Creed

Jsou filmy a filmové série, ke kterým se divák rád vrací, které jsou srdeční záležitostí a jejichž hlavní postavy natolik zlidověly, že nám ani nepřijde, že jsou fiktivní. Jsou takové filmy, které si nás získaly v minulosti a nepustily nás ani po letech. Dokonalým příkladem je Rocky a všechna jeho pokračování, včetně snímku z roku 2006, kde legendární boxer Rocky Balboa definitivně pověsil boxerské rukavice na hřebík. Jednalo se o krásnou a téměř dokonalou závěrečnou tečkou za úspěšnou rohovnickou ságou. Jenže o 9 let později přišli tvůrci s počinem, který oživuje hned dvě legendární postavy z původní série, tedy Rockyho a Apollo Creeda, resp. jeho nejmladšího potomka Adonise, jenž po svém otci zdědil srdce bojovníka a lásku k bojovému sportu. Film Creed jsem očekával s mírnou nedůvěrou, obával jsem se lacinosti či pošlapání důstojného šestého dílu a celkově hexalogie, na níž volně navazuje. Obavy byly zbytečné. Příběh sám o sobě je poutavý a na poměry žánru poměrně silný, čemuž nejvíce napomáhá vztah mezi stárnoucím šampionem a trenérem Rockym a mladou zápasnickou krví Adonisem. Fanouška série musí potěšit nejen použití záběrů ze starých dílů a zmínky o postavách, které v nich účinkovaly, ale také vkusné zakomponování původní hudby, jež pokaždé prozáří každou scénu, v níž zazní. Zde si můžeme pouze postesknout, že je jich poskrovnu. Tréninkové sekvence tradičně nemají chybu, byť nepřekonávají ty nejlepší z prvního až šestého dílu. Potěší také prostředí Philadelphie, romantická linie mezi mladým Creedem a Biancou, ovšem nejvíce divácké a fanouškovské srdce zasáhne onemocnění Italského hřebce, které je dle mého názoru neskutečně skvěle natočené a nejen v této pasáži snímku předvedl Sylvester Stallone brilantní herecký projev, který si zasloužil oscarové ocenění (i jako poděkování za stvoření dvou kultovních postav, které neodmyslitelně patří do světa kinematografie a jsou takřka světovým filmově-kulturním dědictvím). Mírnou obavu jsem měl rovněž z charisma hlavního hrdiny, avšak brzy mě přesvědčil, že kouzlo osobnosti Michael B. Jordan má a je důstojným následovníkem Carla Weatherse. Potěšení se dostavilo také při sledování finálního duelu, jenž je parádně nasnímán a v mnoha pasážích působí vskutku boxersky, což se ne u všech dílů Rockyho dá říci. Zejména poslední kolo za tónů notoricky známé melodie a samotný výsledek střetnutí mě potěšil, včetně oněch několika málo slov, které zazněly mezi oběma soupeři, ovšem také z úst Rockyho. Pro mne je Creed za jasných 5*, Stallone u mě vyhrává Oscara pro herce ve vedlejší roli a snímek Ryana Cooglera si nachází své zasloužené a čestné místo v sérii Rocky, byť nejde o přímé pokračování, ale spíše o jakýsi spin-off. P. S. Rocky, Adonis a Bianca sledující v televizi Skyfall je další ze záběrů, který potěší. :) (04.03.2016)

Esence toho nejlepšího ze starých dílů, precizně dávkovaných kapek nostalgie a zároveň plně přizpůsobivý produkt naší doby, tedy parametrům, které dnes od filmu chceme a očekáváme. To je přesně Creed. Tohle jsem očekával od Star Wars a nedostal jsem. Od Creeda jsem nečekal nic a dostal jsem v podstatě vše. Vrchovaté emoce a totální sympatie k hlavním hrdinům, především pak ke Stallonovi, který se změnil. Stal se z něj citlivý herec, plný charizmatu a životních zkušeností, který dokáže zapůsobit nejenom s kulometem v ruce, ale překvapivě mrštně a suverénně i v komorních scénach, kde používá maximálně osobitě taková ta moudra, která všichni známe, ale ne od každého je chceme slyšet. Pro hard-core fandy původních sérií a pro filmové nostalgiky to bude absolutní TOP, protože to má ten studený zimní street feeling (ikonická poslední scéna) původních dílů a díky bohu to není tak moderní, jako poslední Rocky. Musí se to prožít, stejně jako jednička. (02.01.2016)

Čím se letos - v rámci nostalgie - stala pro mnohé Epizoda VII Star Wars (tedy ideálním završením letošního filmového roku), to mě osobně splnil sedmý Rock... vlastně Creed. Citlivě a správně dávkované drama v tepajícím městě, které má i po čtyřiceti letech pořád stejně silný pouliční feeling. Sylvester Stallone už zřejmě lepší nebude. Pokud si ho má filmový svět nějak pamatovat, tak určitě takhle. Jako citlivého herce, který vyzrál a umí prodat i ty nejotřepanější fráze. Pro mě radost. 85% (28.12.2015)

Jsi fanoušek Rockyho? A novinka Creed tě zaujala? Jestli ano, nečti dále tento komentář, připadal by ti zcestný, stupidní, nelogický, fádní, nezajímavý, nemilosrdný, bezcitný, krutý, nařkli byste mě z neuctění slavného filmového kultu s názvem Rocky mým hodnocením, zkrátka bych vám připadal, jako neotesaný vandrák z dědiny, co takovýmto "kultům" vůbec nemůže porozumět. Ovšem, pokud tě tento neomalený kýčovitý stereotyp neoslnil, stejně jako mě, klidně pokračuj ve čtení mého krasopisu. ___ Rozjel se nám nový trend: Komerčně využívat slávu starších kultovních klasik a udělat z nich novou, mainstreamovou předělávku vydělávající nekřesťanské peníze (viz. Jurský svět, nové Star Wars). Zdánlivě již uzavřená série o nejslavnějším filmovém boxeru Rocky, se bohužel též dočkala svého volného pokračování, v podobě Creed. Stařičký Sylvester Stallone na smrtelné posteli je hrdě a oddaně zpět, ale tentokrát v roli trenéra. Rádoby odborníci a kritici vyzdvihovali jeho koučovský výkon ve vedlejší roli v tomto snímku do nebes. Podle jejich slov byl Stallone dokonce žhavý kandidát na Oscara. Pokud by jej staří, plešatí šašci z Akademie ("oscarové poroty") zvolili nejlepším hercem ve vedlejší roli, zřejmě už by bylo zcela mimo mé smysly pochopit logiku této akademické skvadry, neboť zde bájný Stallone předvedl obyčejný herecký výkon, který alespoň mě nepřišel ničím úchvatný, fascinující a ničím oslňující. Než-li herecké výkony, spíše scénář a režie tlačí tento sequel ke dnu. Ryan Coogler jel až moc v zarytém korytu Rockyho, k čemuž se ještě přidala jeho mladická nerozvážnost, křečovitost v oblasti režie a scénáře a vznikl z toho nic neříkající paskvil, jež poměrně zneuctil původní "veledílo". ___ PS: Tímto komentářem zazlívám jen paskvil jménem Creed. Série filmů Rocky je oproti tomu hotový samet! Ale též to není moje vyhledávaná parketa. (25.12.2015)

Když už Stallone neukazuje, že se i na stará kolena umí pěkně ohánět, sedne si jen tak na trenérskou lavičku a rozehraje velice příjemnou a zároveň i chytlavou hru s nostalgií. Jsou tam nějaká klišé, ale o to zde přeci vůbec nejde, stejně jako u Zpátky do ringu stačilo poddat se malinko lacinému humoru a nadsázce, i zde je klíčové užít si odkazy na Rockyho mládí v nepřekvapivém a typicky vystavěném boxerském příběhu. Náš Sylvester stárne do moudrosti, přitom v duši mu to pořád jiskří, nemá tedy problém se zorientovat v moderním světě, kde vládnou "ulice" a černošský hip hop. Film, který namísto pořádného úderu spíše hladí a to je dobře... 7/10 (25.12.2015)