Creed

Ja som spokojný. Aby bolo jasné, som veľký fanúšik Rockyho a milujem aj nenávidení piaty diel. A v tomto ohľade, čo sa týka prepojenia serie Rocky s Creedom, som chrochtal blahom. Creed okrem toho, že ma dobrú ranu ako jeho tatko, ma aj čas na postavy, kedže sa film nikam zo svojou vyše dvojhodinovou dlžkou neponáhľa. Na jednej strane tu máme namachrovaného synáčka, ktorý nechce byť v tieni otca. Na druhej strane tu máme pokračovanie príbehu jednej s najväčších boxerských legiend na filmovom plátne. Creed funguje pochopiteľne lepšie v starých koľajach a každý záber s Rockym upúta už len charizmou, tento krát neakčným a dramatickým Slyom. Ale mlada krv je tiež prekvapivo dobrá. Príbeh okolo Apolla ma čo ponúknuť a Michael B. Jordan si aj pri veľkej legende dokáže odkrojiť svoju časť pre seba. No najväčšie plus je samozrejme spojenie Rockyho a mladého Creeda, ktorý okrem toho, že si máju čo povedať, to povedia štýlom, ktorý proste nenudí. Tých plusov tu je celkom dosť, páčil sa mi aj románik s milou, peknou a sympatickou Tessou Thompson. Ďalšie prekvapenie ma čakalo v ringu, hneď v prvom kole, kde okrem toho, že sa boxovalo dynamickým a prehladím štýlom, to v pozadí gradovala hudba a hlavne kamera, ktorá svoje nálety pekne predviedla bez strihu. Keď už som načal tu akčnú stránku, tak sa musím priznať, že ma prekvapilo ako je to prehľadne a správne vygradované. V závere tomu nechýbalo nič a podobne ako keď Rocky boxoval s Dragom, tak aj tu mi to prišlo správne husté, atmosfericko elektrizujúce, napäté a nemal som problém fandiť vo veľkom hlavnej hviezde. Ďalšia s vecí, čo ma milo prekvapila bola hudba. V prvom rade ma potešili miestami známe tony zo série, ale na druhu stranu som rád, že si Creed priniesol niečo vlastné a aj keď to nie je pecka ako Gonna Fly Now, soundtrack vás nenechá chladným a dokáže prikúriť pod kotol vtedy keď treba. Najslabšia stránka na celom filme sú Creedový protivníci. Zatiaľ čo Rocky boxoval s menami alebo xsichtami, ktoré si zapamätáte, mladý Creed boxuje s niekým, kto tu poriadne nemá ani priestor. Inak nerátal som s tým, že by tento Spin-off mohol priniesť niečo zaujímavé, ale nakoniec priniesol toho viac ako som čakal. Obľúbený soundtrack: If I Fight, You Fight (Training Montage), You're a Creed. 90% - 5* (05.01.2016)

Esence toho nejlepšího ze starých dílů, precizně dávkovaných kapek nostalgie a zároveň plně přizpůsobivý produkt naší doby, tedy parametrům, které dnes od filmu chceme a očekáváme. To je přesně Creed. Tohle jsem očekával od Star Wars a nedostal jsem. Od Creeda jsem nečekal nic a dostal jsem v podstatě vše. Vrchovaté emoce a totální sympatie k hlavním hrdinům, především pak ke Stallonovi, který se změnil. Stal se z něj citlivý herec, plný charizmatu a životních zkušeností, který dokáže zapůsobit nejenom s kulometem v ruce, ale překvapivě mrštně a suverénně i v komorních scénach, kde používá maximálně osobitě taková ta moudra, která všichni známe, ale ne od každého je chceme slyšet. Pro hard-core fandy původních sérií a pro filmové nostalgiky to bude absolutní TOP, protože to má ten studený zimní street feeling (ikonická poslední scéna) původních dílů a díky bohu to není tak moderní, jako poslední Rocky. Musí se to prožít, stejně jako jednička. (02.01.2016)

Jakožto aktivní členka skupiny "Žere nás všechno, ale nejvíc rakovina" jsem chápala Sláje, že se chtěl na nějaký chemo demo ozařování vyprcat a než ztratit vlasy a pak i hrdost prostě exnout tak nějak s nadhledem ALE kdo by se pak postaral o sirotka slyšícího na jméno Adonis, kterej mu na starý kolena vlejval palivo do žil a zas ho přivedl zpátky k lásce k boxu? No nikdo, takže Sláj s Adonisovou pomocí nakope raka do prdele a Adonis naopak se Slájovou pomocí zkusí nakopat do prdele šampiona lehko-těžký váhy. Což je vlastně totální píčovina protože v boxu se nekope a už vůbec se nesmí údery pod pás, takže jsem napsala kolosální sračku a napravím to klasickým "Zkusí mu rozbít hubu". To sice nezní tak úderně jako nakopání prdele, ale je to mnohem reálnější. Adonis se učí old school, takže chytá kuřata, co už nefofrujou tak jako kdysi, běhá po ulici s motorkářema za prdelí a cvičně někomu občas rozbije hubu ať už v ringu nebo i mimo něj. Za jedno sklidí ovace, za druhý den v base, ale to už k životu patří a udá mu to směr, kde má komu tu hubu rozbíjet. Jako bonus získá nahluchlou princeznu a na konci se Slájem vyběhnou...no dobře vyjdou, schody do nebe. (21.03.2019)

Keby tam nehral Stallone a hlavne keby nehral toho, koho hrá, bola by to typická direct-to-dvd výplň regálov akoby z roku 2000. Ten scenár je jedným slovom utrpenie. Amatérsky polopatisticky okato pozliepané scény, ktoré akože majú tvoriť postavy, no kým herci a réžia by mali prenášať scenár do reality, akurát zdôrazňujú jeho jednorozmernú naivitu. Je tam niekoľko motívov, ktoré by mohli vytvoriť skvelý film, no miesto toho sa dívame na čiernobielu rozprávku, ktorá je ešte naivnejšia než Rocky IV, na ktorého nadväzuje. No kým Rocky IV oplýva dobovou atmosférou a reaganovskou nadsázkou, Creed nie je nič iné, len hlúpy film. A Stalloneov výkon? Akademici ho najprv skoro 40 rokov ignorujú a potom ho nominujú za zásluhy. V hociktorom pokračovaní Rockyho (a v kvante ďalších filmov) podal lepší výkon než tu, čomu sa ani nečudujem, lebo s týmto scenárom tu ani nemá čo hrať. Ďalší klinec do rakvy Akadémie. (19.01.2016)

Anaboliky vytahanou a zkrabatělou kožku už holt nevyžehlíš a svlíkat se v sedmdesáti do trenek by tedy bylo neetické až nemravné. A tak Sláj moudře zchátral a zpapučovatěl a snažil se předat rukavice mladší degeneraci vybouchaných palic. Bohužel už ne tolik moudře pustil z artritických rukou jak režii, tak scénář, a nechal kultovní sérii plně v nezkušených tlapách jakéhosi podivně ambiciózního negerského aktivisty. A je to rázem v prdeli! Ten Rodny King junior se sice všemožně snažil o retro silvestrovskou patinu a patos, nicméně do nich všemi otvory cpal angažovaného Afrorokyho a na legendě tak zprasil, co se dalo. V hlavní roli pózuje necharizmatický a nesympatický jeliman, který by se spíše hodil do nějakého tklivého dramatu se smutnými čokoteplouši než do ringu a jemuž od počátku z celé prdele přejete, ať jej někdo z těch učebnicově zlých bělochů co nejrychleji sundá. Do toho se vám snaží vsugerovat, že k boxu se nejvíc hodí vypatlaná recitace, a tak vám z hudebního podkresu slézají nehty a jen s hrůzou očekáváte, kdy do toho nějaký ten AjsFak zarepuje Ájofdztájgr. Musím připustit, že úvodní polovina je vcelku kulantní, nostalgicky odsejpápá v nejlepších Rokyho tradicích a první zápas dokonce i připomíná box. Pak se ale cosi zle zvrtne, náš kakaový rohovník začne otravně cvrlikat s jakousi árendbí briketou, hledat své přičmoudlé já, trousit přitom odporně cukrkandlová životní moudra ghetového filosofa a naprosto nezáživně trénovat s dědou Silvestrem, až je to téměř k nesnesení. Finální pěstičkovaná s britským tuponěm pak předvede to nejkokotštější a nejhnusněji natočené statické mlácení po tlamách bez krytí, jaké jsem kdy viděl, tudíž Sláj neSláj, výsledný dojem osciluje okolo prdele a máte z toho asi tak stejný zážitek, jako by se vás v boxerské rukavici snažil vyprstit Muhamad Ali a pružíc v kolenou při tom procítěně přednášel Černý muž pod bitchem otrokáře žil. Jestli plánujou dvojku, tak doufám, že se do ní prorve Drago junior a po krátkém strečingu s Brigitou Nýlsen toho afrogeje pošle expresním hákem za taťkou. (30.12.2015)