevěděli, co vlastně chtějí říct, zda svobodná vůle ano, nebo ne, a tak to vyřešili poněkud lacině a jednoduše, aniž by se museli přiklonit na některou stranu. V celkovém důsledku jsem se z celkového vyznění cítil zmaten a odpovědi jsem nedostal. „Ale co hudba mladíku, co ta hudba?!“ (23.07.2015)

Tak jsme zase přesně tam, kde jsme byli... ale určitě nebylo marné osvěžit se malým vztahovým experimentem. Lidé se zde nedělí jinak, než na vysoce nebo nízce frekventované, vlastně je v podstatě všechno při starém, jen se neuchopitelno uchopilo trochu jiným způsobem, z čehož plyne - nic není dáno, jak je psáno, proto poslouchejte instinkty, možná se mění tak, jak právě potřebujete - a zkráceně - s osudem se můžeme smířit nebo ho prostě drze obejít... Takže se nalaďte na správnou frekvenci, ať si tu vědátorskou romantiku užijete. (06.07.2015)