Creed

Když už Stallone neukazuje, že se i na stará kolena umí pěkně ohánět, sedne si jen tak na trenérskou lavičku a rozehraje velice příjemnou a zároveň i chytlavou hru s nostalgií. Jsou tam nějaká klišé, ale o to zde přeci vůbec nejde, stejně jako u Zpátky do ringu stačilo poddat se malinko lacinému humoru a nadsázce, i zde je klíčové užít si odkazy na Rockyho mládí v nepřekvapivém a typicky vystavěném boxerském příběhu. Náš Sylvester stárne do moudrosti, přitom v duši mu to pořád jiskří, nemá tedy problém se zorientovat v moderním světě, kde vládnou "ulice" a černošský hip hop. Film, který namísto pořádného úderu spíše hladí a to je dobře... 7/10 (25.12.2015)

Kde jeden skončil, druhý musí pokračovat aneb zbytečně natahování série, která by už měla v klidu spát ? Né tak úplně, byť ve filmu je dost kliše, kdy největší z nich je, že Apollo Creed ošukal kde co a bůhví kolik ještě dětí, nejen v Americe má. Nemluvě o tom, že Rocky má ještě zdravotní potíže a všichni ho opustili, v tomhle ohledu, je to trošku zbytečné. Ale zase abych nebyl kritický, Michael B. Jordan je mi sympatický a svoji roli zvládá na jedničku, trochu škoda ho cpát do záporných rolí, viz Black Panther. A musím ocenit, že na rozdíl od Tommyho Gunna, mladej Creed bere Rockyho jako rodinu a jemu za všechno vděčný, nepeskuje, neodmlouvá a respektuje Rockyho a váží si ho. Ale první oficiální zápas Creeda, mohl být víc dunivější, vše naštěstí vynahrazuje finále, kde, kosti křupají, krev z obou teče a pěkně to graduje. Byť ten šampion, moc jako záporák nefunguje, v tomhle ohledu se těším na OBROVSKÉHO Lundgrena a jeho syna, kdy si obě dvě strany půjdou vzájemně po krku. Tenhle film neni špatný, ale tady by to chtělo zkrátit, tohle zase úplně vyndat, tady trochu zvednout a dát tomu pořádného boxera, který budí respekt a bylo by to na pěti hvězdu. (12.07.2018)

Novodobý žánr Filmová reinkarnace zažívá boom, jaký Michael B. Jordan nedokáže dát ani boxovacímu pytli. Rockyho zmrtvýchvstání je tak překvapující asi jako někdejší zakončení samostatných nájezdů Martina Procházky. Jeho blafák do bekhendu byl čitelný až z vedlejší haly, stejně ale gólmanovi nepomohlo ani když si do branky namontoval dveře. Creed je na tom podobně; nepřekvapí, ale udělá radost. Především tím, že ač bez protézy, má Sly pořád co říct. (13.01.2016)

Rocky se nám s příchodem Creeda rozloučil poměrně s úctou. Nepřišel totiž vůbec s ničím novým a tak jediné, co tu opravdu zbývá, je nekonečné moralizování Sylvestra, které mě jakžtakž baví a nebo hraní Michaela B. Jordana, na které si musíte zvyknout. On, jakožto dítě ulice, totiž ze začátku ve mně příliš emocí nevyvolal. To až samotná výchova Stalloneho z něj vytvořila relativního sympaťáka. Nicméně už to, jak to tady píšu, je mi z toho patosu vysloveně na blití. Klasičtější příběh by snad ani nemohl být. Velcí fanoušci se Creedem pravděpodobně uspokojí a nostalgicky zamáčknou slzu. Mně osobně postačí film Rocky Balboa, který dokázal z nostalgie udělat originální film, o kterém nemusím říct to samé, co o tomto. A to, že tenhle je, na rozdíl od předchozího filmu, absolutní rutina. (03.01.2016)

Minulý týden jsem zhlédnul Southpaw a přestože se snažil být v rámci žánru inovativní a z hlavního hrdiny dělal vypatlaného rebela bez příčiny, nikoliv tradičního intelektuálního Mirka Dušína s příčinou, nevytáhl to přes tři hvězdy, protože snad neexistuje větší normovaná nuda v žánru "sportovní drama" než boxerské filmy, které mají nalinkovaný děj od prvního upoceného skoku přes švihadlo až po závěrečný pravý hák zaručující "nečekané" a "dojemné" vítězství formou KO nad démonizovaným protivníkem, který zpomaleně slítne na zem s mohutným výflusem zředěného kečupu. O týden později nebylo na co čumět, porno se jevilo jako jasná volba, ale nebyla nálada, tak jsem si bez sebemenších informací o projektu pustil toho "skvělého" a "dojemného" Krýda, abych po dvaceti minutách totální nudy v úžasu zjistil, že jde o vykopání té nejnudnější boxerské mrtvoly z hrobu v podobě Rokyho, který ty roky zastavit skutečně nedokázal, takže by mohl alespoň jako senilní důchodce přestat předstírat, že je uznávaná boxerská kapacita a uvědomit si, že ho do té síně slávy světového boxu uvedli jen jako špatný vtip, ne za sportovní výkony v zinscenovaných zápasech. Celou hodinu jsem tedy přetrpěl ta ohavná klišé v podobě přesvědčování polodementního trenéra, aby ho trénoval, ty milionkrát viděné pokusy o sbalení nějaké nedostupné frndy, která mi byla u prdele stejně jako to, jestli si hlavní postava romanticky zašuká s postiženou holkou za zvuku piána, abych si sentimentálně pobrečel u té dojímavé ejakulace, všechny ty ubohé vzpomínky postav odkazující na kreténské boxerské braky ze 70. a 80. let, na které může v 21. století nostalgicky vzpomínat jen naprostý degen nebo Stallone. Zkrátka a dobře, po hodině jsem to vypnul naprosto znuděn a odmítal sledovat další hodinu a půl "trnité" cesty Krýda za finálním vítězstvím v děsně vyrovnaném zápase, za zvuku trumpet vidět jak mu zvedají pinďour nad hlavu, to vše za dozoru a (de)mentorství nesmírně pyšného Italského osla. Pokud snad Krýd prohrál drtivým způsobem a skončil na vozejku, holka s nim odmítla chodit a roztáhla jeho protivníkovi za perfektní výkon a prémie za vítězství, Italský osel z toho všeho dostal infarkt a těsně před koncem někdo v aréně odpálil bombu a všechny zabil, takže žádné podělané pokračování nehrozí, nechť mě kdokoliv kontaktuje do pošty, pak ten film možná dokoukám. (26.01.2016)