Réžia:
Tomasz WasilewskiScenár:
Tomasz WasilewskiKamera:
Oleg MutuHrajú:
Julia Kijowska, Magdalena Cielecka, Dorota Kolak, Marta Nieradkiewicz, Tomasz Tyndyk, Andrzej Chyra, Łukasz Simlat, Marcin Czarnik, Jędrzej Wielecki (viac)Obsahy(1)
Poľsko, 1990. Prvý euforický rok slobody, ale tiež neistá budúcnosť. Štyri, na prvý pohľad šťastné ženy, v rôznom veku sa rozhodnú, že je čas zmeniť život a splniť si sny. Agáta je mladá matka, nešťastne vydatá, ktorej útekom je ďalší, nezmyselný, vzťah. Renáta je staršia učiteľka fascinovaná jej susedkou Marzenou – osamelou miestnou „kráľovnou krásy", ktorej manžel pracuje v Nemecku. Marzenina sestra Iza je riaditeľkou školy, zaľúbenou do otca jedného z jej študentov. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (30)
Takovej ten chladnej film o různejch typech ženský deprese s průměrnym počtem vykouřených cigaret na záber 3 (za každou jedna hvězda v hodnocení). Jsou tam sice i vynikající scény (omýváni spermatu, dámy ve sprše, zvracení v ložnici a tak...), ale dost často tenhle film, i se svojí precizní kamerou, jednoduše nudí. (60%) ()
Tři nebo čtyři ženské a jejich "trable s láskou". To je přeci popis, který zní slibně. Tak proč to tak nakonec nebylo? Všechny hrdinky jsou úplně na pěst. Všechny jsou totálně vydepkované, a ještě k tomu většinou z ničeho. Kdyby to bylo aspoň z těch komunistů, co jim tam taky vládli, tak by se s tím člověk aspoň mohl ztotožnit. Z filmu jsem byl tak zoufalý, že při jednom z "překvapivých" zvratů (malé děcko zahučelo pod led a už nevyplavalo) jsem se musel nahlas smát. Logicky jako jediný a hned jsem se tak pasoval do role asociála v publiku. Naprosto nechápu, jak to v Berlíně mohlo dostat ocenění za scénář. Scénář se pro mě rovná příběh a ten tu byl vážně nepřítomný. A co na tom, že se ty 4 hlavní hrdinky v "ději" tak hezky "potkávají". Už těch uvozovek bylo hodně na jeden komentář. Přetrpěno na 51. KVIFF, za 40%. ()
51. KVIFF - Nevím, co si o tomto filmu myslet. Vypráví příběh tří žen, kde každá touží po trošku jiné lásce. Jenže pokaždé, kdy se jejich příběh trošku rozjede a začne být zajímavý, ho režisér brutálně utne a už se k němu nevrátí. První příběh byl nejzajímavější a pak už to mělo sestupnou tendenci. Závěr jsem měl co dělat, abych ho vůbec dokoukal. Nicméně musím uznat, že kamera je výborná. Bohužel z prostředí absolutně ponurého polského sídliště ležícího uprostřed zasněženého pole v zimě, což tomu také dvakrát nepomůže. Plakát je u tohoto filmu, řekl bych, vševypovídající. ()
Mám k tomu x výhrad (hlavně předvídatelnost a devadesátkovou strukturu), ale podchlazený Mutuův vizuál, intenzivní herecké výkony a práce s detailem (a tím, co zůstává mimo ořez) to povyšují na zajímavou reflexi éry transformace, která dokáže zachytit šedivou poetiku místa na pomezí svátosti a tělesnosti, minulosti a budoucnosti. #kviff2016 ()
Reklama