Creed

Minulý týden jsem zhlédnul Southpaw a přestože se snažil být v rámci žánru inovativní a z hlavního hrdiny dělal vypatlaného rebela bez příčiny, nikoliv tradičního intelektuálního Mirka Dušína s příčinou, nevytáhl to přes tři hvězdy, protože snad neexistuje větší normovaná nuda v žánru "sportovní drama" než boxerské filmy, které mají nalinkovaný děj od prvního upoceného skoku přes švihadlo až po závěrečný pravý hák zaručující "nečekané" a "dojemné" vítězství formou KO nad démonizovaným protivníkem, který zpomaleně slítne na zem s mohutným výflusem zředěného kečupu. O týden později nebylo na co čumět, porno se jevilo jako jasná volba, ale nebyla nálada, tak jsem si bez sebemenších informací o projektu pustil toho "skvělého" a "dojemného" Krýda, abych po dvaceti minutách totální nudy v úžasu zjistil, že jde o vykopání té nejnudnější boxerské mrtvoly z hrobu v podobě Rokyho, který ty roky zastavit skutečně nedokázal, takže by mohl alespoň jako senilní důchodce přestat předstírat, že je uznávaná boxerská kapacita a uvědomit si, že ho do té síně slávy světového boxu uvedli jen jako špatný vtip, ne za sportovní výkony v zinscenovaných zápasech. Celou hodinu jsem tedy přetrpěl ta ohavná klišé v podobě přesvědčování polodementního trenéra, aby ho trénoval, ty milionkrát viděné pokusy o sbalení nějaké nedostupné frndy, která mi byla u prdele stejně jako to, jestli si hlavní postava romanticky zašuká s postiženou holkou za zvuku piána, abych si sentimentálně pobrečel u té dojímavé ejakulace, všechny ty ubohé vzpomínky postav odkazující na kreténské boxerské braky ze 70. a 80. let, na které může v 21. století nostalgicky vzpomínat jen naprostý degen nebo Stallone. Zkrátka a dobře, po hodině jsem to vypnul naprosto znuděn a odmítal sledovat další hodinu a půl "trnité" cesty Krýda za finálním vítězstvím v děsně vyrovnaném zápase, za zvuku trumpet vidět jak mu zvedají pinďour nad hlavu, to vše za dozoru a (de)mentorství nesmírně pyšného Italského osla. Pokud snad Krýd prohrál drtivým způsobem a skončil na vozejku, holka s nim odmítla chodit a roztáhla jeho protivníkovi za perfektní výkon a prémie za vítězství, Italský osel z toho všeho dostal infarkt a těsně před koncem někdo v aréně odpálil bombu a všechny zabil, takže žádné podělané pokračování nehrozí, nechť mě kdokoliv kontaktuje do pošty, pak ten film možná dokoukám. (26.01.2016)

Stojím si za tím, že tahle série měla definitivně skončit před deseti lety nostalgickou "šestkou", které se povedlo parádně, s výpomocí starých známých postav, navázat na formální a především pocitové ladění prvních čtyř filmů. Creedovi se to bohužel nepovedlo. Příběh není špatný, v charakterovém světě své slavné dějové značky naopak hezky stmeluje dvě boxerské generace a potěší svým existenciálním přesahem, který staví ring a boj do stínu osobního života a výborně načrtnutého vztahu Creeda juniora se stárnoucím (už definitivně) italským hřebcem. Ale přesto pro mě není ničím víc než nadbytečnou variací na nechutně ohrané příběhové schéma, které zkrátka ničím nepřekvapí, a nezachrání ho ani skrz na skrz průměrný režijní dotek, ani láskyplně tlukoucí srdíčko Rockyho Balboy, kvůli kterému celou sérii tak milujeme a respektujeme. Coby motivační song o buldočí vůli byla jednička nepopsatelně účinnější a dojímavější, jako strhující přímočaré drama o cestě za zadostiučiněním proti zdánlivě neporazitelnému nepříteli byla čtyřka emocionálnější a fyzicky mnohem hmatatelnější. Creed by chtěl být zřejmě obojím, ale daří se mu na úplně jiné, nenápadnější frontě - za zavřenými dveřmi, při vzájemných dialozích dvou postav, které jsou opravdu tím jediným, co má tu moc vynést tenhle film z prachu zapomnění. A alespoň za to mu děkuji... (30.12.2015)

Keby tam nehral Stallone a hlavne keby nehral toho, koho hrá, bola by to typická direct-to-dvd výplň regálov akoby z roku 2000. Ten scenár je jedným slovom utrpenie. Amatérsky polopatisticky okato pozliepané scény, ktoré akože majú tvoriť postavy, no kým herci a réžia by mali prenášať scenár do reality, akurát zdôrazňujú jeho jednorozmernú naivitu. Je tam niekoľko motívov, ktoré by mohli vytvoriť skvelý film, no miesto toho sa dívame na čiernobielu rozprávku, ktorá je ešte naivnejšia než Rocky IV, na ktorého nadväzuje. No kým Rocky IV oplýva dobovou atmosférou a reaganovskou nadsázkou, Creed nie je nič iné, len hlúpy film. A Stalloneov výkon? Akademici ho najprv skoro 40 rokov ignorujú a potom ho nominujú za zásluhy. V hociktorom pokračovaní Rockyho (a v kvante ďalších filmov) podal lepší výkon než tu, čomu sa ani nečudujem, lebo s týmto scenárom tu ani nemá čo hrať. Ďalší klinec do rakvy Akadémie. (19.01.2016)

Tyhle filmy mám rád a málokdy mne zklamou. Příběhově klasická pohádka ovšem bohužel bez emocí, tedy Southpaw v tomhle ohledu zvítězil. Jordan sympaťák, Stallone kamarádský a souboje na jeden záběr téměř bez střihu dech beroucí, škoda, že byly pouze dva, ale za to slušně dlouhé i adrenalinové. Nenudil jsem se. 75% (28.12.2015)

Samozřejmě že mám nakoukané všechny díly s Rockym. S tátou jsme takhle protrávili mnoho nedělních odpolední. Box jako sport mě však nudí a viděl už jsem víc boxérských filmů, než bych třeba chtěl, ale po většinou stály za to i tak a mnohdy byl box až v druhé řadě. To je tak trochu i případ tohodle spin-offu, do kterého Sylvester Stallone po důstejném ukončení v "šestce" před deseti lety k mému údivu šel. A jak se ukázalo na Globéch, nemá čeho litovat. Nemusíme litovat any my diváci, jelikož Creed je strhující sportovní drama s několika nezapomenutelnými momenty, do kterých dávají Sly a vycházející hvězda Michael B. Jordan naprosto vše a z výsledného filmu je to cítit. Ryan Coogler připravil nadstadardní a v jistém ohledu emotivní a líbivou žánrovku, která šlape od začátku až do konce a dává zároveň prostor i nostalgii. Snad ho u Marvelu nezkazí...9/10 (13.02.2016)