Creed

Ryan Cogler je nadané dítě. Člověk se na tu jeho třeskutou naivitu skoro nechce zlobit, když vidí, jak velkými skills (zejména) kameramana je podložená, ale faktem je, že Creed je spíš nezáměrná infantilní komedie než boxerské drama. Největší naději na emancipaci vzbudí ve chvíli, kdy zhruba veprostřed vytáhne neskutečně hustej one take fight, ale svou klopýtavou pouť pak místo nalezení vlastního odkazu zakončí lopotným retrem ve fotrových trenkách. Sly je jediná kotva, jinak se to celé Cooglerovi rozpadá do lopotně vystavěného vyprávění a panákovité hlavní postavy, která musí zařvat, aby "udělala drama". Maybe next time, yo. (07.01.2016)

Jsou filmy a filmové série, ke kterým se divák rád vrací, které jsou srdeční záležitostí a jejichž hlavní postavy natolik zlidověly, že nám ani nepřijde, že jsou fiktivní. Jsou takové filmy, které si nás získaly v minulosti a nepustily nás ani po letech. Dokonalým příkladem je Rocky a všechna jeho pokračování, včetně snímku z roku 2006, kde legendární boxer Rocky Balboa definitivně pověsil boxerské rukavice na hřebík. Jednalo se o krásnou a téměř dokonalou závěrečnou tečkou za úspěšnou rohovnickou ságou. Jenže o 9 let později přišli tvůrci s počinem, který oživuje hned dvě legendární postavy z původní série, tedy Rockyho a Apollo Creeda, resp. jeho nejmladšího potomka Adonise, jenž po svém otci zdědil srdce bojovníka a lásku k bojovému sportu. Film Creed jsem očekával s mírnou nedůvěrou, obával jsem se lacinosti či pošlapání důstojného šestého dílu a celkově hexalogie, na níž volně navazuje. Obavy byly zbytečné. Příběh sám o sobě je poutavý a na poměry žánru poměrně silný, čemuž nejvíce napomáhá vztah mezi stárnoucím šampionem a trenérem Rockym a mladou zápasnickou krví Adonisem. Fanouška série musí potěšit nejen použití záběrů ze starých dílů a zmínky o postavách, které v nich účinkovaly, ale také vkusné zakomponování původní hudby, jež pokaždé prozáří každou scénu, v níž zazní. Zde si můžeme pouze postesknout, že je jich poskrovnu. Tréninkové sekvence tradičně nemají chybu, byť nepřekonávají ty nejlepší z prvního až šestého dílu. Potěší také prostředí Philadelphie, romantická linie mezi mladým Creedem a Biancou, ovšem nejvíce divácké a fanouškovské srdce zasáhne onemocnění Italského hřebce, které je dle mého názoru neskutečně skvěle natočené a nejen v této pasáži snímku předvedl Sylvester Stallone brilantní herecký projev, který si zasloužil oscarové ocenění (i jako poděkování za stvoření dvou kultovních postav, které neodmyslitelně patří do světa kinematografie a jsou takřka světovým filmově-kulturním dědictvím). Mírnou obavu jsem měl rovněž z charisma hlavního hrdiny, avšak brzy mě přesvědčil, že kouzlo osobnosti Michael B. Jordan má a je důstojným následovníkem Carla Weatherse. Potěšení se dostavilo také při sledování finálního duelu, jenž je parádně nasnímán a v mnoha pasážích působí vskutku boxersky, což se ne u všech dílů Rockyho dá říci. Zejména poslední kolo za tónů notoricky známé melodie a samotný výsledek střetnutí mě potěšil, včetně oněch několika málo slov, které zazněly mezi oběma soupeři, ovšem také z úst Rockyho. Pro mne je Creed za jasných 5*, Stallone u mě vyhrává Oscara pro herce ve vedlejší roli a snímek Ryana Cooglera si nachází své zasloužené a čestné místo v sérii Rocky, byť nejde o přímé pokračování, ale spíše o jakýsi spin-off. P. S. Rocky, Adonis a Bianca sledující v televizi Skyfall je další ze záběrů, který potěší. :) (04.03.2016)

Keby tam nehral Stallone a hlavne keby nehral toho, koho hrá, bola by to typická direct-to-dvd výplň regálov akoby z roku 2000. Ten scenár je jedným slovom utrpenie. Amatérsky polopatisticky okato pozliepané scény, ktoré akože majú tvoriť postavy, no kým herci a réžia by mali prenášať scenár do reality, akurát zdôrazňujú jeho jednorozmernú naivitu. Je tam niekoľko motívov, ktoré by mohli vytvoriť skvelý film, no miesto toho sa dívame na čiernobielu rozprávku, ktorá je ešte naivnejšia než Rocky IV, na ktorého nadväzuje. No kým Rocky IV oplýva dobovou atmosférou a reaganovskou nadsázkou, Creed nie je nič iné, len hlúpy film. A Stalloneov výkon? Akademici ho najprv skoro 40 rokov ignorujú a potom ho nominujú za zásluhy. V hociktorom pokračovaní Rockyho (a v kvante ďalších filmov) podal lepší výkon než tu, čomu sa ani nečudujem, lebo s týmto scenárom tu ani nemá čo hrať. Ďalší klinec do rakvy Akadémie. (19.01.2016)

Adonis je inteligentní (ne svalnaté hovado bez mozku jako Tommy Gunn), box vypadá dobře, romantická linka je nenásilná a uvěřitelná. S implementací Rockyho do děje už je to ale podstatně horší, protože přidání nemoci není nic jiného, než zoufalá snaha překonat laťku, kterou v roce 2006 nastavil pochmurný a nostalgický "Rocky Balboa" (*****). Za mě je "Creed" v podstatě zbytečný film a je bohužel vidět, že scénář nepsal Sly... (02.01.2016)

„BOJÍM SE VZÍT SI TO JMÉNO A PROHRÁT. ŘÍKALI BY MI PODVODNÍK. FALEŠNEJ CREED…“ /// Sly prožije další nezapomenutelnej zápas, ale tentokrát to voddře mladej černoch. Musí totiž dokázat, že není chybou svýho fotra. Nebejt to pokračování Rockyho, byl by to jen příběh dalšího afroameričana, kterej se chce rvát i když zrovna není emočně rozhozenej. Než začnou trénovat – nuda. Mladej balí šťabajznu – nuda. Mladej klátí šťabajznu – nuda. Rocky mudruje – nuda. Přípravy na zápas – něco mezi. Takže fajn – vlastně taková klasika je až ten zápas. Poslední dobou mě ty kusy, ve kterejch se víc mluví než řeže, neberou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, co musím udělat pro to, aby mě trénoval Rocky. 2.) Nedělám to. (Kvůli nohám.) 3.) Thx za titule „juarezcool“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)