Denník Dity P.

Ditu mám ráda už od časopisu Albert, který sem poprvé otevřela a pak už se jen těšila na další číslo. Je mi moc příjemná a sympatická a její vaření je takové vaření normální obyčejný ženy, tj. žádné super rychlé krájení cibule, přičemž je každá kostička stejná, žádné profíkovské míchání ani supr obracení jídla do vzduchu. Celý koncept pořadu je mi zkrátka milý. Navíc sem si včera u dílu s krupicovou kaší vzpomněla, jak sem si jako malá v kaši dělala ostrůvky s největším kouskem kakaa a potůčky z rozehřátého másla. Bávííí! (07.11.2013)

Pecháčková mi byla sympatická, coby receptářka magazínu Albert. Vidět ji v tv je ale otočka o 180. Dá se překousnout její abnormálně nezvučný hlas, ale v kombinaci s její češtinou z Václaváku je to neposlouchatelná tortura. A skutečně nesnáším, když jakákoliv ženská ve vysokém stupni těhotenství exhibuje v televizi, zvlášť v pořadu, který o těhotenství není! (02.04.2016)

Vykrádačka jak sfiň. Ondříček se očividně ve "Ve stínu" vyšťavil a místo Nigelly Lawson sehnal krajně nesympatickou ženskou s nulovou mimikou a nakřáplým hlasem, jako by jí někdo intenzivně kopal do achilovky. Jedna hvězda je za to žrádlo v detailu, ale ty kecy co dotyčná Dita má, ty tomu fakt nasazují korunu. Očekávám jí brzy jako hosta u Babici. 1.4.2016: upravuji z 1* na odpad... z té ženské lezou neskutečná ho*na. (18.12.2013)

Po shlédnutí prvního dílu mě napadla spousta věcí, které tu lidé píší - zvláštní hlas, vystupování, nespisovná čeština, (proboha!) ten vše zaobalující "děj", (který je hrán velmi nepřirozeně a uvádí některé lidi - rozuměj mě - do rozpaků) a neustále se opakující znělka. Ditu P. jsem do té doby znala jen z časopisu Albert (a taky jsem zaregistrovala její kuchařku), kde mě rozhodně zaujala a byla mi sympatická (tak jak může tvář z časopisu být). Možná proto, že jsem si ji představovala spíše jako křehkou květinku, byla pro mě její prezentace v televizi trochu šokem. Ale s postupujícími díly si zvykám na to, jaká je a docela se mi líbí. I to napodobování západních vzorů (jak tu někdo napsal). Doufám, že se i v televizi Dita více prosadí. (21.09.2013)

Deník Dity Pé: další čétéčkovská trefa vedle. Na první pohled by se s tímhle televizním vařením mohlo zdát všechno v pořádku. Když tedy akademicky pomineme název pořadu, který působí lehce matoucím, pornografickým dojmem, první, co diváka udeří do bulvy, je jistojistě kvalitní vysokorozpočtovej vizuál. Jenže při bližším zkoumání zjišťujeme, že vizuál je asi to jediný, co má v tomhle pořadu nějakou kvalitu. Zábavná šou totiž skončí v momentě, kdy hlavní představitelka otevře pusu a projeví svůj dechberoucí šarm jeřábnice z ČKD. Dita P totiž působí dojmem, jakoby si zrovna utřela nudli do rukávu od montérek, než jí shodou okolností nějací škodolibí lidé popadli, převlíkli do vílích šatů a vystrčili před kameru. To, že Dita postrádá školený projev, by se dalo divácky skousnout. Jenže v momentě, kdy začne "šířit moudro", nastává teprve ten pravej průšvih. Po větě:"Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně." nezbývá než jíti do kolen, zcela emotivně přepnout na teletubbies a začít se bavit na úrovni. Poznámky závěrem: 1) V pořadu, který se tváří kultivovaně, chci moderátorku s kultivovaným projevem. 2) Spousta žen má krásné ruce, já mám třeba rád takový ty suchý pevný dlaně s dlouhejma prstama. Ale na tom vůbec nezáleží, šklála pěknejch rukou u žen je široká. V takovém případě by byly všechny ty detaily na ruce na místě. 3) "Rise and shine" je fajn písnička, ale nemusím ji v šestadvaceti minutách slyšet osmdesátkrát. (10.10.2013)