Rande na dvě noci

Spoilery - jako vážně, tak to nečtěte před zhlédnutím. Náhodou mě Two night stand něčím překvapilo. Nečekala jsem, že má přítelkyni a nečekala jsem, že tam dají opravdovou scénu se sexem. Miles je fajn pohodář a sympaťák. Analeigh není špatná, má hezký zadeček, ale taková herečka, co lehce zapadne do zapomnění. Že skončí spolu čekal úplně každý, ale jakým stylem to asi ne. Co uděláte, když neznáte příjmení slečny, která se Vám líbí a zablokovala si vás na seznamce? Nevíte? No přece zavoláte fízly, že vykradla vedlejší byt a dáte jim její nickname a necháte ji zatknout. Pak vám přece odpustí, když za ní zaplatíte kauci a donesete balónek a kytici. Nebo taky ne, že? (12.02.2015)

Dokonale vystihuje očekávání, se kterým si pouštím (snad i diváci obecně) film tohoto žánru. Nesnaží se předat žádnou zásadní myšlenku, jen tak jemně popostrčit, zatímco se divák baví docela chytrým dialogem s docela běžným tématem, který asi každý v tomto věku řešil, ať už osobně nebo "veřejně". Celá situace je zasazená docela absurdně, ale proč ne? Počasí je nevyzpytatelné. Čím dál víc. (07.04.2015)

Taková milá, vtipná a nevtíravá jednohubka. Bavila jsem se, Miles Teller se narodil pro role obrovských sympaťáků, se kterýma byste šli rádi na pivo. Škoda akorát té klišoidní a násilné závěrečné půlhodinky, která už je jakoby úplně z jiného filmu, přitom tvůrcům se nabízelo tolik variant, kam film nasměřovat a oni si vybrali tu nejjednodušší. (02.11.2014)

Strašně příjemná romantická komedie, kterou trefně vystihuje přívlastek "nenucená". Nenucené herecké výkony, nenucené dialogy, které nešustí papírem a nenucená atmosféra. Ideální na pohodový večer. Jsem ráda, že v Hollywoodu poslední dobou vzniká víc a víc inteligentních romancí o mladých (pro které chovám ve svém srdci zvláštní místečko) na místo neuvěřitelných osudových lásek ve stylu Danielle Steel. Je to příjemná změna. Hlavní hrdinové jsou obyčejní lidé bez bohatých rodičů, střechy nad hlavou a finančního zázemí, takže konečně nedostanete z postav mindrák a nebudete si vyčítat, že ve dvaadvaceti nemáte vlastní auto, pět kreditek a bohatého papá - dokonce se s postavami snadno ztotožníte. Jediným trnem v oku pro mě zpočátku byla Analeigh Tipton, na jejím místě bych si dokázala představit plno dalších hereček, naštěstí se svým otravným projevem a nesympatickým ksichtem do role podivínky a hysterky zapadla. Ambice jsou kravina. Vážně, je to jako chytat páru. Ať už si myslíš, že chceš cokoliv - jako třeba práci, modrou stuhu, fajnovej stůl, pěknou kancelář - jakmile to dostaneš, jsi zmatená, protože nebudeš tak šťastná jak sis myslela, že budeš. Pak tam budeš sedět a říkat si "Proč nejsem šťastná? Vždyť mám tenhle stůl." Protože existuje jinej stůl, vždycky tady bude něco lepšího, než ti tvoje ambice velí mít. Takže je tu ta další věc a když to dostaneš, tak přijde něco dalšího. Je to začarovaný kruh. (06.04.2015)

Do neškodného priemeru film posúva len moja inklinácia k romantickým komédiám, príjemná hudba a asi najviac ústredná herecká dvojica. Kvôli prijateľnej dĺžke utečie skôr, ako vás napadne sa pozrieť na hodinky, ale nezanechá ani tú najmenšiu stopu. Scenár operuje s niekoľkými pomerne interesantnými motívmi rekonštruujúcimi zápletku o mladej láske, ktorú sme už videli toľkokrát. Zakaždým inak, no často zábavnejšie. Postavám sa skrz dialógy nedarí vyjadriť svoju osobnosť, vyfarbia sa ako nemé výkričníky, ktoré v divákovi neevokujú absolútne nič. Človek vážne spozornie, iba ak Analeigh Tipton zo seba začne zhadzovať kúsky oblečenia. (17.10.2014)